_635622828118108605.jpg&id=70583)
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Na výhru by podle veřejných prohlášení poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka země potřebovala 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, což jsou čísla, která by Kyjevu zajistila rovnou pozici v bojích proti ruským útočníkům.
Že by těžké zbraně měla Ukrajina dostat, zmínil i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. „Ukrajina by měla mít více těžkých zbraní,“ řekl podle serveru Newsweek Stoltenberg. Země čelící ruskému útoku dle něho od Západu zatím skutečně dostatečnou podporu nezískala. „(Ukrajina) je na tom naprosto závislá, aby se mohla postavit brutální ruské invazi... Neudělali jsme dost pro obranu Ukrajiny, pro podporu ukrajinského lidu, pro podporu jeho svobody a suverenity. A proto vás naléhavě žádám, žádám vás, abyste udělali mnohem více pro dodávky zbraní, dělostřelectva na Ukrajinu. Oni to potřebují k obraně své země,“ zdůraznil.
Being straightforward – to end the war we need heavy weapons parity:
— ??????? ??????? (@Podolyak_M) June 13, 2022
1000 howitzers caliber 155 mm;
300 MLRS;
500 tanks;
2000 armored vehicles;
1000 drones.
Contact Group of Defense Ministers meeting is held in #Brussels on June 15. We are waiting for a decision.
Zdaleka však zřejmě nepůjde o množství, které Ukrajinci veřejně šíří do médií – skutečný počet těžkých zbraní, které na obranu Západ Kyjevu přiklepne, se bude řešit již dnes a ve čtvrtek v Bruselu na jednání Severoatlantické rady (NAC) a jak upozorňuje server The Guardian, o Podoljakovu množství zbraní ani zdaleka nebude řeč.
Podoljakovy požadavky jsou podle expertů záměrně přehnané a Ukrajina například u salvových raketometů žádá jen třetinu toho, co šíří ve veřejných prohlášeních.
Západ by dle Guardianu sice Ukrajině bez problémů dokázal všechny zbraně ze seznamu zařídit, šlo by však o množství, které by ohrozilo i jejich vlastní obranyschopnost.
Fotogalerie: - Ukrajinské barvy kolem nás
Zmiňované tři stovky MLRS by představovaly zhruba polovinu stávajících zásob USA. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má americká armáda 363 raketových děl HIMARS a 225 pásových odpalovacích zařízení M270 a americká námořní pěchota dalších 47. Velká Británie má 35 kusů své verze M270.
Navíc by šlo o více, než kolik je potřeba podle dalšího poradce ukrajinského prezidenta a vojenského analytika Oleksije Arestovyče. Podle něho by Ukrajině stačilo raketometů k vyrovnání sil a zastavení útoku nikoliv 300, ale 60.
Nereálně vypadá také šance na 1000 houfnic. Dle údajů IISS by totiž musely Spojené státy poslat všechno, co mají. Americká armáda má mít nyní 518 tažených houfnic typu M777 a americká námořní pěchota dalších 481 kusů.
Fotogalerie: - Americký konvoj
Reálně by tak šlo splnit akorát Podoljakův požadavek na obrněné transportéry, drony či 500 tanků, jelikož by jej bez problémů pokryly i samotné zásoby Washingtonu. Americká armáda má nyní odhadem 2 645 tanků Abrams a někde ve skladech jí „leží“ dalších přibližně 3 450 kusů.
Tanků navíc Kyjev podle serveru Financial Times již obdržel polovinu z požadovaných počtů, což je mnohem více, než jaký je poměr u zbytku žádaných zbraní.
Ukrainian soldiers are running low on even basic ammunitions, such as artillery shells. Ukrainian officials have said Ukraine is outgunned 10-1 in some cases.
— Asami Terajima (@AsamiTerajima) June 14, 2022
Hundreds of soldiers are being killed every day to defend Ukraine. Give ???? what it needs.
Graphic by @FinancialTimes pic.twitter.com/KMv9H1Dcvv
Podle serveru Oryx, který dosavadní dodávky zbraní na Ukrajinu sleduje, Kyjev obdržel většinu z tanků od Polska, které dodalo přes 230 kusů, přibližně 40 vypravilo na obranu země Česko a na transportů tanků na Ukrajinu se podílí i Bulharsko, jež upravuje ukrajinské stroje.
Právě Bulharsko se již nedávno po ukrajinské nótě skrze svého premiéra Kirila Petkova nechalo slyšet, že již „udělalo dost“ a těžké zbraně tak z jeho skladů nevyjedou, opravy těžké techniky či humanitární pomoc mají pokračovat i nadále.
Kromě tanků, které Česko na pomoc Ukrajině vypravilo jako první země světa, naše země vede i v dodávkách bojových vozidel pro pěchotu, dodáno mělo být od nás více než 5 kusů BVP-1 a 56 Pbv 501A. 40 BWP-1 dodali také Poláci a 40 obrněných vozidel CVR Britové.
Fotogalerie: - Křídla pro Ukrajinu
Obrněné transportéry na Ukrajinu chce vyslat hned několik zemí, přičemž nejvíce očekává Kyjev techniky v této kategorii od Spojených států, které mu přislíbily až 200 kusů transportérů M113 a od Dánska, jež pošle 50 kusů M113G3DK.
Tažená děla již Ukrajině vyslalo Česko, Kanada, Austrálie, USA, Estonsko či Itálie a očekávají se také dodávky od Britů. Samohybné dělostřelectvo pak poslaly zejména Polsko, Norsko a Česko, které vyslalo i přes 20 kusů samohybných houfnic DANA.
Z letectva na Ukrajinu mířily zejména helikoptéry ze Spojených států v počtu 20 kusů a Kyjev vyhlíží také české Mi-24V. Nevýznamné nejsou ani drony Bayraktar TB2 z Turecka. Hovoří se také o Suchojích Su-25, které mají bulharský původ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
