Napjatou atmosféru na východní Ukrajině detailně popisuje server stanice CNN. Ve Slovjansku, pár kilometrů od fronty, se místní stále snaží žít normální život, zatímco hrozí, že jejich město připadne Rusku v rámci údajně chystané dohody mezi Kremlem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Návrh, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj okamžitě odmítl, by znamenal předání části Donbasu Rusku výměnou za příměří. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajinci jsou silní a odhodlaní bránit své území, a odmítl jakoukoli představu „odměny“ pro Rusko za jeho agresi. Řekl, že mír musí být důstojný, válku musí ukončit Rusko, které ji začalo a protahuje.
„Odpověď na otázku ukrajinského území již je v ústavě Ukrajiny. Nikdo se od toho neodchýlí – a nikdo to nebude schopen. Ukrajinci nedarují svou zemi okupantovi,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videa na platformě X a dodal, že je připraven pracovat s prezidentem Trumpem na dosažení „skutečného míru“.
Mezi obyvateli však už jen samotný návrh vyvolal paniku a nedůvěru k diplomacii. Někteří místní, jako novinář Mykhailo, kritizují Donalda Trumpa za jeho přístup k Putinovi, jiní, jako Ukrajinka Ludmila zraněná minou, považují politická jednání za pouhé divadlo.
„Pro ně je to všechno jen divadlo. Rozhodnou se pro jednu věc, řeknou něco jiného a udělají zase něco jiného. Taková byla vždy politika,“ míní Ludmila.
Slovjansk byl v dubnu 2014 obsazen proruskými demonstranty a o pár měsíců později znovu dobyt ukrajinskou armádou. Nyní jsou v okolí kopány nové příkopy kvůli obavám z pokračující ruské ofenzivy. Možnost, že by o město mohli přijít kvůli rozhodnutí spojenců, považují místní za těžko uvěřitelnou. Už v červnu 2022 uvedl někdejší guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, že ve Slovjansku zůstává přibližně 24 000 obyvatel. Město opustilo víc než 80 % jeho celkové populace, informoval server The New Voice Of Ukraine.
Prezident Zelenskyj též na X vyjádřil svůj názor, že Putin hodlá setkání s Trumpem na Aljašce, které se má konat 15. srpna, prezentovat jako své osobní vítězství a poté pokračovat ve vyvíjení tlaku na Ukrajinu.
„Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusové dostali signály, aby se připravili na poválečnou situaci. Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy na nové ofenzivní operace,“ uvedl Zelenskyj.
Lídři všech zemí Evropské unie s výjimkou Maďarska v úterý vydali prohlášení, ve kterém též vyjadřují podporu snahám prezidenta Trumpa o ukončení ruské agrese, přičemž zdůrazňují, že mír musí respektovat mezinárodní právo, včetně nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
Prohlášení vedoucích představitelů Evropské unie o Ukrajině také potvrzuje právo Ukrajiny určovat si vlastní budoucnost a vyjadřuje trvalou podporu její cestě k členství v EU.
Agentura Reuters uvádí, že Rusko podle veřejně dostupných map kontroluje přibližně 114 500 kilometrů čtverečních, tedy asi 19 procent území Ukrajiny, včetně Krymu a rozsáhlých částí východu a jihovýchodu země. Moskva tvrdí, že Krym, Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson jsou nyní součástí Ruska.
Začátek kolapsu
Před blížícím se summitem Trump–Putin navíc Rusové na Ukrajině dále postupují. Podle britského deníku Financial Times ruská armáda v posledních dnech postoupila až o 15 kilometrů u města Dobropillja v Doněcké oblasti.
Analytik Simplicius popisuje, že ruské síly dosáhly největšího denního průlomu od začátku války, a to až 20 kilometrů severně od Pokrovska. Ruská armáda se dostala téměř do operační hloubky ukrajinské obrany.
Jedná se tak o „začátek kolapsu“, tvrdí analytik. Podle něj Rusové postup připravovali už od konce července, kdy do oslabeného úseku fronty přesouvali regulérní jednotky po menších skupinách.
Průlom má dle jeho názoru potenciál zásadně ovlivnit situaci v celém sektoru, protože hlavní ruské útoky kvůli němu odvádějí ukrajinské posily z méně prioritních úseků, čímž na frontě vznikají další slabá místa.
„Horká místa na frontě, kde se očekávají hlavní útoky, působí jako gravitační síla, která k sobě přitahuje vše a vysává zdroje a posily v tomto sektoru od sousedních front s nižší prioritou,“ popisuje analytik.
Ohrožena je údajně i oblast Pokrovska, ale i širší aglomerace Kramatorsku, pokud by byl přerušen provoz silnice Dobropillja–Pokrovsk, která je jedna z posledních hlavních zásobovacích tras v oblasti. Druhá trasa, E50 k Pavlogradu, je už podle Simplicia částečně pod ruskou palebnou kontrolou.
Další pokroky Rusů zahrnují uzavření Torske a rychlý postup jižně od Ridkodubu. Simplicius tvrdí, že ruské síly prolomily zadní část poslední významné ukrajinské obranné linie v Doněcké oblasti a zároveň pronikají přímo do Pokrovska i sousedního Mirnogradu.
„Je téměř jisté, že dalším cílem bude úplné oddělení Mirnogradu od Pokrovsku přerušením hlavní silnice, po kterém Mirnograd zkolabuje,“ předpovídá analytik.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.