„Americká moc zcela jistě pokrývá Českou republiku a možná ještě velmi dlouho bude. Ale přestala pokrývat jiné části světa. Čína už se chová naprosto samostatně, soběstačně, dokonce fakticky její měkká moc a diplomatický vliv a koneckoneců hospodářská moc už je dneska větší než moc Ameriky. Je to dokonce tak, že když chce americký prezident mluvit s čínským císařem, tak musí několik měsíců čekat, než si na něj čínský císař udělá čas. To jsme zažili v loňském roce, že bylo několik žádostí o telefonát a nakonec tedy čínský císař svolil. To by bylo před pěti lety naprosto nemyslitelné. A dějou se další věci,“ popsal Hampl.

„Když chtěli další zbraně pro Ukrajinu, udělali turné po Latinské Americe, všude byli vyhozeni a já jsem si říkal, tak to se do týdne budou měnit vlády. Nic. Viděli jsme v Africe, jak se tam mění poměry. Když Mexiko oznámilo vstup do BRICSu, tak jsem si říkal: To není možné, to za dva dny tam musí dojít ke změně vlády. Ne, nedošlo. Prostě ta americká moc se hroutí. A to je ta možná pro nás lepší stránka, ale jsou tam žel i horší stránky, a sice to, že ona se hroutí moc Západu jako celku a my jsme součástí toho Západu. To znamená, že jestliže jsme brali za samozřejmé, že různé africké země dodávají suroviny k nám a že je budeme mít levně nebo přes nějakého prostředníka... Tak už nebudeme. Když jsme měli za samozřejmé, že budeme dostávat z indických a čínských továren antibiotika a všechno možné přednostně, tak už nebudeme,“ podotkl Hampl.

„Nečekejme teď nějaký obrovský zlom, ale čekejme, že každý rok to bude horší a horší. My budeme chudší a chudší, oni budou bohatší a bohatší. Budou nás respektovat méně a méně a my si musíme zvyknout vystřízlivět z toho pocitu, že jsme centrum světa, že jsme součástí toho amerického světa a společně s těmi Američany můžeme něco rozkazovat. Nemůžeme,“ dodal.