Podle autora knihy se nelze spokojit s obrazem Gotta jako úspěšné, vždy vřelé osobnosti, povznesené nad všední problémy a starosti.
Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
„Tady nebyl druhý takhle zacílený zpěvák, který by tolik hudebních i společenských křižovatek vyřešil ve svůj prospěch. Gott si někdy téměř mistrně dokázal vybírat jen určité momenty ze svého života a stavět z nich ten příběh,“ prohlásil Klusák v České televizi.
Klusák v knize například rozporuje Gottovu historku, že si ho do Semaforu osobně najali Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem. Gotta jako začínajícího zpěváka měl prý vytipovat hledač talentů Karel Mareš. Gott si prý vymyslel také svůj úspěch v angažmá v Las Vegas. To bylo podle Klusáka, který vycházel z dobových zdrojů, spíše velkým propadákem.
V novém světle ukazuje kniha také Gottův pokus o emigraci a jeho návrat a vrací se také k osobě Gottova otce. „To, že Gottův otec patřil ke komunistické elitě, pracoval na jednom z ministerstev, a když bylo potřeba, lobboval v nejvyšších kruzích, Karel Gott nechtěl zveřejnit,“ řekl Klusák v reportáži.
Gott si podle Klusáka právem zasloužil nálepku normalizačního zpěváka, které se po revoluci snažil zbavit. „Gott samozřejmě souputníkem toho režimu byl, harmonickým lyrickým průvodcem tou dobou, který ji mnohem více ztvrzoval, než že by ji nějakým způsobem alternativně komentoval,“ dodal Klusák, který prý svou knihou nechce bourat legendu Karla Gotta, ale jen upřesnit jeho život.
Těšíte se, až se kabinet Petra Fialy ujme vlády?Anketa
Karel Gott podlehl těžké nemoci 1. října 2019 a spustily se nevídané kontroverze. Vláda Andreje Babiše na mimořádném zasedání 2. října urychleně schválila vypravení státního pohřbu a den pohřbu vyhlásila státním smutkem. Po velkých společenských debatách o vhodnosti státního pohřbu Babiš od záměru ustoupil s tím, že by se mělo jednat jen o pohřeb se státními poctami.
Rozpory panovaly také ohledně stažení státní vlajky na půl žerdi na prezidentském zámku v Lánech. Podle někdejšího hradního protokoláře Jindřicha Forejta tím došlo k hrubému porušení zákona o užívání státních symbolů České republiky.
Kritikům plánovaného státního pohřbu vadila zejména Gottova komunistická minulost, kdy například podepsal Antichartu a mnohými lidmi byl až do své smrti vnímán jako normalizační zpěvák. Této nálepce se Gott snažil po revoluci dlouhodobě zbavit.
„Období normalizace potřebovalo pevné nervy. Člověk, který vystupoval před kamerou, si musel uvědomit, že musí myslet dvakrát nebo třikrát. Když tohle řeknu, je to sestřelitelné – nad tím se muselo přemýšlet. Věděl jsem, co nemám říkat. A držet krok – jen zpívat a mlčet. Otevřená interview se nedala moc dělat, obzvlášť mé názory, to bych skončil už dávno,“ prohlásil Gott v rozhovoru v roce 2018.
Po revoluci ho prý kritizovali jen lidé, kteří měli problémy sami se sebou. „Byl jsem úspěšný v tom předešlém režimu, tak ti, kteří nebyli spokojeni se sebou, úspěšní lidé mě nekritizovali, jenom ti, kteří měli sami se sebou problém, se chtěli zviditelnit. Bývalí politici – na ně útočit nemohli... a tak se tito lidé pustili do Karla Gotta, do Heleny Vondráčkové...,“ prohlásil Gott, aniž tušil, co se strhne po jeho smrti.
Jedním z nejhlasitějších kritiků byl například zpěvák Jaroslav Hutka, který do Gotta kope i dva roky po jeho smrti. Jakýsi souboj chartistů a antichartistů se v říjnu roku 2019 odehrál i kvůli skonu herečky Vlasty Chramostové, které byla v době normalizace zakázána činnost. Právě pro ni pak lidé požadovali státní pohřeb, který si podle nich Gott nezasloužil. Oba umělci nakonec byli uctěni pohřbem se státními poctami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.