Máme skoro dva týdny novou vládu, která dnes představila nová protiepidemická opatření. Oznámila nové zákazy, například zrušení hromadných akcí, nebo to, že v restauraci budou moct u stolu sedět pouze čtyři lidé; přidala také velký apel na občany.
Podle Středuly vláda ale velmi rychle zjistí, že apely stačit nebudou, a bude muset přistoupit k dalším opatřením. „Obávám se ale, jak to chtějí řešit v rámci rozpočtového provizoria, pokud učiní nějaká rozhodnutí, tak to budou muset nějakým způsobem nahradit, doufám, že na to jsou připravení, protože rozpočet roku 2022 a jeho návrh nemá obsaženy náhrady za takováto opatření,“ zmínil odborář Středula. Také Švihlíkové od vlády chybí delší výhled.
Do toho Bankovní rada ČNB zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o celý jeden procentní bod na 3,75 procenta. To je víc, než čekali analytici, trh předpokládal růst o 0,75 procentního bodu. ČNB chce dražšími úvěry přispět ke zkrocení inflace.
K těmto krokům se ekonomka Švihlíková staví velmi kriticky: „Vidíme, že Česká národní banka na jaře inflaci zásadním způsobem podcenila. Do značné míry si myslím, že současné navyšování úrokových sazeb, které nemá ve vyspělém světé obdoby, má do určité míry překrýt právě to, jak moc centrální banka inflaci podcenila.
Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Tato cesta není dobrá, velmi silně se vymykáme, ať už z kontextu eurozóny, nebo Polska a Maďarska. Zaděláváme si na značný problém, zejména pokud se podíváme na financování úvěrů pro malé a střední firmy. A velké starosti mi dělá refinancování hypoték,“ uvedla, že z tohoto hlediska to nepovažuje za dobrý krok.
„Přetlačit nákladovou inflací tím, že budu neustále zvyšovat úrokové sazby... kam chtějí jako jít? Na deset procent? Tahle politika je něco, co poškodí českou ekonomiku. Teď nová vláda uvidí, co tahle politika znamená v kontextu kroků, co budou dělat, když jí ještě s pozice opozice chválila,“ rýpla si.
Naopak na obranu České národní banky vystoupil Skořepa. „Určitě razantní zvyšování sazeb mohlo přijít dříve, ale srovnání se zbytkem světa je ošemetné,“ reagoval na slova Švihlíkové. „Česká ekonomika je mimo hejno vyspělého světa, zejména z hlediska napětí na trhu práce, máme nejnižší nezaměstnatnost. Je zde obrovský tlak na růst mezd, k tomu navíc došlo i ke zrušení superhrubé mzdy. ČNB podle mě bojuje především s tou domácí částí inflace, která je daleko silnější, než je jinde,“ zdůraznil, že i kdyby zde nebyla energetická krize a nebyly by zahraniční problémy v dodavatelských řetězcích, tak by ČNB sazby zvyšovala podobným způsobem.
K tomu Středula připojil několik důležitých poznámek: „Národní banka se má ze zákona starat o inflaci, ale je zcela nepochybné, že tato inflace z většiny přichází z vnějšku a na to nebude zvýšení sazeb působit. Takže nám roste inflace dál, i přesto razantní zvyšování. Další věc je, že banka bojuje s tím, aby lidé nepřišli o peníze, musí ale přiznat, že hrubě podcenila situaci, do které se řítíme,“ dal za pravdu ekonomce Švihlíkové.
Dále zmínil tlaky na mzdy: „Ty tlaky jednoznačně budou! My na mzdy budeme tlačit, nedovolíme, aby lidem klesla životní úroveň! Pro to není důvod. Ekonomika poroste, i produktivita práce. Tedy 9% požadavek na růst mezd není proinflační v žádném případě. Můžeme být šťastní, že před tak vážným obdobím máme nízkou nezaměstnanost. Nepřejme si opak, jinak to způsobí tenze ve společnosti. A jak se lidem sníží životní úroveň, můžou přijít sociální bouře,“ doplnil Středula.
„Česká cenová tsunami, která nás čeká, tak to bude opravdu problém,“ upozornil následně. „Opravdu ta cenová tsunami, co nás čeká, to si ještě lidé ani neumí představit, protože si myslí, že se to týká jen cen energií, ale to se propíše do všech služeb, do všech výrobků. Čeká nás ještě další skok,“ varuje Středula.
Na slova ekonoma Kovandy, že v příštím roce nás čeká „největší utahování opasků od 90. let“, řekl: „Jestli tu někdo mluví o utahování opasků, ať nejprve utáhne ten svůj. Tak bychom se asi měli předzásobit podobně, jako to udělají poslanci a senátoři. Proč by tu někdo měl někomu vzkazovat, že si má utáhnout opasky, když ti, kteří mají příjmy velmi vysoké až sto tisícové oproti průměrně mzdě, nejsou ochotní to udělat, a radí těm, kteří mají daleko nižší příjmy, aby tak učinili? To je nedůstojné,“ konstatoval Středula.
Nově zvolený člen Národní rozpočtové rády Mojmír Hampl řekl, že mzdový vývoj vidí následovně: „Nejsem jistý, že růst mezd, který určitě půjde nominálně dál nahoru, v příštím roce bude všem pokrývat tu aktuální, nikoliv očekávanou, inflaci. Na několik čtvrtletí se může stát, že to tak nebude,“ uvedl a varoval před mzdově inflační spirálou.
„V první řadě – nestrašme. Mzdy u nás nebyly nikdy zdrojem pro enormní inflaci. V této situaci, kdy se předpokládá růst inflace šest procent a růst produktivity tři procenta, nezpůsobí 9% nárůst žádný typ inflačního růstu,“ zopakoval Středula. „Problém bude ten, že řada lidí bude mít daleko vyšší nárůsty cen, protože každý má ten spotřební koš úplně jiný,“ doplnil.
„Já bych ale tlumil pocit, že se blíží nějaká obrovská katastrofa,“ zapojil se do diskuse ekonomický analytik České spořitelny Skořepa. „Česká ekonomika je stále ve velmi slušné pozici, co se týče mezinárodní konkurenceschopnosti. Situace se zhorší, první polovina roku bude napínavá, ale je to problém strukturální, jako celek nemá před sebou česká ekonomika žádný fatální osud,“ řekl s tím, že je zde ale určitě skupina obyvatel, které bude potřeba pomoct a zaměřit se na intenzivní využívání sociálních dávek adresně.
Nová vláda ale nemá žádnou hospodářskou politiku, obává se Švihlíková: „V koaliční smlouvě toho o hospodářské politice moc nenajdeme. Jestli tam takové slovo vůbec je... Stejně jako tam není moc o covidu ani o zdravotnictví. Je tam extrémní důraz na veřejné finance, velmi nevyvážený. Zásadně mi tam chybí to, jak se lidé zotaví, máme tu lidi s dlouhodobými následky covidu. Mělo by tam být, jakým způsobem pandemie ovlivnila a ovlivní českou ekonomiku, a co s tím uděláme,“ míní ekonomka.
Musíte v posledních týdnech šetřit na jídle?Anketa
Ze slov o šetření Středulovi vstávaly chlupy na zádech. „Vláda si myslí, že má Arabelin prsten, a že jím otočí a vyřeší schodek státního rozpočtu, na kterém se podílela. To je prostě nerealistické. V koaliční smlouvě není žádná vize, jen dílčí aktuální problémy. Fatálně mi tam chybí, kam směřujeme. Co uděláme pro to, abychom byli součástí vyspělého světa v oblasti vzdělávání, v inovacích, ve vědě a výzkumu,“ dal za příklad Středula, co v koaliční smlouvě postrádá.
„Otevřít v této chvíli rozpočet, to bylo velmi špatné. To neměli dělat! Už v druhé polovině února, budou dělat rozpočet 2023. A vyčerpat se tímto způsobem hned na počátku, když do toho vstupuje ještě české předsednictví EU, to je úkol, který se nedá bez ztráty zvládnout. Vláda si svým prohlášením ještě před volbami zadělala na problémy dopředu. Její touha za každou cenu snížit deficit rozpočtu... Měli to udělat v průběhu roku a také s vědomím, jaké to bude mít dopady do celé ekonomiky,“ myslí si Středula.
Dokáže podle Skořepy vláda efektivně snížit schodek na 300 miliard korun? „Souhlasím, že vláda měla spíš nechat rozpočet jak je a během roku hledat, kde uspořit. Jestli chtějí teď během pár týdnů dosáhnout úspor na 80 miliard, bojím se, že to bude cestou plošných, slepých a hloupých škrtů, které prostě budou zbytečně podlamovat oblasti, kde není dobré šetřit,“ vyslovil se.
Rozpočtové provizorium podle Švihlíkové pro vládu znamená, že sami sebe „uvázali do kazajky“. „Když budou chtít reagovat na sociální pomoc lidem ohroženým v nouzi, tak jak to udělají, když to sami sobě zablokovali?“ pozastavila se.
Na závěrečnou otázku, zda se budeme mít v příštím roce lépe, dal Středula neoptimistickou odpověď: „Ne, bohužel, nebudeme. Udělejme vše pro to, abychom pomohli všem, kteří na tom budou špatně, podnikatelům i občanům. Když tohle zvládneme, zvládneme i další roky,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
