Až do 11. května mohou podávat nabídky zájemci o veřejnou zakázku na komplexní reklamní služby, které budou poskytovány všem rozhlasovým stanicím a divizím Českého rozhlasu. Úkolem vybraných agentur bude příprava a realizace marketingových strategií, vytvoření koncepce prvků firemního stylu k jednotlivým projektům, plánování médií, tvorbu kampaní včetně těch digitálních, nebo realizaci eventů a akcí na podporu poslechovosti.
Český rozhlas považuje za nejvhodnější výběr tří agentur. Rámcové smlouvy s nimi chce uzavřít na čtyři roky a první zakázky jim zadat už letos v červnu. Za optimální považuje výběr tří agentur. Ty by se opakovaně střetávaly v minitendrech o jednotlivé vypisované zakázky. Předběžná celková hodnota plnění je 160 milionů korun.
Členové Rady Českého rozhlasu mohou jen zvedat obočí
„Veřejnoprávní média potřebují sledovanost úplně stejně jako komerční, takže snaha o rozšíření okruhu posluchačů je podle mého naprosto legitimní,“ říká pro Parlamentní Listy.cz Roman Němec, ředitel IDEAS ADVERTISING s.r.o. a viceprezident Asociace českých reklamních agentur. Podle něj nestačí, když se ve svém vysílání bude Český rozhlas propagovat sám. „Tím nezíská nové posluchače, může jenom budovat loajalitu mezi těmi stávajícími,“ dodává Němec.
Člen Rady Českého rozhlasu Milan Badal upozorňuje, že rozhodnutí o veřejné zakázce je věcí managementu Českého rozhlasu. „My můžeme leda zvedat obočí, ale to je tak všechno, co můžeme. Celá rada je koncipovaná jako hybrid mezi nějakou správní a dozorčí radou. A má velmi striktně vymezené kompetence. Když to přeženu, tak jejím nejsilnějším – a v podstatě i jediným – nástrojem je odvolání generálního ředitele,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Badal.
Soupeření s komerčními stanicemi nemá smysl
Nad záměrem Českého rozhlasu se pozastavuje člen prezidia AČRA a ředitel společnosti GUIDELINE Martin Potůček. „Poslechovost je především o tom, co se na které stanici děje, jak se profiluje, co posluchačům nabízí, tam je základ. Proto si nemyslím, že podobné reklamní akce jsou účelné a mohou podpořit poslechovost,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Potůček.
Připadá mu divné, když veřejnoprávní média usilují, aby jim rostla čísla sledovanosti, což někdy zabíhá do soupeření s komerčními stanicemi. „To je vyloženě nerovné, protože jak Český rozhlas, tak Česká televize mají úplně jiný účel svého založení. Jsou veřejnoprávní a mají se věnovat oblastem, které nejsou komerční a naopak často určeny konkrétním užším skupinám. Ohledně zvýšení poslechovosti jsem trochu skeptický,“ podotýká Potůček s tím, že se veřejnoprávní médium nemůže zpronevěřit svému poslání.
Pro běžnou značku je 40 milionů za rok průměrná částka
V době, kdy vedení Českého rozhlasu plánuje razantně snížit počet zaměstnanců během tří let z 1500 až na 1100 zaměstnanců a omezit počet stanic, se suma 160 milionů korun na reklamní služby zdá až závratná. „Vypadá to jako velké číslo, ale pokud to je na čtyři roky, tak nějakých 40 milionů na rok není v rámci mediálního prostředí vůbec vysoké číslo,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz viceprezident AČRA Němec.
„Pokud se podíváme na finanční monitoring reklamy, tak zjistíme, že 40 milionů za rok je dnes částka naprosto průměrná pro běžnou značku, která se pohybuje na českém trhu. Zároveň je to ale částka dostatečně vysoká, aby Českému rozhlasu přinesla potřebné výsledky. Bude záležet na tom, jak bude reklama alokována a jak budou peníze rozprostřeny. Šance, že to bude mít pozitivní dopad na zvýšení poslechovosti Českého rozhlasu, tu ale bude,“ domnívá se Němec.
Peníze by se určitě daly využít rozumněji
Podívat se veřejné zakázce na zoubek může Rada Českého rozhlasu jen zprostředkovaně, když k ekonomické kontrole Českého rozhlasu využívá pětičlennou Dozorčí komisi. „Jak generální ředitel hospodaří je jeho věc. My ho jen můžeme volat k odpovědnosti, kdyby se nám zdálo, že by si nepočínal s péčí řádného hospodáře. Ale můžeme to udělat teprve poté, co to necháme zkontrolovat naší Dozorčí komisí. Ta může zkoumat účetnictví, má přístupné všechny smlouvy i dokumenty, na což my jako radní nemůžeme pomyslet.,“ vysvětluje člen Rady Čro Badal.
Ředitel společnosti GUDELINE, která se o veřejnou zakázku Českého rozhlasu neplánuje ucházet, si nemyslí, že to je příliš účelné vynaložení prostředků. „Mám-li být upřímný, je to nemálo peněz a určitě by se daly využít rozumněji. Navíc, když existuje kooperace s Českou televizí na propagaci, což je dobrá vazba a navíc zaměřená na dobrou cílovou skupinu. Ta suma 160 milionů, i když za čtyři roky, mi přijde hodně. Je to opravdu moc peněz vynaložených tímto směrem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Potůček.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
