Dává moc prostoru Rusku, zesměšňuje Saúdy, naše přátele. Americká pravice jde po Obamovi

04.04.2016 12:14

V amerických konzervativních kruzích vyvolal ostrou reakci nedávný rozhovor Baracka Obamy pro známý magazín The Atlantic, ve kterém se prezident Spojených států sám distancoval od washingtonského zahraničněpolitického establishmentu. Netrvalo dlouho a konzervativci udeřili zpět. Konkrétně se jednalo o prezidenta Rady pro mezinárodní vztahy Richarda Haasse, který Obamovu neochotu využít armádu v Sýrii přirovnal k Bushově invazi do Iráku z roku 2003. Prezidenta se zastal profesor z Univerzity Johna Hopkinse Melvin A. Goodman.

Dává moc prostoru Rusku, zesměšňuje Saúdy, naše přátele. Americká pravice jde po Obamovi
Foto: Fanpop
Popisek: Americký prezident Barack Obama

Kritika zazněla i od bývalého diplomata Nicholase Burnse, který bývá označován za pravděpodobného ministra zahraničí v potencionální budoucí administrativě Hillary Clintonové. Burns, stejně jako Haass, Obamu obvinil z toho, že selhal v otázce řešení problému souvisejícího s objevením chemických zbraní v Sýrii. Burns se domnívá, že poté, co syrský prezident Bašár Asad překročil „rudou linii“, měl Obama vojensky zasáhnout. Podle Goodmana ovšem Obama ve spolupráci s Ruskem dokázal i bez použití síly to, co bylo v dané situaci potřeba – tedy aby se Sýrie zbavila chemických zbraní a vstoupila do mezinárodních organizací odpovědných za jejich nešíření.

Burns podle mínění Goodmana také ve své kritice opomíná fakt, že prezident Obama vyslal k pobřeží Sýrie pět válečných lodí, které měly za úkol dopomoci Obamově politice „usměrňovací diplomacie“. Nezmiňuje ani fakt, že Obamův tah podpořil i prezident Izraele Netanjahu.

Burns rovněž odsuzuje Obamovu kritiku královské rodiny Saúdské Arábie. Podle jeho slov „není nikdy ku prospěchu věci veřejně zesměšňovat své přátele“. Podle Goodmana Obama ovšem, na rozdíl od Burnse, dobře rozumí aktuální situaci na Blízkém východě. „Saúdská Arábie (a Pákistán) již dlouho sponzoruje politickou formu islámu, která šíří intoleranci a svou propagandou již otrávila bezpočet mladých muslimů,“ míní Goodmann.

Profesor rovněž odmítá kritiku toho, že Obama dal příliš prostoru Rusku a Íránu pro expanzi v regionu. „Touto kritikou Burns jen demonstruje svou malou znalost skutečného potenciálu Moskvy a Teheránu.“ Irán, ne-arabský národ, může podle Goodmanna jen těžko získat velký vliv v regionu. Rusko to zas nemůže utáhnout finančně.

„Spojené státy svým zbytečným vojenským počínáním v regionu Blízkého východu ztratily v očích místních důvěryhodnost. Burns, a s ním celý zahraničněpolitický establishment, ovšem stále spoléhá výhradně jen na staré taktiky spojené s užíváním síly. Obamova kritika těchto lidí je naprosto namístě,“ zakončil Goodmann. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: fib

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Vážná věc.“ Co o Ficovi prohlásil Pavel? Analytik se vrátil před atentát

8:59 „Vážná věc.“ Co o Ficovi prohlásil Pavel? Analytik se vrátil před atentát

TÝDEN V MÉDIÍCH O slovenském premiérovi řekl český prezident, že jeho vítězství ve volbách je zklamá…