Evropská unie? Tohle chystá. Média? Mlčí. Ale ještě je čas...

30.04.2021 18:00

Bránit svobodu slova, bojovat proti cenzuře, prosazovat právo moci vyjádřit názor bez ostrakizace a kriminalizace a pomáhat těm, kteří se s tím setkali. Takové jsou cíle Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP), kterou založil videoherní designér a režisér Daniel Vávra a konzultant Vlastimil Veselý. Ve čtvrtek v podvečer se poprvé spojili se svými příznivci, kvůli koronaviru pouze on-line. A nebyli sami. Jedním z poradců a podporovatelů SOSP je Stanislav Bernard, spolumajitel a zakladatel pivovaru Bernard.

Evropská unie? Tohle chystá. Média? Mlčí. Ale ještě je čas...
Foto: Repro Společnost pro obranu svobody projevu
Popisek: Logo Společnosti pro obranu svobody projevu

On sám se o svobodu slova obává: „Rád žiji ve světě svobodném, ve světě, kde člověk nemusí přemýšlet dopředu, zda sám sebe cenzurovat, zda může říct to či ono. Jsem naprosto přesvědčen, že ze svobodné diskuse a ze vzájemné tolerance a empatie vznikají nové a hezké myšlenky. Ale poslední léta je zde trend, který akceleruje, a kdy opět po letech bohužel přichází situace jediného správného názoru a cenzury. To jsou věci, které mi vnitřně berou energii. Vždy jsem si říkal, že se toho nedožiji, ale ten nástup je velmi rychlý. To je důvod, proč jsem podpořil Společnost pro obranu svobody projevu a proč ji podpořila naše firma,“ řekl Stanislav Bernard, který se často k veřejnému dění nevyjadřuje.

Bernard: Svět se zbláznil

Anketa

Kdyby teď hospoda poblíž načerno otevřela zahrádku, zašli byste posedět?

53%
34%
hlasovalo: 20306 lidí
Zároveň poprosil všechny, kdo cítí, že se svět sice zbláznil, ale že je dobré, abychom se vzájemné drželi, a všechny, kdo cítí, že současný trend není dobrý a rádi žijí ve svobodném světě, aby snahu organizace podpořili. „Pevně věřím, že se nám bude dařit uchovat alespoň takovou míru svobody, kterou tu máme, a která kvapem mizí. Držím palce nám všem i sám sobě,“ dodal Bernard.

K lidem promluvili během přenosu i další členové SOSP – publicista Marian Kechlibar, projektová manažerka Gabriela Sedláčková nebo poradkyně a moderátorka Martina Kociánová. Ti všichni se shodují na tom, že společnost se ohledně svobody slova ubírá špatným směrem a dochází k likvidaci odlišných názorů. „Pokud to bude postupovat dále, tak za velmi krátkou dobu nebude možné říkat, co člověk chce a nebude možnost a platforma, kde to půjde,“ vysvětlil v úvodu scenárista světoznámé hry Mafia Daniel Vávra. Proto se rozhodl založit neziskovou organizaci, vložit do ní se svými kolegy vlastní finance a také spustit petici, kterou už podepsalo na třicet tisíc lidí včetně známých osobností.

„Hlavním cílem je rozvinout diskusi, řešit kauzy, ale také medializovat téma, protože většina médií o něj nejeví zájem. Z jejich oslovování jsou velmi slabé výstupy, nikoho to nezajímá. I přes takové kauzy, jako šest let vězení za výrok na sociální síti nebo rušení účtů z obskurních důvodů,“ řekl Vávra a popsal další činnosti, kterým se organizace hodlá věnovat. S právníky chtějí komentovat připravované zákony ve Sněmovně, ale i v Evropské unii, navazují spolupráci s podobnými organizacemi v zahraničí a pomáhají v soudních sporech těm, kteří se s problémem setkají. Vávra si prý uvědomuje, že takový boj bude velmi obtížný.

Nelze definovat, co je názor a co hate speech

„Převažuje mainstreamový názor, že je třeba bojovat proti tomu, aby si lidé mohli říkat, co chtějí. Zabaluje se za zdánlivá slova jako hate speech (takzvaný nenávistný projev, pozn. red.) a dezinformace, ale nebezpečí spočívá v tom, že nelze definovat, co je názor a co hate speech. Lze určit, které věci jsou jednoznačná lež, ale zda je něco morálně správně či není, je společenská norma, která se dnes posunuje. A i za subjektivní názory začínají trestat nebo šikanovat lidi a v této situaci nelze vést rozumnou debatu,“ upozornil s tím, že se snažil jednat i s politickými stranami. Některé nechtěly komunikovat vůbec, s jinými se neshodnou, co je vlastně demokracie. „S jídlem roste chuť a stupňuje se intenzita. Je lepší někdo s hloupým názorem, dá se o něm diskutovat a nakonec to může odhalit, že zdánlivě hloupý názor je pravdivý než falešná přetvařující se společnost, kde si všichni myslí to samé a pokoutně kují pikle,“ uvedl Vávra.

Po něm si vzal slovo Vlastimil Veselý, který upozornil, že v Evropské unii chtějí pod záminkou o fake news a hate speech rozhodovat nikým nevolené partičky. Stejně jako Vávra tvrdí, že média, která se tématu chtějí věnovat, by spočítal na prstech jedné ruky a prakticky to ignorují. A varoval před bruselskou iniciativou v tomto směru: „Takzvaný The Digital Services package bude Evropská unie schvalovat koncem roku, což je dost dlouhá doba zmobilizovat pozornost politiků a médií a vypracovat naše stanovisko. Jeho podoba je v něčem přínosná, ale zároveň přinášející nebezpečné záměry, které situaci spíše zhorší než zlepší. Další je zpřísnění hate speech, tedy projevů nenávisti, které chce Evropská unie postavit na roveň zvlášť vážných zločinů. Je neuvěřitelné, že verbální projev, jakkoliv může být nehezký, by měl být právně posuzován jako nejtěžší zločiny, které si dokážeme představit,“ popsal Veselý.

Reklamovat blokování profilu jako nefungující televizi?

Jedním ze směrů, kterým se chce SOSP zaměřit, je cenzura a chování sociálních sítí a kanálů jako Facebook, YouTube nebo Twitter. Podle Veselého by každý uživatel měl mít možnost zablokování profilu nebo mazání obsahu reklamovat tak, jako u jiných výrobků a služeb. Sociální sítě i ostatní platformy by měly jasně deklarovat, zda se považují za médium – tedy subjekt, který může být za své pochybení žalován u soudu, anebo se považují za neutrální službu, jakou je například pošta – pak ale nesmí zasahovat do obsahu. Každý z provozovatelů by pak měl mít v zemi pobočku a zodpovědnou osobu, na niž by bylo možné se v případě potíží obrátit. Vávra upozornil, že už navazují spolupráci s organizací Free Speech Union, která pomáhá například lidem, jež dostali výpověď ze zaměstnání kvůli svým názorům a výrokům.

Podle Mariana Kechlibara, dalšího člena správní rady SOSP, se svoboda slova nedá zavřít do krabičky. „Všeobecný trend vidím v potlačování, silnou moc mají sociální sítě, kde je potlačování snadné. Pár lidí nebo robotů rozhoduje, co se objeví a komu, takže není potřeba umlčovat sto tisíc lidí zvlášť, ale zvládne se to jedním tlačítkem. Historie naznačuje, že když vznikala taková cenzura, přicházelo postupně omezení všech svobod,“ řekl s tím, že je třeba se zamyslet nad výročím výbuchu v Černobylu. Kechlibar ho vidí jako ukázku nebezpečí skrývání a potlačování šíření informací. Může se pak dít i tam, kde to není na místě.

Černobyl jako příklad důsledku kontroly informací

Tehdejší Sovětský svaz, sešněrovaný zákazy, omezeními a kontrolami způsobil, že k havárii vůbec došlo. Už deset let před výbuchem v ukrajinském Černobylu se totiž stalo něco podobného na pokusném zařízení, ale situace nedopadla tak katastrofálně. Technici si uvědomili nebezpečí exploze, ale kvůli atmosféře strachu se stalo, že se informace o problémech nedostaly do veřejného ani odborného prostoru. Lidem, kteří ovládali reaktor, byly informace utajeny a ve společnosti, kde vládl výchozí přístup potlačit informaci, se na to nikdo neptal. „Kdyby ten stát nebyl kontrolující a paranoidní a nevládla v něm taková atmosféra, nemusela se stát katastrofa. Zprávy o výbuchu se šířily bočními kanály, lidé si domýšleli, a když došlo k přiznání, skutečnému vysvětlení spousta z nich nevěřila,“ uvedl Kechlibar.

Potlačení tak vedlo k opačnému efektu a zároveň bylo patrné, že komunisté sami na sobě našli slabé místo – když se někdo snaží něco konkrétního potlačit, ukazuje tak nepřátelům slabé místo, kam mohou bušit. Marian Kechlibar se domnívá, že je třeba vzít si z toho ponaučení. Nečekané následky nakonec podminovávají to, čeho chtěl zakazující docílit. „Ve světě, kdy se státy nikdy neshodnou na jedné věci a vždy budou existovat bojující bloky, budou efekty opačné.“

250 případů cenzury za čtvrt roku

Gabriela Sedláčková následně shrnula, jak už tři měsíce probíhá sběr cenzury na sociálních sítích a vyzvala všechny, kdo mají podobné potíže, aby je přes webovou stránku www.sosp.cz kontaktovali. Zatím mají na 250 relevantních případů neoprávněné cenzury. Na prvním místě v počtu cenzury vede Facebook, na druhém je YouTube a o třetí se dělí Twitter a Instagram. Nejčastěji jsou prý lidé cenzurováni za vyjádření k pohlaví a genderu a ke zdravotnictví  – i vzhledem k aktuálnosti témat, ale také za údajně urážlivé výroky.

Členka poradního sboru Martina Kociánová pak přirovnala společnost a omezování svobody slova k tradiční žábě, která vyskočí z vařící vody, ale budete-li vodu s žábou zahřívat pomalu, nakonec se uvaří. Než si nebezpečí uvědomí, je pozdě. „Ono se to ale neseběhlo všechno tak rychle. Zkuste si představit, co se nám stalo za posledních patnáct let svobody slova, projevu, omezování diskuse, nedovolení pestrosti názorů a myšlení. Být to v katastrofickém filmu, stalo by se to za týden. Omezení je tolik, že člověk se v nich už ani nechce orientovat,“ popsala Kociánová. Nejen ona v on-line přenosu připomněla nedávný případ Igora Chauna, scenáristy a režiséra, kterému zablokovali letitý kanál na YouTube, jenž buduje přes deset let, živí se jím a oslovuje tak své příznivce. Ptala se, jaký je rozdíl, když někdo továrníkovi zabaví fabriku nebo znárodní továrnu či dílnu. Mnoho jich prý nenajdeme.

Hledá se TRUMP – etista? Blokace

Upozornila rovněž, že když byl tak silný důvod ke zrušení jeho televize ze dne na den, jak je možné, že tento důvod tak rychle pominul? Odpovědí je masová reakce lidí, profesionální opora Igora Chauna, která se věcí mohla zabývat a kouzlo osobnosti, které mu pomohlo s podporou. „Je to exemplární případ, že jde jen o rozhodnutí. Jeden den ho zavřeli, druhý den, protože tolik lidí řvalo, ho povolili,“ sdělila. Podotkla také, jak je vůbec možné komunikovat a domluvit se, když určitá slova a otázky jsou zakázány, případně označeny za podněcování rasové nenávisti, xenofobii a tak dále. „Kdo se brání, není oběť, ale agresor používající nepřiměřenou obranu,“ nadsadila vysvětlení Kociánová.

Na argument, že vlastník a provozovatel sociální sítě má právo diktovat pravidla, uvedla, že zároveň platí ústava a zákony dané země. A přidala úsměvný, ale varovný příklad, kdy byl smyčcový komorní soubor zablokován, protože vydal inzerát, že hledají trumpetistu. Problémem nebylo neuvedení trumpetistky, jak se muzikanti původně domnívali, ale použití slova TRUMP – etista. „To nemůže dopadnout dobře, když máme přemýšlet, jak něco napsat, abychom se nedotkli robota, abychom neurazili protivníky, protože zanikla možnost svobodné diskuse – tedy mám názor, vyslovím ho, argumentuji,“ dodala.

SOSP má v plánu dělat videa, psát texty, medializovat případy, pořádat veřejné akce. Financována nemá být z dotací, ale z příspěvků zakladatelů a dobrovolných přispěvatelů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Zrůdný nápad z ministerstva“ – jde o děti. Žádné přirovnání není moc silné, zní z Trikolóry

21:20 „Zrůdný nápad z ministerstva“ – jde o děti. Žádné přirovnání není moc silné, zní z Trikolóry

Zrůdnost rozdělování školáků, nesmyslná premisa, že neočkování tvoří nebezpečí a zbavování se odpově…