Debata v Liberci, iniciovaná Emmanuelem Macronem. Hosté nadšeně chválili EU, ale pak dostali mikrofon lidé a vše se zvrhlo

11. 10. 2018 20:13

REPORTÁŽ Francouzský prezident Macron vyhlásil sérii občanských konzultací, které se konají po celé Evropě. Ve středu se jedna uskutečnila ve Fryčově knihkupectví v Liberci. Cílem je sbírat podněty od občanů, které pak budou prezentovány na půdě Evropské rady. Mezi pozvanými hosty převažovali velcí příznivci Unie, u diváků to tak jednoznačné nebylo. V diskusi zazněla i peprná kritika. Například starší divák okomentoval Evropský parlament: „Mám známého, který je v Evropském parlamentu. Bavíme se o různých problémech, zahnutých okurkách, banánech a podobných kravinách. Říkal mi – když jsem jezdil do Evropského parlamentu před lety, bylo tam pár rozumných lidí. Teď je to tam jeden vůl vedle druhého.“

Debata v Liberci, iniciovaná Emmanuelem Macronem. Hosté nadšeně chválili EU, ale pak dostali mikrofon lidé a vše se zvrhlo
Foto: repro Youtube
Popisek: Emmanuel Macron se svou manželkou Brigitte

Anketa

Je Václav Moravec kvalitní moderátor?

6%
94%
hlasovalo: 10599 lidí
Nejvýznamnějším hostem byl litevský velvyslanec Edvilas Raudonikis. Také dostal na úvod slovo, které využil zcela logicky k tomu, že představil svou malou zemi. Rozlohou je tedy skoro jako Česká republika, počet obyvatel je ale výrazně nižší – necelé tři miliony, hlavním městem je Vilnius. Jak si postěžoval pan velvyslanec, v Česku si jeho zemi často pletou s Lotyšskem, i proto, že anglický název Litvy je Lithuania, kdežto Lotyšska Latvia. Z čehož má někdo guláš v hlavě. 
 
Pan velvyslanec pak ukázal Litvu na mapě Evropy. „Tak vidíte, jsme téměř sousedi, skoro jako Maďarsko, jenom o kousek dál. Mimochodem, letos u nás bylo stejné teplo jako u Balatonu,“ poznamenal k tomu vtipně. „Členy Evropské unie jsme od roku 2004, od roku 2015 eurozóny, letos slavíme sto let od obnovení naší státnosti,“ prozradil velvyslanec mluvící velmi dobrou češtinou. Podle něj si je Litva s Českou republikou hodně podobná, nicméně ve vztahu k Unii je nálada místního obyvatelstva k ní o něco vstřícnější, což se projevuje hlavně ve vztahu k euru, ke kterému jsou Češi nejskeptičtější ze všech. Významnou roli v tom jistě hraje fakt, kde Litva leží a koho má za velkého souseda. „V našem vztahu k EU v porovnání s vámi je mnohem větší komponent citu. Na druhou stranu tento náš vyšší pocitový vztah je velice pragmatický. Z toho důvodu, protože si myslíme, že nějaká třetí cesta neexistuje. Co se týče nás, každá třetí cesta nás zavede na východ. Už jsme tam byli, děkujeme, už nechceme,“ vysvětlil Edvilas Raudonikis.
 
Evropa pomáhá bližnímu svému
 
Druhý promluvil Jan Korytář, který je dosluhujícím náměstkem primátora pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace, předseda politického hnutí Změna. Ten se prohlásil za eurofila. Proč? „Od druhé světové války je víceméně v celé Evropě mír, státy neřeší spory vojensky silou, ale u jednacího stolu. Sice se často nadává na evropskou byrokracii, což je částečně i pravda. Ale myslím, že to stojí za to, že máme sedmdesát let klid,“ upozornil. 
 
„Evropa je civilizace založená na křesťanských hodnotách. Evropská unie v praxi realizuje jednu z hodnot této civilizace, a to že se má pomáhat bližnímu svému. Je to v oblasti, kde se pohybuji, kde ti úspěšnější a bohatší pomáhají těm méně úspěšným a bohatým, aby se také vytáhli nahoru. S evropskými dotacemi je spojena spousta problémů, ale samotný princip mi přijde správný,“ domníval se.
 
K tomu patří podle něj i pomoc uprchlíkům, migrantům, lidem, kteří do Evropy přicházejí. „Jsem rád, že toto Evropa jako celek v zásadě zvládla. Možná bychom se měli pobavit o tom, že přesto, že se nám vede dobře, jsme příjemci evropské pomoci, konzumujeme spoustu benefitů z Evropské unie, jsme jako Česká republika do značné míry skeptičtí a kritičtí vůči Evropské unii. Racionálně by to tak být nemělo, ale z něčeho se tato skepse bere,“ nadhodil téma.  
 
 
Další promluvil zástupce podnikatelského sektoru, pivovarník Marek Vávra, který je čerstvě zvoleným libereckým zastupitelem za hnutí ANO. Ten od roku 2010 zachraňuje frýdlantský pivovar, jehož historie sahá až do třináctého století. „Je to jeden z nejstarších pivovarů v Čechách, právo várečné je z roku 1278 a první zmínka o existenci pivovaru je z roku 1381,“ vysvětlil pivovarník. Poslední pivo tu však vyrobili v roce 1949. V posledních letech budova chátrala, po revoluci byla rozkradena, až ji nakonec město chtělo zbourat. V tu chvíli přišel Vávra s nápadem pivovar obnovit a jeho část odkoupil v roce 2010 od města Frýdlant. Z Evropské unie získal 50 milionů na záchranu areálu, nikoliv na samotnou výrobu piva. Tu rozjel v roce 2014 a stále zvyšují výstav. Jejich pivo Albrecht je opravdu vynikající.  
 
Je potřebná federalizace a zavést euro
 
Posledním řečníkem byl další eurooptimista Antonín Ferdan, dosluhující liberecký zastupitel a předseda Liberecké občanské společnosti. „Žijeme v nejlepší možné době, Evropská unie je jedním z držáků, díky němuž máme v Evropské unii mír. Když vezmu v poslední době nejvíc diskutované téma – migrační krizi. Dovedete si představit, co by se stalo, kdybychom v této situaci neměli Evropskou unii? Jak bychom to jako jednotlivé státy tady v Evropě ustáli?“ položil se řečnicky do otázky. „Jedním z největších benefitů Unie je spolupráce napříč státy. Přenášení dobré praxe, inovací, podpora spolupráce jako hodnoty. Dalším benefitem je, že máme jako Evropská unie určitou ekonomickou sílu ve světě. Silným pozitivem vidím jako pedagog dopad Evropské unie na kvalitu vzdělávání. Byť někdy v současnosti žehráme na kvalitu vzdělávání, myslím, že se neuvěřitelně posunulo,“ uvedl.
 
„Z mého pohledu je potřebná federalizace a posílení hlasu Evropské unie vůči zbytku světa. Zvláště v otázkách, které nejsou příliš populární třeba v Číně nebo USA, tedy ekologický aspekt. Co by se mělo zlepšit, tak to je samozřejmě zavedení eura v naší republice, usilovat o zavedení eura. Může to zvýšit vnímání Unie u nás, budeme pak s ní více spojeni. Problémy s dotacemi nejsou kvůli Bruselu. Je to tím, jak si sami nastavujeme strategie,“ konstatoval s tím, že se snažil být co nejvíce radikální, aby návštěvníky vyprovokoval k diskusi. Což se mu podařilo.
 
Dotace jsou zlo, podkopávají základní pilíře evropské civilizace
 
Diskutující debatéři z řad diváků totiž dosavadní výrazně proevropskou atmosféru pozměnili do značně kritické noty. „Jako jedno z největších zel Evropské unie považuji to, co se zmiňuje jako jedno z největších dober. Jsou to evropské dotace. Podkopávají některé základní pilíře evropské civilizace. Myslím tím férovou hospodářskou soutěž. Čím dál tím víc nerozhoduje spokojenost spotřebitele, ale úředník. Ten systém je prorostlý z Bruselu až sem a můžou za to všichni, kdo jsou v něm zahrnutí. Je strašně výhodné pro ty, kdo v něm pracují,“ řekl první z debatérů. 
 
„Já mám problém s něčím jiným. My chceme najednou všechno, žonglujeme s mnoha míčky. Přitom to neumíme, nemáme na to lidi, zkušenosti ani aparát. Tím pádem se v tom systému objevují díry, a veřejné mínění se proti tomu obrací. Máme raketový vzestup, ale ten je do značné části dotovaný z evropských peněz. Podíl evropských investic v některých odvětvích je tak obrovský, že to už z vlastního rozpočtu neutáhneme. To je například infrastruktura nebo opravy památek. Ve chvíli, kdy přestaneme být příjemci dotací, a to by měl být náš cíl, tak se obávám, že to státní rozpočet neutáhne,“ uvedl další. 
 
Na tuto výtku reagoval Jan Korytář. „Evropská unie nám sem sype obrovské peníze a místo toho, abychom byli za to vděční a snažili se je co nejefektivněji použít, tak říkáme, že evropské dotace jsou strašné,“ podivoval se. „Možná ale chceme říci, že strašné nejsou evropské dotace, ale strašné je to, jak s nimi my zacházíme. A až skončí evropské dotace, tak přece nezkolabujeme. Většina z nich jde do investic. Když skončí, tak se pouze nebude tolik do té infrastruktury investovat. Možná se neopraví tolik kolejí, nepostaví tolik parkovacích domů, ale to přece není kolaps. Evropská unie nám pomáhá někam se vytáhnout, ale potom si to musíme udržovat a opravovat sami,“ vysvětlil. 
 
Banány, zahnuté okurky a další kraviny. Volové v europarlamentu 
 
„Jakým právem nám Evropská unie určuje, kolik máme mít cukrovarů, proboha živýho,“ rozčiloval se poté starší muž. „Mám známého, který je v Evropském parlamentu. Bavíme se naprosto otevřeně o různých problémech, zahnutých okurkách, banánech a podobných kravinách. Říkal mi – hele, když jsem jezdil do Evropského parlamentu před lety, tak tam bylo pár lidí, se kterými se dalo otevřeně lidsky mluvit. Teď je to tam jeden vůl vedle druhého,“ řekl a pobavil svým jadrným výrazivem obecenstvo.
 
Pak se jal kritizovat i školství z titulu toho, že jeho manželka je učitelka. „Naše školství je naprosto katastrofální. Všichni sice umějí anglicky, ale to je asi tak všechno. Přitom českoslovenští inženýři dříve ve světě něco znamenali. Teď je to katastrofa, nemluvě o učňovském školství. Každý chce mít maturitu, dělat nikdo nebude. Dnes je problém sehnat zedníka, klempíře, instalatéra,“ vypozoroval.
 
„Je třeba rozlišit formu a obsah vzdělávání, která je věcí národní strategie. Do toho nám Evropská unie nekecá. Česká republika si může za to, co učí, koho to učí a částečně i jaké obory upřednostňuje. Nadáváme-li na obsah školství, nadáváme zase na nás. To, co říkám, je, že se zlepšila forma vzdělávání,“ odpověděl na výtky Antonín Ferdan. „V každé škole máme učebnu vybavenou počítači, interaktivní tabulí,“ dodal. 
 
Školství jde rapidně dolů, děti neumějí pořádně psát ani počítat
 
Kolem školství se vůbec vedla vzrušená debata, je vidět, že je to žhavé téma. Podle jedněch jsou dnes děti sebevědomější a více o věcech přemýšlejí, podle druhých toho moc nevědí. Do diskuse přispěla i jedna učitelka. „Učím pětatřicet let na prvním stupni. Když porovnávám znalosti dětí, které měly v době, když se to zlomilo, s těmi současnými, rok od roku to jde rapidně dolů. Rodiče s dětmi doma nepracují, protože jsou zaneprázdněni. Ano, vybavení učeben je perfektní. Mám interaktivní tabuli, tablety, učím na počítačích. Děti na nich umějí všechno možné. Ale neumějí psát, neumějí počítat, násobilka jim dělá problém. Myslím, že tento základ by mělo dítě v základní škole znát. To jsou fakta, která se musejí naučit. Když se je nenaučí, tak co? Tak neumějí nic.“
 
„Byl jsem nadšený Evropan, v roce 2003 jsem hlasoval v referendu pro náš vstup do Unie. V poslední době jsem však začal mít pochybnosti. Začínám mít pocit, že Unie začíná kopírovat minulý režim tím, jak se snaží vše řídit. Skrze dotace a směrnice. Dotace jsou věc nespravedlivá a drahá. Každý kotlík, který se tady na kraji dá, zaměstná osm úředníků, nějaké kontrolní orgány. Vadí mi, že se nerespektují stejné podmínky pro státy. Například rozpočtová kritéria jednotlivých zemí EU mají být nastavené na tři procenta na schodky státních rozpočtů. Což některé státy pravidelně nedodržují a jako by se nic nedělo,“ upozornil s tím, že naopak zase třeba Maďarsko a Polsko jsou kritizovány za něco, za co jiní kritizováni nejsou. Tedy na dvojí metr panující podle něj v Unii. „Dále mám pocit, že Evropská unie hodně zasahuje do občanských svobod jednotlivých států a legislativy, a nedbá přitom na připomínky těch států,“ domníval se a jako příklad uvedl zbraňovou směrnici.
 
Podnětů – a to i velmi kritických – získal tedy francouzský prezident Macron z liberecké debaty dost. A nejen on...


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Piťha, kterého chce trestat neziskovka plná žen, našel mocné zastání. Z Hradu vzešel tento silný text

17:27 Profesor Piťha, kterého chce trestat neziskovka plná žen, našel mocné zastání. Z Hradu vzešel tento silný text

Profesor Petr Piťha, který po svém svatováclavském kázání čelí ostré kampani různých nátlakových org…