„Pamatujete si, jak Andrej Babiš sliboval, že bude líp? Tady se můžete podívat, o kolik ‚líp‘ nám ve skutečnosti je po osmi letech jeho vládnutí.“ Tímto textem začíná propagační plakát koalice SPOLU, tedy předvolebního spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Facebookový profil ODS k tomu dále uvádí: „Ceny letí nahoru! Zdražuje se nejvíc za posledních třináct let. Zdražují základní potraviny jako chléb, máslo, brambory, ale také stavební materiály, bydlení, pivo nebo benzín. Za astronomické ceny může nejen špatné hospodaření státu, ale i neschopnost zjednodušit stavební řízení: nedostatek bytů žene ceny nahoru. Problém jsou i neustálé lockdowny, které způsobují výkyvy ve výrobě. ANO, zdražuje se.“
Je Andrej Babiš mladší obětí svého otce?Anketa
Skutečností je, že cenové hladiny rostou po celé Evropě. Zrychlení růstu cen platí i pro eurozónu, a to především kvůli růstu energií. Za růstem energií stojí růst emisních povolenek a přechod na odlišné zdroje energie. „Politici mohou ceny ovlivnit například změnou daní. To jsme mohli pozorovat v minulosti, že když se zvyšovaly daně, automaticky vyskočily ceny. Druhá věc je, že se nějakým způsobem trh, na němž se daná položka obchoduje, zreguluje, něco se zakáže, něco se přikáže a podobně, tak to může mít také vliv. Ale jinak mají samozřejmě politici obecně vliv na cenovou hladinu marginální,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz makroekonom a analytik finančních trhů Vladimír Pikora.
Celosvětový růst cen, v jejich zdražení nemá prsty žádný politik
Doporučuje přitom rozhlédnout se, jak to vypadá s cenami v celém našem regionu. „Vesměs vidíme u většiny položek, že se ceny ve střední Evropě pohybují stejným směrem. I když máme různé vlády, ceny energií nebo třeba také potravin jdou stejným směrem v Polsku, v Maďarsku i v České republice, a není klíčové to, jaká je ve jmenovaných zemích vláda,“ poukazuje analytik. Koalice SPOLU na předvolební plakát vybrala osm různých komodit, jejichž obrázek doprovodila upozorněním, jaké byly jejich „ceny před Babišem“ a jaké jsou „po Babišovi“. Pro zvýraznění efektu svého sdělení to celé doprovodila heslem napsaným výraznými a velkými písmeny „ANO, už je dráž“.
Psali jsme:
U másla uvádí koalice SPOLU předbabišovskou cenu 30,90 Kč a pobabišovskou cenu 54,90 Kč. Chléb se podle ní zdražil z 16,90 na 28,90 Kč. „To jsou všechny ty položky, u nichž vidíme, že mají tendenci růst celosvětově. V tuto chvíli je ohromná, ba rekordní inflace skoro ve všech zemích. Vidíme vysokou inflaci v eurozóně, vidíme vysokou inflaci v Americe. To je dopad stejných efektů,“ vysvětluje Vladimír Pikora. Na plakátu nechybí ani pivo se zdražením ze 7,90 na 13,90, nebo také cihla, jejíž cena měla poskočit ze 70 na 172 Kč. „To je to samé. Takhle lze okomentovat skoro všechny položky. Stavební materiál po koroně výrazně podražil. Takže si nemyslím, že by v tomhle měla prsty vláda nebo nějaký konkrétní politik,“ poukazuje ekonom poradenské společnosti Next Finance.
DPH naposledy zvedla vláda ODS s ministrem financí Kalouskem
Zdůrazňuje přitom, že za cenovou hladinu v ekonomice je primárně zodpovědná centrální banka. „Ta ovlivňuje, jaké budou ceny, tím, jak nastavuje úrokové sazby. A má na to i další nástroje. Vláda tu není od toho, aby usměrňovala ceny. Od toho je tu centrální banka,“ říká pro ParlamentníListy.cz Vladimír Pikora. Ve světle toho pak poněkud nevěrohodně zní tvrzení koalice SPOLU na sociálních sítích, že v případě volebního úspěchu a sestavování vlády „zkrotí ceny“, a to navzdory tomu, že je doprovozeno konstatováním, že jsou změnou, které můžeme věřit.
„Zkrotit ceny bude muset centrální banka. Ta na to má nástroje, vláda má nástroje minimální. Kdyby chtěla vláda zkrotit ceny, tak by měla třeba snížit daně. Třeba snížit sazbu DPH a potom je prostor pro to, aby ceny klesly. Ale jinak moc prostoru pro to nemá,“ podotýká Vladimír Pikora. Nyní je základní sazba daně z přidané hodnoty 21 procent, první snížená sazba je 15 procent a druhá snížená sazba 10 procent. Na tuto výši ji zvedla vláda Petra Nečase s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Paradoxně se tak o poslední zvýšení sazeb DPH (u snížené sazby ze 14 procent na 15, u základní sazby z 20 procent na 21), a tím i zvýšení cen postarali představitelé ODS a TOP 09, tedy součásti dnešní koalice SPOLU.
Oproti centrální bance má vláda jen omezené možnosti
Na řízení cenové hladiny máme ale jinak v tuzemsku Českou národní banku, nikoli vládu, ať už složenou z jakýchkoli stran. „Proto by centrální banka měla spolupracovat s vládou, neboť každý z těchto subjektů má jiné možnosti a jiné nástroje, i když vláda je má rozhodně omezené. Jedna z možností, jak zkrotit ceny, je, že se ztlumí poptávka v ekonomice. To znamená, že by vláda třeba měla sestavit přebytkový rozpočet. A kdyby měla přebytkový rozpočet, potom tu je nějaký prostor pro zlevňování. Přebytkový rozpočet se už dnes nepoužívá, ale kdyby jakákoli vláda teoreticky opravdu chtěla změnit nějaké věci, to je tento nástroj,“ dodává Vladimír Pikora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
