O tom, že bezprecedentní zadlužení většiny evropských států je obrovským balvanem prý není sporu, píše se v reakci. „Problém je ale v tom, že nevzniklo díky nízkým daním. Průměrné zdanění ve státech EU, včetně odvodů, je v porovnání se zbytkem světa velmi vysoké. Příčina tkví na výdajové straně rozpočtů. Rozmach sociálního státu blahobytu po 2. světové válce spolehlivě vysál všechny vlastní příjmy a postupně dotlačil vlády k žití na dluh, které se stalo pro některé z nich nezvládnutelné,“ myslí si Musílek.

V Evropě prý přestalo platit, že plat se dostává za práci, že zisk je odměnou za úspěšný podnikatelský záměr a že sociální zajištění je na prvním místě úlohou rodiny. Politici, zvláště ti levicoví, ale nejen oni, naučili prý občany evropských států myslet obráceně. Píše se to alespoň v prohlášení místopředsedy Suverenity. „Namísto odměny za výkon, nárokové dávky na všechno možné i nemožné bez ohledu na vlastní přičinění, namísto podnikatelských inovací džungle nejprve státních, a nyní především evropských, dotací, namísto rodinné solidarity neadresná solidarita všech se všemi.“

Stát chce o všem rozhodovat

Z minimálního a efektivního státu se stal podle tvrzení Suverenity nenakrmitelný bumbrlíček, který strká prsty do všeho a o všem chce prostřednictvím svých politiků, a ještě více úředníků, rozhodovat, vše kontrolovat a omezovat. Dále se v prohlášení píše, že tento proces nabral na nebývalých obrátkách růstem evropské byrokracie, což situaci dále zhoršilo. „Ta jednou viditelně, většinou však nenápadně a pozvolna, vytvořila nad už tak zbytnělými státními aparáty extrémně centralistické a mimo jakoukoli demokratickou kontrolu jednající mocenské centrum s mimořádnými pravomocemi. Těm chce předseda ČSSD předat další kompetence, tentokrát rozhodování o výši daně z příjmu právnických osob,“ varuje muž od Bobošíkové.