Terezie Tománková připomínala, že před deseti lety stálo deset vajíček 27 korun, dnes je to přes 60 korun.
„Tak jako jsme zažili nejdražší Vánoce v historii, tak teď zažíváme i nejdražší Velikonoce v historii a lidé na to reagují. Už začínají šetřit. A já se obávám, že ohledně vajíček situaci může zhoršit ještě přísnější regulace EU,“ upozorňoval ekonom s tím, že za čas vstoupí v platnost zákaz klecových chovů, a to se na cenách vajec projeví negativně. „Někteří budou muset zavřít, jiní budou muset investovat do toho, aby provoz udrželi. Takže ta vajíčka mohou ještě podražit. A ještě jsme tu měli ptačí chřipku. Takže jsme vajíčka museli dovážet a já nechápu, že když je musíme dovážet třeba z Bulharska nebo z Rumunska, tak jsou levnější než vajíčka z české produkce,“ kroutil ve studiu hlavou Křeček.
Vinu na vysokých cenách mají podle Křečka jak zemědělci, tak obchodní řetězce.
„Co se týče zemědělců a odběratelů, tak je to jeden za 18 a druhý bez dvou za 20. Někde za to mohou ti velkoproducenti v zemědělství, jinde ty řetězce a já si myslím, že je třeba provádět více kontrol. Mně by se líbilo, kdyby to fungovalo podobně jako v Rakousku, kde působí celá řada menších zemědělců,“ zasnil se Křeček.
Konstatoval však, že zatím je to představa velmi vzdálená, protože se dosud nepodařilo zcela přetransformovat české zemědělství z komunistického systému JZD na menší jednotky.
„Ten problém v zemědělství vznikl už za komunismu a my jsme to bohužel nedokázali za 30 let změnit. To je selhání všech vlád od listopadu 1989,“ podotkl Křeček.
Josef Středula, Terezie Tománková a Štěpán Křeček. (Screen: CNN Prima News)
„Česká vláda neudělala za rok a čtvrt vlastně vůbec nic. S výjimkou cen elektrické energie. Na všechno ostatní se vykašlala. Já osobně jsem jednal s vládou 6. ledna 2022, to ještě nebyla žádná válečná agrese, a vybízeli jsme vládu, aby v případě potřeby využila zákon o cenách,“ pravil Středula.
Poté vysvětloval, že vláda skrze tento zákon může pevně stanovit cenu nějakého produktu, nebo může regulovat finanční toky v celém systému. Středula je přesvědčen, že ceny základních potravin vláda mohla a měla kontrolovat. „Úplně zarážející je prohlášení ministra zemědělství, že marže u potravin jsou vysoké. Ale to je jeho zodpovědnost, aby s tím něco udělal,“ rozčílil se Středula.
Boj s inflací je z pohledu šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) naprostá katastrofa. „To je naprostá katastrofa. A jestli se to nezmění, tak se nám zhroutí úplně všechno. Tady česká vláda naprosto selhala. Tady musím pochválit Národní banku. Koná dobře,“ zdůraznil Středula s tím, že kdyby ČNB nedělala to, co dělá dnes, mohlo být v Česku ještě hůř.
Křeček nabídl odlišný pohled.
„Je potřeba si to říct bez populismu tak, jak to je. Kdyby se aplikovalo to, co tady navrhl pan Středula, tedy regulaci cen, tak by to pomohlo na pár měsíců, ale potom by důsledky tohoto opatření byly ještě horší. My to totiž vidíme na příkladu z Maďarska, kde jsou ceny některých potravin regulované a tyto potraviny často vůbec nejsou, protože jsou vyprodané a ceny ostatního zboží jsou často o to vyšší a tvoří se fronty v obchodech, kde zregulované potraviny zrovna jsou. … A celé to potom vede k tomu, že někteří dodavatelé nakonec z trhu odejdou a tu situaci to zhorší. Takže jediný, kdo na to nakonec doplatí, je spotřebitel,“ upozorňoval Křeček s tím, že v Maďarsku je dnes inflace velmi vysoko a vystřelila právě po rozvolnění cen.
Středula kontroval protipříkladem Francie, kde se daří inflaci krotit hlídáním marží. „Ale česká vláda nic nedělá. A ten dopad je fatální. … Kdyby vláda něco dělala, tak to může zastavit,“ vypálil směrem ke Křečkovi Středula s tím, že ve Francii regulovali především marže obchodníků.
Má Marian Jurečka vaši důvěru?Anketa
„Ve srovnání s Chorvatskem my máme o 50 procent vyšší inflaci. A proč naši občané jezdí nakupovat do Polska, do Německa, do Rakouska,“ trval si Středula na tom, že česká vláda dělá chybu za chybou a Čechům se tak vyplatí jezdit nakupovat i do zemí, kde mají výrazně vyšší mzdy, než mají Češi.
Křeček lidem nabídl dočasné řešení.
„Já jsem proslul tím, že lidem radím, pokud se jim to vyplatí, pokud nezaplatí příliš mnoho za dopravu, tak aby jeli nakupovat do Polska. Já to nabízím jako kritické řešení situace těch rodinných rozpočtů. Teď už se vyplatí i lidem z Prahy jezdit do Polska na velké nákupy,“ upozornil.
Osobně by se mu prý také líbilo, kdyby si český stát mohl dovolit srazit DPH u potravin na nulu, ale z jeho pohledu to není možné.
„My jsme bohužel v situaci, kdy je státní rozpočet tak vyčerpaný, že kdybychom ještě snížili DPH na potraviny, tak ten ekonomický systém se může dostat od takových problémů, že může začít finančně kolabovat,“ varoval Křeček.
Středula nad Křečkovými slovy kroutil hlavou a ostře se stavěl proti tomu, aby poradce premiéra radil lidem, aby jezdili nakupovat mimo Českou republiku, protože Česko má zvládnout fungovat jako stát i jako společnost. Pokud se něco nezmění, nastane podle Středuly velký problém.
„To je problém i z hlediska politického systému,“ varoval Středula.
„Já tady s panem Středulou souhlasím, ale mám na zřeteli rodinnou situaci některých rodin. Bohužel dochází k tomu, že z naší země odchází obrovské množství kapitálu. Je to dáno i vlastnickou strukturou, kdy často české firmy nezůstávají v českých rukou. Je to daň za tu naši transformaci v 90. letech. Teď nás to dobíhá. Já jsem pro to, abychom postupně klasickými ekonomickými prostředky získávali ten klíčivý majetek zpět,“ uvedl Křeček.
„Je naprosto šílené a nepředstavitelné, aby kdokoli radil českým občanům, aby nakupovali jinde. A pan Křeček je ještě v roli poradce premiéra,“ soptil Středula.
Křeček odpověděl, že sám pochází z Liberce a když byl malý, jezdil s rodiči na nákupy do Polska. Není rád, že se dnes tento trend vrací, ale může jít o krátkodobou pomoc rodinám s napjatými rozpočty.
Fotogalerie: - Velikonoční slavnosti Brno
Moderátorka Terezie Tománková poté přehodila diskusní výhybku k chystané důchodové reformě.
Středula ocenil, že se ministr práce Marian Jurečka postavil proti zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 68 let. Ale Středulovi to nestačí. Obává se totiž, že reforma bude obsahovat mechanismus, na jehož základě se bude věk odchodu do důchodu stejně zvyšovat na z pohledu odborů nepřijatelnou hranici.
Upozorňoval také, že dříve existovaly kategorie opravdu náročných profesí.
„Ty kategorie, kterých se to týkalo, ty byly zrušeny před 32 lety. Politici slibovali, že to napraví, ale dosud se tak nestalo. S výjimkou záchranářů… Je to asi 70 tisíc lidí, není jich mnoho. Ale třeba můj otec pracoval v těžké profesi ve směnném provozu a zemřel v 68 letech, takže by se vlastně toho důchodu ani nedožil,“ jal se vyprávět.
Poté vynadal politikům.
„Systémový deficit je dnes tak značný kvůli špatnému rozhodování politiků,“ rozčílil se. A hned začal volat po změnách v daňovém systému. Tam je podle něj skryt základní problém české ekonomiky. Chybí 320 miliard.
Křeček okamžitě oponoval.
„My musíme ty parametry nastavit tak, aby nám to ekonomicky vycházelo. Jinak nás to jednou dožene a sežere nás to. A příští generace budou mít ještě horší ekonomické podmínky v důchodu. … Proto se z toho ráje musíme vrátit zpátky na zem a nastavit ty podmínky tak, aby byly penze srovnatelné i pro další generace,“ řekl Křeček. „Ten náhradový poměr 50 procent u penzí, který je dnes, to už nikdy mít nebudeme,“ varoval.
Zdůraznil, že k posunutí věkové hranice odchodu do důchodu bude muset dojít. „Podle mého se bez toho neobejdeme,“ pravil.
A Středula se znovu rozčílil.
„Takže bychom měli naším občanům říct ‚vy budete do nekonečna chudší než Německo, chudší než Rakousko a chudší než Slovinsko'. To je naprosto nepřijatelné. Tady se lidem říká, že se budou mít špatně, protože žijí v České republice a že se s tím mají smířit. Ale ten pohled má být úplně jiný, pokud nějaké politické rozhodnutí způsobilo propad 320 miliard, tak je třeba tuto situaci napravit. Kdybychom řešili inflaci, tak třeba vůbec nemusíme řešit valorizaci penzí. Já se chci srovnávat s Dánskem nebo s Německem. Já se nechci srovnávat s těmi chudšími. Já jsem přesvědčen, že česká ekonomika na to má, ale těch chyb bylo uděláno mnoho,“ soptil Středula.
Křeček nesouhlasil.
„Pan Středula tady vytváří představu, že když zvýšíme daně, budeme se mít skvěle. Posuneme se na Západ ve chvíli, kdy budeme mít vyšší produktivitu práce a budeme vyrábět výrobky s vyšší přidanou hodnotou, tak se opravdu posuneme na Západ. … Nemůžeme si myslet, že když zvýšíme daně, tak tu bude blahobyt. Tak to prostě v ekonomice nefunguje,“ upozorňoval Křeček.
V obecné rovině se stavěl proti zvyšování základní sazby DPH.
„Pro mě je nepřijatelné zvyšovat základní sazbu DPH, protože by to ještě zvýšilo inflační tlak a ještě více by to vedlo k tomu, že by lidé jezdili nakupovat od zahraničí. Takže já budu tady říkat panu premiérovi jednoznačné ne. Ale pokud se bavíme o snížených sazbách daně, tak tu je třeba ujednotit. A také je musíme přetransformovat. Není možné, abychom ve snížené sazbě měli např, pivo,“ zlobil se Křeček
„Za mě další zvyšování daní nepřipadá v úvahu. Je potřeba nechat zaměstnancům daně co nejnižší, aby mohli zvládnout tu krizi, ale umím si představit navýšení daní u těch neřestí, za ty si lidé mohou připlatit. Stejně tak si umím představit zvýšení daně u nemovitostí, protože lidé, kteří vlastní nemovitost, tak se nemají úplně špatně,“ podotkl Křeček.
Středula nechtěl věřit tomu, že se DPH nezvedne a že se zdanění nezmění.
„Dokud to neuvidím na papíře, tak neuvěřím ani půl slova,“ ozval se. Jedním dechem dodal, že 87 procent nákladů tady nesou zaměstnanci a senioři, kteří platí spotřební daně a platí odvody v sociálním i zdravotním systém. Podnikatelé nesou jen 13 procent nákladů. „Tento nepoměr se musí řešit,“ volal důrazně Středula.
Tady je podle něj potřeba více zdanit ty nejbohatší, žádal šéf odborů. Zároveň bude podle Středuly třeba změnit zdanění firem, např. zrušením celé řady výjimek. „Tady musí být konsenzus na tom, co chceme,“ upozorňoval Středula.
Varovný prst zvedl i v otázce zvyšování základní sazby daně z přidané hodnoty. Podle Středuly je to nejprve třeba důkladně propočítat.
Křeček kontroval, že v Česku už funguje progresivní zdanění a současná pravicová vláda chce hledat úspory spíše na výdajové straně, neboť je přesvědčena, že stát se stal „velkým cvalíkem“ a měl by něco zhubnout. „Jsem přesvědčen, že nepotřebuje např. tolik zaměstnanců a tolik agend a teprve potom, když ořežeme to sádlo, tak bych zvyšoval daně,“ uvedl Křeček.
„Ale vezměte si, že tady vznikl nový centrální digitální úřad. A to je problém. My jsme byli proti tomu. My to považujeme za zbytečné, když už na ostatních úřadech sedí lidé zodpovědní za digitalizaci. Já jsem také rád, že nevznikl nový velký stavební úřad,“ zaznělo od Středuly.
Křeček upozornil, že by českým financím a českému zdravotnictví pomohlo, kdyby se vrátilo neproplácení prvních tří dnů nemoci.
A Středula znovu vypěnil.
„Ale co to je za hru, co je to za šílenství. Pokud se tady naznačuje, že někdo podvádí, tak to asi musí být lékař, protože ten stanovuje, jestli je někdo nemocný. Važme si lidí, kteří se léčí, protože úspěšně překonaná jedna nemoc může znamenat, že ušetříme na jiných nemocech,“ podotkl Středula.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
Brich
