Cestovatel Mnislav Zelený, který prožil kus života mezi indiány napsal pár slov ke sporu o pomník sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který osvobodil značnou část Evropy od nacistů, ale současně nechal v roce 1956 utopit v krvi Maďary, kteří se chtěli zbavit komunistů a sovětů zvláště.

Svou úvahu Zelený propojil s hádkou o pomník vlasovcům, sovětským občanům, kteří se pod dojmem Stalinovy hrůzovlády rozhodli za druhé světové války nabídnout své služby Hitlerovi. V závěru války vlasovci napomohli tomu, že nacisté nesrovnali Prahu se zemí. V květnových střetech s nacisty v roce 1945 zemřelo na 300 vlasovců. Spor se vede o to, zda je vhodné stavět pomník vlasovcům, když sice pomohli Praze, ale jejich působení za druhé světové války bylo minimálně kontroverzní.