Soudce Robert Fremr na pozici ústavního soudce nepatří. „Vzhledem k tomu, jak se k celé věci postavil, tak nikoliv,“ prohlásil hned z kraje rozhovoru Petr Dimun, bývalý ředitel tiskového odboru Ministerstva spravedlnosti České republiky, který dnes publikuje pro server Česká justice v pořadu Podtrženo sečteno na XTV. Vadila mu Fremrova nepravdivá argumentace o kauze Olšanské hřbitovy na dotazy novinářů, když se zvažovala jeho kandidatura. „Ne zcela mluvil pravdu, ne zcela uváděl fakticky správné údaje. Lhát, to by znamenalo úmysl, a to já tomu člověku nemohu podsouvat, ale to není podstatné,“ řekl Dimun.

Prezident České republiky včera rozhodl o pozastavení jmenování soudce Fremra jakožto ústavního soudce. Oznámil to novinářům při návštěvě Ústavního soudu v Brně se slovy, že si informace o jeho rozhodování před rokem 1989 chce ještě ověřit. „Toto je zásadním selháním prezidentské kanceláře, která primárně odpovídá za nominace. Jestli někdo měl udělat screening, rešerši nebo přípravu, tak je to právě prezidentská kancelář,“ uvedl a doplnil, že i prezidentův panel odborníků se k vyplývajícím informacím o Fremrovi nijak nepostavil. V obou případech tak podle Dimuna „nezafungovaly instituce“.

Fotogalerie: - Zahájení duhového týdne

Ještě před prvními nominacemi na ústavní soudce se Dimun dožadoval odpovědi, jaká je role poradního týmu i kanceláře prezidenta, přičemž od prezidentské kanceláře dostal obecné odpovědi až po několika urgencích. „Dodnes mi vlastně není zřejmé, co před panelem vlastně probíhá,“ prohlásil se slovy, že není jisté, zda jsou před panelem kandidáti se svou předchozí praxí konfrontováni. Pravděpodobně se však jedná o přátelský rozhovor. „Není mi to do dneška známé a podle zatím nepotvrzených informací je to spíše přátelská debata,“ řekl a dodal, že je to asi spíš „popovídání u kávy“.

Své výhrady měl Dimun i k rozhovorům, které s kandidáty vedl ústavně-právní výbor Senátu. Debata se málo zaobírá minulostí kandidátů, přitom by měla jít „až na dřeň, která by odhalovala podstatu, zda ten člověk má, nebo nemá předpoklady k funkci ústavního soudce“.

Prověřit by se podle Dimuna měla i minulost již jmenovaného ústavního soudce Josefa Baxy. „Na druhou stranu, připusťme si, že některé typy trestných činů, které nám dnes připadají jako problematické, prostě byly součástí tehdejšího legálního procesu,“ doplnil Dimun. Klíčové však je, zda i v těchto případech soudce nesklouzl k procesním chybám. „Ano, dívejme se na ty případy jednotlivě, individuálně posuzujme, zda ten člověk v daném případě splnil všechny předpoklady a normy, které jako soudce má, ale zbytečně z toho nedělejme problém, který všichni víme, že byl. To byla prostě dobová lumpárna,“ uvedl Dimun.

K osobě Josefa Baxy Dimun dodal, že v české justici je jen málo lidí tak schopných, jako je právě on, a velmi se zasloužil o současnou českou podobu a fungování českého správního soudnictví. Jmenování ústavním soudcem z něj nicméně nedělá „svatý obrázek“, podle slov Dimuna je třeba bedlivě sledovat, co říká a dělá. „On Baxa sice u ostatních kritizuje, že jsou ‚cti-bažní‘. Já si myslím, že do jisté míry – pokud nad ním není nějaká kontrola, tak má sklony být ‚moci-bažný‘,“ sdělil svůj názor Dimun.

Fotogalerie: - Za oběti komunismu

Ústavní soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu je od srpna 2023 právnička a profesorka Kateřina Ronovská. Moderátorka připomněla, že právě ona byla jednou z velkých podporovatelek Petra Pavla při prezidentské volbě.

Jejímu schvalování ústavně-právním výborem byl Dimun přítomen. I přes své výtky k vedení debat výboru uznal, že v tomto případě byla zajímavá. Dimun díky ní začal pochybovat o rozhodovacích schopnostech Ronovské. „Minimálně v případě jedné věci byla ta debata zajímavá, a to jsem pojal pochybnosti, jestli paní Ronovská bude schopná vůbec pojmout funkci ústavního soudce tak, jak ta funkce je. Že člověk musí být schopen v reálném čase nějak rozhodovat,“ vypíchl moment z debaty Dimun. „Paní Ronovská je akademička, pro niž má svět mnoho odpovědí na jednoduché otázky, a to tam velmi plasticky vyjevila,“ vysvětlil a dodal, že Ústavní soud není akademickým pracovištěm.

V závěru rozhovoru Dimun připustil, že na Ústavní soud by se hodil právník Tomáš Sokol.

Psali jsme:

Laudát (KAN): Pokud dáte přednost postavení a bohatství před svědomím - diskvalifikace

Musílek (Trikolora): Prezident opět vypustil rudého džina z láhve

Fremr a Pavel: Jakub Železný to rozsekl. A další potíže

Zvolili jsme dobře, tleská Rakušan Pavlovi. „Zemanův fígl“, směje se Vondráček

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.