Hénin se dostal do zajetí radikálů, kteří se tehdy ještě označovali jako Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), na konci června roku 2013. Po dlouhých jednáních se dostal na svobodu v dubnu 2014. Francie za něj a jeho tři kolegy s největší pravděpodobností zaplatila výkupné, i když tuto informaci vždy popírala.
Naprostá závislost na svých věznitelích
"Prosit o milost je to nejhorší, co můžete udělat," uvedl Hénin v rozhovoru. "Je to hloupost, nikdy to nezkoušejte," dodal. Jedním z věznitelů novináře píšícího pro časopis Le Point byl údajně i Mohammed Emwazi přezdívaný světovými médii "džihádský John". Některé z Héninových spoluvězňů, například amerického novináře Jamese Foleyho, s největší pravděpodobností zavraždil právě Emwazi. Podrobnosti o jeho osobě ale Hénin v rozhovoru uvést odmítl ze strachu, že by tím uškodil svému bývalému spoluzajatci, britskému fotoreportérovi Johnu Cantliemu, který je stále v rukou radikálů.
Podle Hénina je jednou z nejtěžších věcí v zajetí naprostá závislost na svých věznitelích. "Jako rukojmí jste jen loutka," uvedl. Je prý proto důležité udržovat s radikály kontakt. "Zjistil jsem, že tihle (západní) džihádisté mají s tou místní arabskou a muslimskou kulturou jen málo společného," řekl Hénin. "Mluví naším jazykem, dívají se na stejné filmy jako my, hrají stejné videohry jako naše děti," dodal. V době jeho zajetí se prý dívali na nejrůznější pořady západní tvorby "od Teletubbies po Hru o trůny". Západní radikálové, kteří se k IS připojili, jsou podle něj "produkty naší kultury, našeho světa".
Mnoho cizinců do Sýrie podle Hénina původně přišlo s dobrým úmyslem. Chtěli prý pomoci syrské opozici v boji proti režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada. Často se ale podle něj jednalo o "křehké" jedince, kterých se po příjezdu ujali verbíři IS. Ti je pak prý donutili spáchat těžké zločiny. "A pak už není cesty zpět," dodal Hénin.
Sám Hénin si prý během svého zajetí často přál být ježkem
Spolu se svým kolegou Pierrem Torresem si Hénin krátil chvíle v zajetí tím, že po nocích tajně pracovali na dětské knize pro Héninovu tehdy pětiletou dceru. Knížka vyšla pod názvem "Vrátí se táta Ježek ještě někdy domů?" tento týden. Sám Hénin si prý během svého zajetí často přál být ježkem. "Líbila se mi ta myšlenka mít dobrou ochranu," řekl.
Organizace Islámský stát ovládá rozsáhlé oblasti v Sýrii a na severu Iráku. S rostoucím významem se k ní začaly hlásit nejrůznější sunnitské radikální skupiny z mnoha zemí arabského světa: od Jemenu, přes Egypt až po Libyi. Právě libyjská odnož IS drží v současnosti podle zdrojů rakouské a filipínské diplomacie i českého občana, kterého spolu s osmi dalšími cizinci zajala v pátek při útoku na ropné pole Ghaní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
