Prezident USA Donald Trump a prezident Ruské federace Vladimir Putin se setkali na summitu na Aljašce. Jednání sice bylo produktivní, ale bez konkrétní dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině. Trump řekl, že žádná dohoda neexistuje, dokud nebude skutečně podepsána, a zároveň přislíbil konzultace s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americký novinář Erik Best, dlouhodobě působící v Praze, k výsledku summitu říká, že Trump pokračuje ve své dlouhodobé strategii. Podle Besta USA už nemají tak silnou pozici jako dříve, čelí i finančním problémům a Trump na tuto změnu otevřeně připravuje veřejnost tím, že dopředu oznamuje své kroky, i když mu je zpočátku málokdo věří.
„Trump řekl, že hodlá změnit vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. A ten, kdo to s námi bude chtít dělat, tak prosím, my to budeme dělat i bez vás, pokud nechcete. A pokud chcete, pak ten, kdo to pochopí nejdřív, z toho bude mít největší prospěch,“ poznamenal Best k pátečnímu rusko-americkému jednání.
Reakce českých vládních politiků na setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem jsou kritické. Prezidentův poradce Petr Kolář uvedl: „Vítězem setkání je bohužel, podle očekávání, ruský prezident.“ Ministr vnitra Vít Rakušan zmínil: „Trump při jednání s Putinem dle očekávání nedosáhl ničeho.“
Kritická byla i senátorka Miroslava Němcová: „Udržet si naději při pohledu na ruského válečného zločince Putina, kráčejícího po rudém koberci, který před ním rozprostřeli Američané, je téměř nemožné. Máloco je tak devastující ukázka úpadku cti, charakteru a pozice lídra Západu,“ vyjádřila svůj názor Němcová.
Na rozdíl od těch českých politiků, kteří summit kritizují, vidí americký novinář Erik Best věc jinak. „Já to takhle neberu, myslím si, že je to pokračování určitého procesu.“ Podle něj čeští politici reagují především proto, že se blíží volby, a také proto, že „spadli do pasti Bidenovy administrativy“. „Je to možná kontroverzní pohled na věci, ale Amerika svým způsobem tu válku vyvolala,“ podotkl Best.
Připomněl, že americký ministr zahraničí Rubio otevřeně hovořil o proxy válce, tedy o konfliktu, v němž USA stály proti Rusku skrze Ukrajinu. Best upozornil, že čeští politici si nechtěli připustit, že by Spojené státy mohly postupovat podobně jako v Iráku, v Libyi nebo v Afghánistánu.
Erik Best šel ve svém hodnocení ještě dál. „Amerika tu válku svým způsobem vyvolala a pak odmítla tu válku vyhrát. Dopředu věděla, že nehodlá tu válku vyhrát,“ poznamenal. Připomněl, že prezident Joe Biden opakovaně zdůrazňoval, že nechce příliš dráždit Vladimira Putina, protože by mohl reagovat jadernou zbraní.
„Ta válka od začátku byla falešná. A ani Rusko tu válku nechce vyhrát. Žádná strana nechce tu válku vyhrát,“ zmínil Best.
„Ani Česká republika určitě nechce tu válku vyhrát, protože nedopustila tolik krádeží, co se týče zbrojení Ukrajiny,“ konstatoval s tím, že se blíží změna, která ale nebude příznivá pro politiky, „kteří od začátku podporovali tu falešnou, neúspěšnou politiku“.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
„Aby Američané urovnali tu situaci ve světě, rozhodli se, že musí změnit politiku, více se soustředit na to, co dělají dobře – ovládat vlastní hemisféru – a nechat ten zbytek někomu jinému. Rusko bude mít svou sféru vlivu, Čína bude mít svou sféru vlivu, a Evropa bude mít smůlu,“ uvedl Best.
Podle jeho názoru, rovněž Moskva má důvody, proč nechce válku vyhrát rychle. „Rusko má víceméně stejný zájem. Finance řídí svět. Síla dluhu je největší síla, kterou jsme my lidé vymysleli – ještě silnější než atomová bomba. Finanční problémy bude mít Západ podstatně dřív než Rusko. To je právě ten smysl toho nevyhrávání té války,“ míní Best.
„Ani Rusko nechce, abychom pochopili, co se děje. Kdybychom pochopili, co to znamená pro nás finančně, tak bychom to zastavili. A Rusko by nevyhrálo tolik,“ řekl Best. „Kdyby Rusko vyhrálo předčasně, tak nebude moci dosáhnout toho, co chce. A my budeme mít stále zájem o Ukrajinu. Jakmile ale začnou finanční problémy na Západě, tak zapomeneme na Ukrajinu. To bude poslední problém, co budeme mít,“ poznamenal Best.
Podle něj Kreml chápe, že zásadní změny musí přicházet postupně. „Rusko možná dohromady s Amerikou pochopilo, že aby přišly ty změny, které musí být, tak musí být vyvolány, nesmí být donuceny přímo. Rusko nemá sílu říct Americe, aby přestala zasahovat do Evropy, ale může ji zatížit válkou – zvlášť válkou, která je úplně jiná, než jsme si představovali,“ podotkl Best, podle něhož budou nové sféry vlivu, protože starý světový řád přestává fungovat. A že Evropa přitom v této změně hraje jen okrajovou roli, protože nemá, co by nabídla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že se ve světě rýsují nové sféry vlivu?
autor: Natálie Brožovská
