Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
Vládní kroky ale zkrocení inflace nijak zvlášť nepomohou, predikují ti, kteří se kloní k názoru, že vysoká inflace je především dovezena ze zahraničí. Nelze opomenout, že podílem obratu zahraničního obchodu na HDP se Česko řadí k nejotevřenějším ekonomikám v Evropě. To je důvod, proč tak snadno podléhá negativním jevům ze zahraničí, jako je právě inflace.
Na tuto skutečnost upozorňuje na svém facebooku Jaroslav Plesl. V kontextu toho, jaká je nyní inflace ve Spojených státech, se škrtům Fialovy vlády jednoduše vysmívá.
„Inflace v USA 7,5 procenta. Zásadní škrty v českém rozpočtu to však rychle napraví,“ komentuje s notnou dávkou ironie již rýsující se škrty Fialova kabinetu.
Inflace v USA vystoupala v posledním roce nejvýš od června 1982. Ministerstvo práce ve čtvrtek uvedlo, že spotřebitelské ceny minulý měsíc vyskočily o 7,5 % ve srovnání s předchozím rokem, což je nejstrmější meziroční nárůst od února 1982. Zrychlení cen se pohybovalo napříč ekonomikou, od potravin a nábytku po nájemné za byty, ceny letenek a elektřiny.
Původní zdroj ZDE.
Neustálý růst cen způsobil, že mnoho Američanů si méně mohlo dovolit jídlo, plyn, nájem, péči o děti a další nezbytnosti. V širším měřítku se inflace ukázala jako největší rizikový faktor pro ekonomiku a jako vážná hrozba pro prezidenta Joea Bidena a demokraty v Kongresu, jelikož koncem tohoto roku se blíží volby v polovině období.
Údaje posilují očekávání, že Federální rezervní systém začne v březnu zvyšovat úrokové sazby. To je výrazná úprava časového harmonogramu ve srovnání s předpoklady před několika měsíci. Podle analytiků se ukazuje, že vysoká inflace je vytrvalejší a rozsáhlejší, než centrální banka předpokládala.
Veřejnost na internetu poukazuje, že v rámci řešení současné situace by vláda mohla přistoupit ke změnám spotřební daně u pohonných hmot, podobně jako učinila například vláda v Polsku.
Ta konkrétně snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u benzínu z dosavadních 23 % na 8 %. Dále snížila také daň z přidané hodnoty u základních potravin z 5 % na nulu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki to zdůvodnil tím, že chce pomoct domácnostem i podnikům čelit rostoucí inflaci. Snížení sazby DPH vstoupilo v Polsku v platnost na začátku února, zatím na šest měsíců.
Vláda ve středu schválila návrh vládního rozpočtu, schodek má být o necelých 97 miliard nižší, než navrhoval předchozí kabinet Andreje Babiše. Ohlášené úspory kritizuje také opozice, návrh označila za „asociální“, podle ní chce vláda šetřit na nejslabších.
Kritizuje například plán Fialovy vlády uspořit na provozních výdajích, platech či odsunutím investic. Vláda nebude zvedat ani platby státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Dále plánuje možné úspory na hygienických stanicích i úspory v dopravní infrastruktuře, kam předchozí kabinet zásadně navyšoval.
Podle premiéra Petra Fialy je návrh rozpočtu úsporný, protiinflační, a tedy i daleko lepší než ten z pera vlády předchozí. Plánované miliardové úspory ve státním rozpočtu podle něj nebudou mít přímé dopady na občany a investice.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly by bez daňových změn a zrušení superhrubé mzdy z minulého volebního období mohl být schodek kolem sta miliard. Odboráři vyzývají k debatě o změně daňového systému. Kritizují v rozpočtu zmrazení státních odvodů do zdravotního pojištění.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
