Další článek z cyklu ZA OPONOU MIGRACE vychází po dnech, kdy Británie, Francie, Německo a Nizozemí hlásí další oběti (včetně dětí!) pobodané migranty z Afriky a Blízkého východu, kteří by často vůbec neměli být na svobodě, protože to není jejich první zločin. Česku se tyto tragédie zatím naštěstí vyhýbají, a tak hladinu emocí zvedne spíš absurdita trestního oznámení Jiřího Pospíšila (TOP 09) za volební plakát, který právě před migrací z rizikových zemí varuje.

V této souvislosti se mě občas ptají bývalí voliči ODS nebo lidovců, proč vedení těchto stran přestalo o hrozbách masové migrace mluvit a něco proti tomu dělat. Vždyť ještě před pár lety stálo na většinových pozicích proti kvótám a premiér Fiala se nechal fotit s Orbánem u hraničního plotu. Na to odpovídá Anton Musil a myslím, že to formuluje docela přesně. Trochu jsem to jen doplnil:

1. Vedení koaličních stran podlehlo tlaku zaměstnavatelů, kteří potřebují levnou pracovní sílu. Ti samozřejmě mají z migrantů okamžitý prospěch, zatímco náklady externalit nese celá společnost. Nová generace mladých ekonomů a „expertů“ naskočila na módní trend, že migrace je oběd zdarma, a politikům tak radí ji maximalizovat. Vláda tedy pomalu a ne úplně nápadně povoluje migraci stále většího počtu přistěhovalců. Stejně jako státy západní Evropy před desítkami let. Naprosto stejná a fatální chyba.

2. Voliči pro politiky nejsou až tak důležití, ti chtějí hlavně dobře vypadat. A to určují média a další elitářské instituce, jejichž ideologický náklon doleva je zjevný. Vystupovat proti migraci bylo low-status, déclassé, působilo to dezolátsky. Někteří zbabělí politici se ještě stále bojí hlasitě ozvat proti migraci, protože by snížili svůj status v karlínských kavárnách.

3. Lobbistický tlak z unijních institucí, jejichž cílem je legalizovat masovou ilegální migraci a přimíchat mezi voliče více vděčných „novoevropanů“, kteří ochotně přijmou ekonomické experimenty ničící střední třídu.