Další škola, další studenti, další beseda se Zemanem: Žádné otázky z papírků! Tohle v novinách nikdy nebude. A pro ty, kteří mě označují za islamofoba...

09.02.2016 17:40

REPORTÁŽ Druhým dnem pokračovala jízda prezidenta republiky Miloše Zemana po Plzeňském kraji. V dopoledních hodinách se setkal na besedě se žáky místních škol a především pak zdejší střední zemědělské a potravinářské školy. V rozsáhlé diskusi hovořil nejen o migrantské krizi, ale také o držení zbraní či obstrukcích ve sněmovně, kde neopomněl „šťouchnout“ do Miroslava Kalouska.

Další škola, další studenti, další beseda se Zemanem: Žádné otázky z papírků! Tohle v novinách nikdy nebude. A pro ty, kteří mě označují za islamofoba...
Foto: Jiří Hroza
Popisek: Beznadějně zaplněný sál klatovské střední školy při debatě s hlavou státu

„Původně jsem si připravoval poněkud jiné téma pro stručné úvodní slovo. Tím tématem měla být politika jako druh řemesla. Něco mezi kaskadérem a pyrotechnikem. Ale vzhledem k tomu, co se nedávno stalo na střední vinařské škole ve Valticích, kde poprvé za pět let, co se pohybuji v politice, jsem najednou zjistil, že studenti mají v rukou lístečky s předepsanými otázkami, jsem své úvodní slovo změnil a chci vám citovat jeden výrok Juana Ramóna Jiméneze (španělský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, pozn. red.) – dají-li vám linkovaný papír, pište napříč,“ řekl Miloš Zeman a odpovědí byl lehký smích auditoria.

Kauza vinařská škola – ztrémovaní studenti?

„Já jsem si původně myslel, že ti studenti mají trému. To se někdy stává starším spoluobčanům, že si doma svůj dotaz napíší na papírek, aby ho nezapomněli. Ale studenti vašeho věku nejsou většinou sklerotičtí jako my, starší lidé, a mají dostatek sebevědomí a samozřejmě i dostatek odvahy, aby dokázali klást otázky, které budou provokativní, které budou nepříjemné, ale které budou pocházet z jejich vlastní hlavy. Protože pokud se už v tomto věku stanete manipulovanými bytostmi, jež jsou voděny na drátkách jako loutka, už se toho nezbavíte do konce života. A právě proto bych si přál, aby naše diskuse byla takříkajíc z hlavy, a proto vám oznamuji, že poprvé v životě odmítnu odpovědět na jakoukoliv otázku, kterou mi tazatel přečte z papíru.“ Značný potlesk pak ukončil úvodní prezidentské slovo a začala diskuse.

Homosexuálové na Slovensku a síla referenda

Mladý student položil následující dotaz: „Jaký je váš názor na v neděli probíhající referendum na Slovensku, které jednalo o tradiční rodině, a zásadně tak popíralo lidská práva homosexuálů, takzvané právo o tradiční rodině. Jsou to vlastně naši nejbližší slovanští bratři. Ocenil byste takové referendum i u nás a jaký je vlastně názor na něco takového, že může v EU probíhat.“

Nejdříve prezident myslel, že mladý muž myslí připravované referendum v Polsku. „Teď leží v parlamentu zákon o obecném referendu. Já tento zákon velmi podporuji, protože umožňuje občanům vyjádřit svoji vůli podobně, jako je tomu například ve Švýcarsku. Tento zákon má – a je to správně – někerá omezení. Ta omezení jsou jednak ekonomická a jednak lidskoprávní. Ekonomické například spočívá v tom, že v referendu nemůže být položená otázka „Jste pro snížení daní?“, protože každý by odpověděl, že ano, a neuvědomil by si, že snížení daní vede také ke snížení výdajů například na zdravotnictví, školství a tak dál. A to druhé téma je lidskoprávní. To znamená, nesmíte se ptát na otázku, která by vedla k omezování lidských práv. Například protože EU zakazuje trest smrti, ale umožňuje doživotní vězení, což je podle mého názoru správné. V referendu nemůže být otázka „Jste pro znovuzavedení trestu smrti?“. Následovalo by vyloučení z EU. A pokud jde o práva homosexuálů. Já si myslím, že sexuální orientace je naprosto soukromou věcí každého z nás. Já bych sem vůbec nepletl politiku, protože práva homosexuálů jsou stejná jako práva heterosexuálů. Já osobně, a berte to jako můj velmi subjektivní názor, trochu nechápu transsexuály, kteří se nechávají přeoperovávat, protože tam už bych viděl trestní odpovědnost sebepoškozování vlastní osoby, ale transsexuálů jsou u nás maximálně tři tisíce, takže o tom ani nebudeme diskutovat. Takže tato otázka by v referendu neměla být vůbec schválena. Kdyby schválena přesto byla, tak bych, ač sám jsem byl heterosexuál – v sedmdesáti letech už toho moc nenadělám – tak bych samozřejmě hlasoval pro práva homosexuálů,“ rozesmál opět přítomné prezident.

„Jaký máte názor na současné zemědělství a jak vnímáte úlohu regionálních potravin v ČR?“ ptal se ředitel školy.

„Zažil jsem případy, kdy politik, aby vzbuzoval zejména mediální pozornost, všechno zkritizoval. Víte proč? Protože když uvádíte katastrofické zprávy, tak vám je média otisknou. Když říkáte, že je situace dobrá nebo že se zlepšuje, tak to novináře nezajímá. To je taková zvláštní vlastnost našich médií, které se přeměňují na černou kroniku. Takže pane řediteli, mohl bych říkat, že zemědělství je v katastrofálním stavu, ale ona to vůbec není pravda, naopak. Zemědělství mělo minulý rok nejúspěšnější rok ve své historii. Skončilo se ziskem 18 miliard korun. Jsou tam dílčí problémy, například výkupní cena mléka, těch jsem si vědom, ale měl jsem řadu porad s řediteli zemědělských podniků, s vlastníky podniků velkých a malých a oni říkali, že ta situace je daleko a daleko nejlepší, jaká byla. Pronesl jsem pravdu, a proto se nikdy neobjeví v novinách. Neboť v novinách máte tři druhy zpráv. Zprávy pravdivé, zprávy pravděpodobnostní a zprávy ostatní. Pravdivé je datum vydání, pravděpodobnostní je předpověď počasí,“ vyprávěl prezident. A opět smích...

Obligátní utečenci

„Při vší úctě k vám se mi nelíbí váš přístup k uprchlíkům,“ ozval se mezi studenty mladík směrem k hlavě státu. „Máte na to svaté právo, žijeme v demokratické zemi,“ reagoval smířlivě Zeman. Mladík však ještě pokračoval: „Je to problém, který se musí řešit, a myslím si, že když se otočíme zády k lidem, kteří odcházejí ze země, jež je vybombardovaná, tak se podle mě tím moc neřeší. Já chápu, že někteří radikální muslimové toho mohou využít, ale tím, že se otočíme zády ke všem lidem, kteří potřebují pomoc, si myslím, že tím nic nevyřešíme. Jak to vidíte?“

„Já jsem ve svém vánočním poselství říkal, že máme mít soucit se ženami, dětmi, nemocnými a starými lidmi. Ale že není důvod k nějakému soucitu s mladými, zdravými muži, kteří přicházejí do Rakouska, do Německa, do Švédska za sociálními dávkami, a pokud se v jejich zemích bojuje, a to vždy není pravda – přicházejí sem lidé i ze zemí, kde se vůbec nebojuje – tak proč nevezmou do ruky zbraň a nebojují za svobodu své země. To byl můj názor, který jsem vyjádřil ve vánočním poselství. Strhla se kolem toho diskuse. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky tvrdil, že těch mužů je menšina, asi 40 procent, pak se ukázalo, že ve skutečnosti je jich 80 až 85 procent, což prokázaly všechny zprávy. Mluvila o tom chorvatská prezidentka, mluvil o tom maďarský premiér a tak dále. A nyní místopředseda Evropské komise, a to je nová informace i pro mě, vydal zprávu, že minimálně 60 procent migrantů jsou takzvaní ekonomičtí migranti. To znamená lidé, kteří odcházejí do Evropy, já bych ani neřekl, aby si našli práci, ale aby žili z těch sociálních dávek. Opakuji ještě jednou. Chápu váš soucit například s dětmi. Tomu rozumím, ale nechápu, proč bychom měli mít soucit s těmi mladými, zdravými muži, kteří sem přicházejí v některých případech dokonce jako takzvaní džihádisté – a to dnes už nikdo nepopírá, to znamená jako bojové buňky Islámského státu, které Islámský stát vpašoval do migrační vlny. Je to můj názor. Vy můžete mít názor přesně opačný, říká se tomu vítací kultura. Angela Merkelová kdysi prohlásila, že Německo umístí všechny Syřany, a důsledkem bylo, že do Německa přicházejí lidé s falešnými syrskými pasy. Jestli jste viděli ten film ‚Čtyři vraždy stačí, drahoušku‘, tak my všichni jsme Gogo, neboli všichni jsme Syřané. A nyní Angela Merkelová, která předtím byla úspěšná politička, je dokonce vyzývána k rezignaci svými vlastními spolustraníky, protože tento nápor se nepodařilo zvládnout, nehledě na to, že velmi seriózní analýzy říkají, že migrační vlna v tomto bude dvoj- až trojnásobná, méně seriózní říkají, že pětinásobná,“ konstatoval prezident.

Zbraně na (nejen) svoji obranu

„Zajímal by mě váš názor na legální držení zbraní pro osobní obranu,“ zeptal se další mladík.

„Já málokdy měním svoje názory. Když jsem byl student, tak jsem se v Británii zúčastnil diskuse, zda policisté mají nosit zbraně. Tehdy zvítězil názor, že zbraně nosit nemají. Krásná doba. A to šlo o policisty. A já jsem nakonec zastával takový uměřený názor, že s výjimkou myslivců a samozřejmě těch policistů by legální držení zbraní mělo být velmi výrazně omezeno. Málokdy se i stane, že svoje názory měním. V tomto případě jsem jej nedávno změnil, a to po vraždách v pařížském klubu. Když jsem si uvědomil, že těch vrahů bylo jen několik a dokázali postřílet asi 120 lidí. Takže kdyby v tom klubu seděl člověk, který má v ruce pistoli a uměl s ní zacházet, tak by možná tolik obětí nebylo. A tento argument mě přiměl ke změně názoru. Jsou-li zde teroristé, je potřeba se proti nim bránit, a to i individuálně. Mimochodem, pro ty, kdo mě označují za islamofoba, tak ti čtyři lidé v tom pařížském klubu nekřičeli Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, ale křičeli Allahu Akbar, Alláh je veliký.“

Ještě jednou o sexualitě

„Jaký máte názor na ta silvestrovská znásilnění v Kolíně a dalších německých městech?“ To byl další dotaz z pléna. „To znásilnění v Kolíně nad Rýnem bylo údajně jedno, sexuálních obtěžování bylo až několik stovek a dodal bych k tomu vraždu Alex ve Švédsku, což byla pečovatelka právě pro utečence a zavraždil ji utečenec. Podívejte se, to, že bude stoupat kriminalita s příchodem migrantů, to jsme mohli všichni očekávat, ale abych šermoval těmito konkrétními příklady a říkal – já vám to tvrdil od začáku, to dělat nebudu, protože když si vezmete roční počet znásilnění nebo roční počet vražd a srovnáte to s tím zatím ojedinělým případem, tak by to byla demagogie. Zastávám postoj, který po té vraždě Alex vyjádřil švédský premiér, jenž řekl, že „budeme deportovat 80 000 lidí“, a to Švédsko byla nejliberálnější země v Evropě z hlediska promigrační politiky. Myslím si, že řešením je vrátit ty ekonomické migranty, a to potvrzuje i německá vláda, do zemí jejich původu, deportovat je, a tím se vyhnout opakování obdobných incidentů. Ale myslet si, že Němci nebudou znásilňovat Němky, že Švédové nebudou vraždit Švédky, tak to bohužel není pravda. Nemůžete všechno svádět jenom na uprchlíky.

Jízdní řád či Bible – to jsou obstrukce

„Jsou čeští politici příkladem nám, českým občanům, a je jejich chování třeba ve sněmovně příkladné? Nejsou časté výhrůžky Ústavním soudem přehnané? Umějí se politici chovat příkladně?“ ptal se další student. „Mohu se k této kritice vřele připojit, protože si myslím, že obstrukce jsou nástrojem hlupáků. Lidé, kteří nemají argumenty, a platí krásná věta, že i nejgeniálnější a nejhlubší myšlenka se dá vyjádřit v prvních pěti minutách... Jestliže například předčítáte Bibli, na 75 hodin zaměstnáte sněmovnu, abyste blokovali nějaký zákon, v tomto případě zákon o elektronické evidenci tržeb. Pan Kalousek nečte Bibli, pokud vím. Pan Kalousek čte jízdní řád (smích), a on v tom zase tak velký rozdíl není. Jsem nikoliv pro úpravu jednacího řádu, protože i tady to můžete zablokovat obstrukcemi. Postup, který zřejmě teď bude zvolen, to znamená, že bude stanovena pevná hodina, kdy se o zákonu ve třetím čtení bude hlasovat, a i když se bude někdo domáhat, že chce ještě mluvit, tak se mu řekne – už jste mluvili padesát hodin, takže všechno bylo řečeno a teď musí sněmovna vyjádřit svoji většinovou vůli. Následujícím krokem bude podání stížnosti opozice k Ústavnímu soudu pro porušení jednacího řádu a opozice neví, že už existuje precedens, juridikát Ústavního soudu, který říká, že sice v demokracii je právo menšiny, ale že menšina nemá právo obstrukcemi tyranizovat většinu. Ten případ skončí tím, že to Ústavní soud zamítne a zákon bude přijat.“

Své vystoupení zakončil prezident již známou anekdotou o Klausovi a Zemanovi v pekle. Při předání dárku – cukrářského výrobku –, kde byl rok založení školy 1872, Zeman ještě zavtipkoval: „Doufám, že to není datum výroby,“ a sál pobaveně zabouřil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

11:12 Půlku vám sežerou. Český řidič po natankování uvidí rudě

Ceny pohonných hmot za poslední měsíc rostou a rostou. Pojďme se podívat, proč tomu tak je, zda se r…