Do Německa se prý vrací nacismus. Lidé tam posílají uprchlíky do koncentračních táborů a zapalují jím ubytovny

27.07.2015 13:22

Německý týdeník Spiegel se obává, že se do Německa vrací jeho nacistická minulost. Za poslední rok úřady zaznamenaly již 173 útoků proti přistěhovalcům, což je trojnásobek v porovnání za stejné období loňského roku. Posilují prý také extremistické politické strany a deeskalaci napětí nepomáhají ani samotné úřady.

Do Německa se prý vrací nacismus. Lidé tam posílají uprchlíky do koncentračních táborů a zapalují jím ubytovny
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Uprchlíci na řeckém ostrově Kos

Je pondělí večer a Samuel Osei je k smrti vyděšen. Dva příznivci neonacismu vstoupili do bytového domu v Greifswaldu, kde tento žadatel o azyl z Ghany bydlí. Jsou opilí a nadávají na přistěhovalce. „Vyšel jsem na balkón a snažil se je uklidnit. Ještě více je to ale rozzuřilo a začali být agresivnější. Jeden z nich si sundal košili a ostentativně mi ukazoval, že má na své hrudi vytetovaný hákový kříž. Poté vyběhli nahoru a začali bušit na dveře mého bytu. Nakonec šli do sklepa a vypnuli pojistky,“ svěřuje se Osei, který mezitím zatelefonoval příteli a ten zavolal policii. Útočníci však již stihli utéci a policii se nepodařilo nikoho zadržet.

Devětadvacetiletý Osei žije v Německu osm měsíců, navštěvuje kurzy německého jazyka a vydělává si tím, že pomáhá dalším uprchlíkům. I po několik dní starém nepříjemném zážitku však konstatuje, že většina lidí je v tomto východoněmeckém městečku přátelská. Jak Spiegel konstatuje, Němci jsou v současnosti rozděleni na dvě části. Jedni vykazují s uprchlíky nadstandardní solidaritu, ale druzí jsou stejně tak nadmíru netolerantní. „V průběhu první šesti měsíců letošního roku došlo ke 173 útokům s rasovým podtextem namířeným proti přistěhovalcům. To je téměř třikrát více než za stejné období loňského roku. V tomto období útočili extremisté na ubytovny pro azylanty téměř denně,“ upozorňuje německý deník.

Německý prezident Joachim Gauck označil tyto útoky za „nechutné“. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas z SPD je považuje za „útok na celou německou společnost“. Další politici však podle mínění Spiegelu napjaté situace spíš zneužívají pro své politické cíle. „Horst Seehofer, stojící v čele CSU, v souvislosti se žhářskými útoky hovořil o masivním zneužívání sociálního systému. Navíc neonacisté již neutočí jen na území bývalého Východního Německa, ale po celé zemi. Některé scény evokují pogromy proti přistěhovalcům, které sužovaly Německo v roce 1990. Současná situace vyvolává otázku, jestli se nevracejí časy z fašistické minulosti země,“ varuje německý týdeník.

celý text v angličtině najdete ZDE

Jeden z posledních případů se stal v Míšni. Tři týdny před nastěhováním uprchlíků do budovy nacházející se v centru města se na dveřích objevily nápisy v německém i anglickém jazyce požadující jejich odchod. „Krátce na to byla budova neznámými útočník zapálena. Oheň se rychle šířil a zasáhl všechna tři patra. Budu muset položit novou podlahu a dát nové dveře. Celkem požár způsobil škody ve výši 200 000 eur. Ten útok měl jasný podtext,“ vypráví majitel budovy Ingolf Brumm. Jak ovšem Spiegel konstatuje, hlavním centrem podobných útoků je od Míšně mnoho kilometrů vzdálené Sasko. „Teroristická buňka xenofobní strany NSU je zodpovědná za zabití devíti přistěhovalců mezi lety 2000 až 2006,“ uvádí Spiegel.

V letošních zemských volbách však strana lehce oslabila, což lze vysvětlit úspěchem jiné podobně zaměřené partaje, kterou je Nová alternativa pro Německo. „Při posledních volbách získala strana 10 % hlasů. Letos v zimě kromě toho vyšly tisíce příznivců vlasteneckého hnutí Pegida do ulic Drážďan i dalších měst a jejich účastníci protestovali proti muslimům a islamizaci Evropy,“ zmiňuje Spiegel a obviňuje spolkovou vládu z toho, že dala extremistům volnou ruku. O mnoho lepší není situace ani ve městě Halle ve spolkové zemi Sastko-Anhaltsko. Cheikna Hamala Fadiga z Mali o tom ví své. „Moje pravidlo zní, že strach je dobrá věc, která mě může ochránit. V centru se bojím pokaždé. Jsem tady v bezpečí? Musím se sám sebe ptát. Kolem fotbalového stadionu raději vůbec nechodím. Strach mám, ale nikdy ho nedávám najevo. To je mé další pravidlo,“ cituje Spiegel třiadvacetiletého uprchlíka, který ve městě žije tři roky.

Fadiga má osobní zkušenost z útoku s rasovým podtextem. „Před dvěma lety mě atakovala skupina mladíků na místním vlakovém nádraží.“ Než se mu podařilo utéci, dostal úder do tváře. Ani si s sebou nestihl vzít své kolo, které mu poté násilníci zničili,“ svěřuje se Fadiga, který právě sedí na nádvoří místní univerzity. Podle svých slov by chtěl jít na vysokou školu, ale nejdříve si musí dokončit střední školu. Němečtí extremisté protestují podle Spiegelu zejména proti muslimům. Před téměř měsícem se jeden takový incident udál ve městě Mengerskirchenu, které se nachází ve spolkové zemi Hesensko. „Na schodech domu, kam se mělo přestěhoval patnáct uprchlíků, jsem našel půlku prasečí hlavy a další podobné věci byly rozloženy kolem budovy. Když jsem to viděl, styděl jsem se za to, že jsem Němec,“ říká Hans-Werner Marek.

Mnohé extremistické síly německého týdeníku požívají k šíření svých idejí internet. Chtějí tak ještě více zvyšovat napětí a popouzet jeho uživatele proti uprchlíkům. „Zasraný židovský a muslimský usmrkanci nás obírají čím dál tím víc. Jsme to my, kdo nemá ve vlastní zemi žádnou budoucnost. Je čas chopit se zbraní a začít se konečně bránit. Musíme ty červy zlikvidovat jednou provždy,“ cituje facebookové vyjádření jednoho příznivce nacismu. Servítky si nebere ani jiný uživatel sociální sítě ze saského Waldenburgu. „Hej, ty parazite, já tě dostanu, svině jedna deviantská. Pokud nezačne policie jednat, postarám se o to sám,“ Jiná žena dokonce hrozí uprchlíkům koncentračním táborem. „Měli byste skončit v Buchenwaldu. Jediné, co musíme udělat, je zavést tam zase plyn.“

Podle Spiegelu je alarmující, že svoji úlohu při zvyšování rasového napětí hrají i samotné německé úřady. „Lidé odlišné pleti jsou často policisty kontrolováni na nádražích i ve vlacích. Na začátku července schválil parlament zákon, které zpřísňuje přistěhovaleckou politiku. Napříště by mohli uprchlíci, kteří se do země dostali s pomocí nelegálních převaděčů, přijít o svůj pas. Žadatelé o azyl by potom při uvedení lživých údajů mohli být snáze zatčeni,“ popisuje německý týdeník.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Moravský espéďák: Rusko už za dva roky nebude existovat. Psali analytici z USA

20:17 Moravský espéďák: Rusko už za dva roky nebude existovat. Psali analytici z USA

Moravský kandidát SPD a Trikolory do Evropského parlamentu Boris Latýn ve svém komentáři zmiňuje ana…