Svátek 28. října je tradičně i „řádovým dnem“, při němž jsou prezidentem republiky oceňovány zásluhy o českou státnost. Ceremoniál ve Vladislavském sále patří k vrcholným politickým i společenským událostem roku.
Petr Pavel uděloval státní vyznamenání již potřetí. A projev, který v povolební atmosféře pronesl, byl zatím z „říjnových“ jeho nejostřejší.
„Udělám vše pro to, aby výsledky svobodných voleb mohly být naplněny řádným, klidným a konstruktivním způsobem. Budu ale vždy, a nejen v tyto týdny, upozorňovat na porušování základních hodnot naší ústavy a principů demokracie. Vycházejí ostatně právě z toho, na jakých základech byl v roce 1918 postaven náš stát,“ uvedl prezident.
Nutným předpokladem pro zachování svobodné společnosti je podle něj nezávislost státních a veřejných institucí. Médií veřejné služby, justice, bezpečnostních složek a vysokých škol. Zásadní přínos pro společnost pak má „autentická, sebevědomá a rozvíjející se občanská společnost“.
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?Anketa
Debatu v letošním roce vyvolala právě nejvyšší ocenění, Řád bílého lva a Řád TGM. Zejména Řád bílého lva, udělovaný „osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o republiku“, a dělící se na občanskou a vojenskou skupinu, býval v minulosti vyhrazen politikům a vojákům. Například prezident Václav Klaus „občanské“ Řády bílého lva neuděloval prakticky vůbec a osobnosti civilního sektoru oceňoval Masarykovým řádem.
Miloš Zeman poprvé udělil Řád bílého lva umělci Jiřímu Suchému v roce 2013 a poté až v roce 2020 Karlu Gottovi a o rok později Jiřině Bohdalové. V témže roce jej in memoriam obdržel Petr Kellner. Jinak vždy oceňoval nejvyšším vyznamenáním státníky, především ty zahraniční, nebo osobnosti jako Nicolas Winton.
Například v roce 2017, v posledním roce prvního mandátu Miloše Zemana, obdrželi Řád bílého lva vojenské skupiny váleční hrdinové Ludvík Krejčí a Karel Kutlvašr společně s generálem Karlem Pezlem, prvním náčelníkem generálního štábu samostatné ČR.
Řád bílého lva občanské skupiny obdrželi dlouholetý starosta Vídně a propagátor středoevropské spolupráce Michael Häupl, slovinský prezident Borut Pahor a bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Řád Tomáše G. Masaryka toho roku prezident Zeman udělil uprchlíkovi z Osvětimi a bojovníkovi za svobodu Peteru Beckovi, americkému podnikateli a diplomatovi Charlesi Craneovi, který financoval za první světové války Masarykův exilový odboj, a architektu Jože Plečnikovi, který vtiskl současnou podobu Pražskému hradu.
Po nástupu Petra Pavla obdrželi hned v prvním roce Řád bílého lva Petr Pithart, Pavel Rychetský a Karel Schwarzenberg, Řád T.G.M. potom například Tomáš Halík, Milan Uhde nebo Marta Kubišová.
V loňském roce pak Řád bílého lva dostala architektka Eva Jiřičná a choreograf Jiří Kylián. Řád Tomáše Garrigua Masaryka potom Karel Kovanda, Daniel Kroupa a Anna Šabatová.
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
V letošním roce vyvolala ocenění ještě větší otazníky. Kromě veterána obou světových válek generála Huga Vojty a plukovníka Jaromíra Nechanského, bojovníka proti nacistům poté popraveného komunisty, se totiž nejvyšší vyznamenání rozdávala výhradně v civilní skupině.
Řád bílého lva obdržel Zdeněk Svěrák, a to „za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti kultury a umění“.
Spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana s scenárista tří filmů v nejužší oscarové nominaci si ale podle některých ocenění zasloužil hlavně svou intenzivní podporou Petra Pavla v prezidentské kampani.
Petr Žantovský, držitel medaile za zásluhy v oblasti kultury, to ale považuje za zjednodušení. „Kultura je určitě důležitou a nezpochybnitelnou součástí národní identity. Vzpomeňme na Šostakoviče a jeho Leningradskou symfonii, neoddělitelně propojenou s blokádou města a utrpením druhé světové války,“ připomíná.
Pokud jde o Zdeňka Svěráka, nelze odpovědět jednoduše. „Dnes je Zdeněk Svěrák starý pán, který více myslí emocemi. Ale nelze přehlédnout, že Divadlo Járy Cimrmana bylo generačním fenoménem a v těžkých dobách mnohým dodávalo naději,“ připomíná. Jára Cimrman, ač jej Zdeněk Svěrák nevymyslel, ale dlouhá desetiletí fenomenální nápad rozvíjel, je podle něj jedním z klíčových bodů celé historie českého humoru.
Svěrákovo ocenění podle Žantovského lze srovnávat s řádem pro Jiřího Suchého od Miloše Zemana. „Oba jsou tvůrci průlomového díla, které ovlivnilo celou generaci,“ domnívá se Petr Žantovský, dlouholetý komentátor umělecké scény.
Fotogalerie: - Senátní medaile předány
Bylo by podle něj příliš jednoduché říci, že Zdeněk Svěrák byl oceněn jen proto, že ve správný okamžik mával.
S Petrem Pavlem a hnutím STAN, které bylo jeho nejbližším podporovatelem, se v posledních letech sblížila i Dana Drábová, další držitelka „bílého lva“. Podporovala jej v prezidentské kampani a prezident se společně s hradními úředníky jako Otakar Foltýn účastnil akce k uctění její památky v pražském Foru Karlín.
V jejím případě byly pochybnosti některých ještě větší. I když bylo nesporné, že dlouholetá ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost patřila k nejzasloužilejším státním úřednicím, mnozí měli pocit, že její ocenění zastiňuje mnoho jiných služebníků státu, kteří se v rámci svého úřadu významně zasloužili o jeho fungování.
O ocenění pro Danu Drábovou se strhla vášnivá hádka ve studiu televize Prima. „O mrtvých jenom dobře, takže to nebudu rozvádět. Dostali to za to, že dělali svou práci,“ poznamenal komentátor Thomas Kulidakis. Z druhé strany stolu se rozčílil Martin Schmarcz: „Dana Drábová byla hodně významný člověk. Říkat o někom, kdo umřel a má zásluhy, že si to nezaslouží... Promiň, ale nepřeháněj a aspoň kritizuj živé, trochu jsi ujel.“
Pátou oceněnou Řádem bílého lva pak byla Martina Navrátilová, u které kancléř Vašina ve zdůvodnění připomněl nejen její úspěchy sportovní, ale také že byla „obhájkyně svobody a rovnoprávnosti“.
Martina Navrátilová, jedna z nejlepších tenistek historie, se přihlásila ke své menšinové orientaci už v osmdesátých letech, kdy k tomu bylo třeba mnohem více odvahy než v současnosti, a skutečně tím dokázala přispět ke změně pohledu na sexuální menšiny. V současnosti se naopak neváhala ozvat proti fenoménu transgenderu a snaze, aby muži cítící se jako ženy mohli soutěžit v ženských sportovních kategoriích.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka obdržel od prezidenta Pavla kromě výše zmíněného ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ještě první ombudsman Otakar Motejl a mluvčí Charty 77 Dana Němcová, oba in memoriam.
Pozitivně naopak mnozí kvitovali větší počet oceněných hrdinských skutků obyčejných lidí při záchraně života. Nejdojemnější bylo asi ocenění žáka 4. třídy z Osic Šimona Malého, který dokázal vytáhnout z vody svého dědečka, když při koupání ztratil vědomí.
Debata se jako každý rok vedla o oceněných medailí „za zásluhy“, u které se obvykle projevují prezidentovy preference v tom, jaké z úspěšných profesionálů vybírá. Za prezidentování Miloše Zemana se diskutovalo o některých oceněných v oblasti kultury, zejména když sám prezident několikrát řekl, že posláním kultury podle něj je dělat lidem radost.
Letos byli za zásluhy o stát v oblasti kultury oceněni vedle světově uznávaného dirigenta Jakuba Hrůšy, herce Aloise Švehlíka a zakladatele Spirituál Kvintetu Jiřího Tichoty také architekt Jan Kaplický, divadelník Petr Oslzlý, válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín a herečka Anna Geislerová.
„Prezident republiky uděluje medaili za zásluhy paní Anně Geislerové, jedné z nejvíce oceňovaných hereček své generace, držitelce pěti Českých lvů včetně tří pro nejlepší herečku v hlavní roli, spisovatelce a osobnosti pevných občanských postojů, za zásluhy o stát v oblasti umění,“ uvedl při ceremoniálu kancléř Vašina.
Mnozí souhlasili a vytahovali z archivu fotografie s oceněnou umělkyní, třeba senátor TOP 09 Tomáš Třetina.
Jiní se pozastavili nad tím, že mezi dramatickými umělci je mnoho srovnatelně úspěšných, a v tomto případě nejspíš mohly rozhodnout hereččiny neskrývané sympatie pro hlavu státu.
Ivan Vyskočil, držitel ocenění od Miloše Zemana, který si poté musel vyslechnout ledacos o servilních augustech, k tomu poznamenává: „Anna Geislerová je dobrá herečka, to já rozhodně nepopírám. Sice jí trošku chybí taková ta technika, že jí občas není rozumět ani ve filmu, a to je u herce velké minus, ale to je bohužel dnes víc našich kolegů. Já mám také dojem, že to je trošku záležitost i zvukaře a režiséra, kteří na to ty herce mají upozornit,“ míní herec.
„Ale pochopitelně bylo zdůrazněno, že to také dostává za občanský postoj. To se tedy divím ovšem, že to nedostala Eva Holubová. Ta tak pana prezidenta podporovala, běhala v kostkované košili a v té příšerné čepici,“ vzpomíná.
Veřejná aktivita herečky Geislerové je jednou částí společnosti vnímána jako „pevné občanské postoje“, jiní ji považují spíše za netoleranci a sebezahleděnost pražské umělecké scény.
Na ParlamentníchListech.cz k tomu nedávno řekl politolog Lukáš Valeš: „To, že jste známý a veřejně činný, vám přináší výhodu. Vaše postoje tím získávají větší relevanci, často zcela bezdůvodně.“
A vzpomněl mnohem pokornější přístup, který nabídl syn jednoho z dalších letošních oceněných, herec David Švehlík, podle kterého herci mají sklon nadsazovat svůj význam jen proto, že jsou známí. A u některých to dokonce zajde tak daleko, že věří, že mají povinnost se vyjadřovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Zaslouží si Zdeněk Svěrák nejvyšší státní vyznamenání?
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
