ČNB nechala úroky. Zhoršila odhad inflace i růstu pro příští rok

02.11.2023 17:34

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala úrokové sazby na úrovni platné od června 2022. Vzhledem k trvalému poklesu se očekávalo, že by mohly úrokové sazby pozvolně klesat. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla se inflace stále pohybuje na nepřijatelných hodnotách; proto ČNB pokračuje ve svém dezinflačním plánu.

ČNB nechala úroky. Zhoršila odhad inflace i růstu pro příští rok
Foto: Hans Štembera
Popisek: Guvernér ČNB Aleš Michl

Bankovní rada ČNB překvapivě ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech a beze změny ponechala i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si banky půjčují u centrální banky, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba poté bude nadále na úrovni šest procent.  

Právě sazby centrální banky ovlivňují úroky z bankovních vkladů a z úvěrů. Domácnosti a podnikatelé mají při vyšších úrocích dražší hypotéky a půjčky, zároveň se více zhodnocují vklady na spořicích účtech.

Guvernér ČNB Aleš Michl rozhodnutí bankovní rady oznámil na tiskové konferenci. „Bankovní rada po dnešním zasedání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 25 bazických bodů,“ informoval Michl.

Rozhodnutí bankovní rady poté zdůvodnil tím, že inflace je stále na vysokých hodnotách. „Bankovní rada diskutovala novou makroekonomickou prognózu, podle níž vysoká inflace už odeznívá, nicméně přetrvává riziko neukotvených inflačních očekávání, které by se mohlo promítnout do probíhajících mzdových vyjednávání nebo ve výrazném přecenění zboží a služeb na začátku příštího roku. Výhled jádrové inflace na rok 2024 je navíc nadále zvýšený, a to na úrovni 3 %. Bankovní rada se proto rozhodla ponechat měnovou politiku na vysoce přísné úrovni,“ vysvětloval guvernér ČNB.

„Měnové podmínky v České republice působí i nadále výrazně restriktivně. Úrokové sazby se nacházejí na úrovni, která zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice, a to je podstatná podmínka pro to, aby se inflace snižovala. Celková inflace od loňského podzimu klesla z 18 % na 6,9 %. Hodnotíme to ale tak, že se inflace stále pohybuje na nepřijatelných hodnotách a bankovní rada proto potvrzuje svoje odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude stabilizována kolem dvouprocentního cíle,“ prohlásil Michl.

Strategii budoucího snižování sazeb bankovní rada už diskutuje. „Předpokládáme, že případné snížení úrokových sazeb bude mírné a pozvolné. Bankovní rada očekává, že v roce 2024 se inflace dostane na 2,6 procenta. Podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika státu a umírněný mzdový vývoj. Cesta k dlouhodobě nízké inflaci tak vede přes snižování deficitu státního rozpočtu. Před začátkem mzdových vyjednávání také apelujeme na mzdovou zdrženlivost v celé ekonomice,“ dodal Michl, co je potřeba k dalšímu snižování inflace.

Ohlasy: Hlavně opatrnost, nic neuspěchat

„Dnešní rozhodnutí dokazuje, že bankovní rada i do budoucna plánuje postupovat s maximální opatrností a případné negativní ekonomické dopady vyšších sazeb považuje za menší nebezpečí než ukotvení inflačních očekávání na vyšších úrovních,“ uvedl ve vyjádření zaslaném ParlamentnímListům.cz Vratislav Zámiš, analytik Reiffeisen Bank.
 
Ten také upozorňuje na ČNB snížila odhad ekonomického vývoje pro příští rok, z 2,3 procent na 1,2. Naopak zvýšila odhad inflace, z původního 2,1 na 2,6 procenta. Tato revize je podle bankovního analytika celkem výrazná. Poznamenává k tomu, že v jejich analytickém oddělení považovali dosavadní odhady inflace od ČNB za příliš optimistické.
 
„Základní tezí, která se prolínala tiskovou konferencí s guvernérem Michlem, bylo jednat opatrně a hlavně nic neuspěchat. Michl několikrát zdůraznil řadu proinflačních rizik, která zůstávají víceméně stále shodná a točí se především kolem hrozby ztráty ukotvenosti inflačních očekávání, lednového přecenění zboží a služeb, rychlejšího růstu mezd a samozřejmě i kolem expanzivní fiskální politiky. Za pozornost stálo to, že když guvernér vysvětloval dnešní rozhodnutí bankovní rady, tak zmínil i dočasně vyšší inflaci ve 4. čtvrtletí letošního roku kvůli efektu úsporného tarifu a s tím spojené riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání,“ uvedl ve vyjádření, zaslaném ParlamentnímListům.cz Miroslav Novák, analytik společnosti AKCENTA.
 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…