„Fakt samotného přílivu imigrantů, to je jakási krize, jakási výzva. Ale druhá věc je nálada a taková ta panika, taková ta trošku hysterie. U nás k ní zatím není mnoho důvodů. Je to prostě strach. A to se mi zdá, že je velmi nedobrá věc. Doufám, že se v tomto bodě náš prezident mýlí,“ poznamenal hned v úvodu.
Náš panický pohled na uprchlickou krizí brání politikům, aby přijali racionální opatření. Pan profesor si přitom nemyslí, že by Evropa zaspala. Tady se říká, že Evropa nic nedělá, ale Evropa toho může dělat velmi málo,“ varoval host. Za nesplnitelný požadavek označuje např. uzavření hranic. Pokud bychom si nakonec obehnali zemi ostnatým drátem, splnili bychom si vlastně dávný sen komunistů, kterým se něco podobného nikdy nepovedlo. „V takové zemi bych já žít nechtěl,“ prohlásil akademik jasně.
Zmíněnou hysterii přiživují média, která se díky tekoucí krvi na fotkách lépe prodávají, pak extremistická hnutí a pak i někteří politici. Soudný politik by to ale dělat neměl a soudný občan by to podle pana Sokola měl být schopen odlišit. Host však zároveň uznává, že to není nijak snadné, kdy si uvědomíme, jak je česká společnost homogenní. „Xenofobie je přirozená věc. Společnosti se udržují tím, že se odlišují,“ prohlásil Sokol, ale obratem doplnil, že již v roce 1992 k nám přišlo 15 tisíc muslimských uprchlíků z Bosny. „Já jsem se s několika z nich seznámil, a to nebyli Středoevropané. Ale stali se jimi. ... Myslím si, že tohle je možné, ti lidé mohou zůstat mohamedány a zároveň se stát Evropany,“ je přesvědčen host. Evropan zkrátka může být současně muslim.
To rozhodně neznamená, že by bylo možné začlenit do evropské společnosti všechny uprchlíky, ale většinu ano. Evropa musí umět pomoci těm, kteří se chtějí začlenit a odmítnout ty, kteří se začlenit odmítají.
Sokol smetl ze stolu i jiný argument prezidenta Zemana, že by měli mladí syrští muži vzít do ruky zbraně a bojovat za svou vlast. „Syřané se zřejmě pokoušeli bojovat, ale ono se proti stíhačkám a tankům bojuje opravdu těžko, zvlášť když si uvědomíme, že se do konfliktu zapojují světové mocnosti. Člověk se pak Syřanům nemůže divit, že utíkají," konstatoval.
Xenofobie je přirozená, ale nesmí dominovat
Následně znovu vyslovil, čeho se opravdu velmi bojí. „Neumím si představit, že by se na evropských hranicích střílelo do člunů s nešťastníky, kteří sem přijíždějí. To považuji za ještě větší hrozbu, než ty příchozí. Kdybychom se obehnali ostnatým drátem, jak se to dělo na Šumavě, tak z toho bych měl opravdu velký strach,“ zaznělo z úst profesora Sokola.
Měli bychom si uvědomit, že do Německa dorazil asi milion uprchlíků a to je jen zlomek evropské populace. Mimo to je třeba mít na paměti, že ti prchající muslimové odcházejí ze svých domovů i proto, že tam je zaváděno právo šaría. To samozřejmě neznamená, že bychom měli přijmout všechny uprchlíky. Měli bychom je vracet domů, pokud to jde, ale nikoli za cenu vzniku „Pevnosti Evropa“. Teroristé se přes všechny překážky nakonec stejně dostanou.
„Tím, že se na uprchlické krizi nechceme podílet, tak tím se z té Evropy trochu vylučujeme. Evropan si už od osvícenství zakládá na tom, že všechny lidi považuje za lidi. Měli bychom proto dělat všechno pro to, abychom příchozí uprchlíky mohli vnímat jako lidi.
Také mám přirozené xenofobní obavy, ale měli bychom se starat o to, aby v nás tyto obavy nedominovaly,“ apeloval profesor Sokol na diváky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
