Havlův stín je zpět. Víte, co je to Magnitského zákon?

14.01.2022 17:06 | Analýza

Magnitského zákon. Vláda ho chce předložit Poslanecké sněmovně už do konce příštího roku. Má deklarovat náš demokratický postoj a oddanost evropským ideálům demokracie a zahraniční politice Václava Havla. Pojďme si tedy připomenout příběh tohoto zákona, který se z USA prezidenta Obamy rozšířil do Velké Británie i na evropský kontinent, kde jej po pobaltské trojce přijala i EU.

Havlův stín je zpět. Víte, co je to Magnitského zákon?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala

Anketa

Je omluvitelné, že poslanec Farský jede na půl roku studovat do USA?

hlasovalo: 28426 lidí

„Do konce roku 2023, předložíme tomuto parlamentu ke schválení zákon sankcionující hrubá porušení lidských práv, který je znám jako takzvaný Magnitského zákon. Jsme přesvědčeni, že půjde o jasný signál toho, co chce naše vláda prosazovat v zahraniční politice, a je to i přihlášení se konkrétním krokem k tomu, co jsme označili jako havlovskou tradici naší zahraniční politiky,“ oznámil premiér Petr Fiala, když představoval programové prohlášení své vlády.

Česká republika by za Fialovy vlády měla být státem, který patří do demokratické Evropy a „ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba aktivně bránit a prosazovat je“. Nemůžeme prý zavírat oči před zhoršující se bezpečnostní situací ve světě, přičemž ze všech ohnisek konfliktu premiér výslovně zmínil „aktuální situaci na východních hranicích Ukrajiny“.

V samotném programovém prohlášení, které vláda poslancům předložila, se objevuje „důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě, na ochranu lidských práv a demokracie a prosazování českých ekonomických zájmů a evropských hodnot ve světě“.

Dále se v kapitole o zahraniční politice uvádí: „Podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti je morálně správná, je však také pro náš stát výhodná. V minulosti nám naše lidskoprávní a transformační politika dokázala zajistit místo v centru evropské politiky. Obnovíme tradici ‚havlovské‘ zahraniční politiky včetně podpory rozvojové a transformační spolupráce.“

Následuje závazek předložení „Magnitského zákona“ do konce roku 2023.

Jméno normy pojmenované po ruském disidentovi do veřejné debaty šířeji vstoupilo až po loňských volbách v podobě legislativního vyjádření havlovské zahraniční politiky. Obsah tohoto zákonodárného počinu je ale velkou neznámou, a pokud si přiblížíme historii tohoto předpisu, jsou otazníky ještě větší.

Sergej Leonidovič Magnitskij byl ruský auditor a právník, který v roce 2009 zemřel ve vazbě, když byl vyšetřován z daňových úniků. Oficiální příčinou smrti měl být zánět slinivky břišní a zástava srdce. Ze strany ochránců lidských práv ale zaznívala podezření, že měl být umlácen dozorci.

Spor se týkal miliardových machinací kolem fondu Hermitage Capital a Magnitskij naopak tvrdil a dokazoval, že fond (a stejně tak i ruské veřejné rozpočty) v miliardách rozkrádá skupina vysokých hodnostářů státu.

Film o Magnitského kauze a přijímání zákona, produkovaný německou ZDF

Magnitskij byl právníkem americko- britského miliardáře Billa Browdera, jehož hedgeový fond Hermitage Capital se v devadesátých letech stal jedním z největších zahraničních investorů v Rusku. Držel podíly v nejvýznamnějších ruských podnicích včetně Gazpromu. Browderovi otevírala dveře zejména rodinná historie; jeho dědeček Earl Browder byl prominentním členem americké komunistické strany (deset let předseda, dvakrát za ni kandidoval na prezidenta) a jeho babička nyla původem Ruska, se kterou se seznámil při pobytu v Moskvě.

Současně fond i jeho majitel Browder zdůrazňoval svou „aktivistickou“ a společenskou roli v ruském byznyse a ambici vychovávat ruské byznysmeny i politiky. Americký miliardář původně podporoval prezidenta Vladimíra Putina, ale v roce 2005 mezi nimi došlo k roztržce a Hermitage Capital byla zařazena na „černou listinu“.

Sám Bill Browder byl vypovězen ze země a o svůj fond začal bojovat přes západní sdělovací prostředky a mezinárodní lobbing. Při razii v dubnu 2007 se podle jeho právníka a auditora Magnitského mělo ztratit kromě dokumentů a materiálů z moskevské kanceláře fondu taky 230 milionů dolarů, které fond zaplatil do ruského rozpočtu na daních a které po zabavení finanční správou měly kamsi zmizet.

Ruské vyšetřovací orgány naopak v roce 2008, když se o kauze začalo psát v západním tisku, obvinily z finančních machinací fond a jeho auditora Magnitského. Ten si ve vazbě stěžoval na odpírání zdravotní péče, kterou jako diabetik trpící chronickou žloutenkou potřebuje. Držen byl v moskevské věznici Butyrka, považované za jednu z nejtěžších.

Po Magnitského smrti v listopadu 2009 se uchýlil do emigrace ve Velké Británii klíčový svědek, právník Alexandr Perepiličnij. Byl pod ochranou vlády v luxusním resortu v Surrey, ovšem v listopadu 2012 nečekaně zkolaboval a zemřel. Pitva odhalila v jeho těle čínský jed z jasmínovce.

Během několika následujících týdnů byl v USA schválen a prezidentem Obamou podepsán tzv. „Magnitského zákon“, který uvaloval sankce na ruské činitele, odpovědné za porušování lidských práv. Současně s tím ale zrušil omezení vzájemného americko-ruského obchodu, přežívající ještě z časů studené války.

Sankce v Magnitského zákoně spočívaly v zákazu cestovat do země, držet v ní majetek a provádět finanční transakce. Zároveň jim byly zmrazeny účty v tamních bankách.

V otázce přijetí zákona se od Magnitského smrti osobně angažoval jeho zaměstnavatel Bill Browder. Ten objížděl všechny západní parlamenty s výzvou, aby přijaly zákony postihující osoby porušující lidská práva nebo zapojené v korupci. K tomu vyprávěl příběh zemřelého auditora.

Na formulaci konečné podoby zákona, schvalovaného krátce po volbách 2012, měl mít klíčový vliv Kyle Parker, poradce amerického ministerstva zahraničí pro region Eurasie a také David Kramer, náměstek ministra zahraničí za prezidenta Bushe, který v té době řídil neziskovou organizaci Freedom House.

Bill Browder, který byl v Rusku v roce 2013 v nepřítomnosti odsouzen (stejně jako zemřelý Magnitskij), lobboval za přijímání zákonů se jménem svého auditora napříč celým Západem. Na konferenci Aspen Institutu v roce 2015 sám sebe dokonce nazval jako „Putinova nepřítele číslo 1“.

A jeho úsilí nezůstalo bez odezvy; po USA následovaly během desátých let (obvykle v souvislosti s nějakou mezinárodní kauzou spojenou s Ruskem) další západní země. V roce 2017 Kanada, dále Velká Británie a pobaltský trojlístek Estonsko, Litva, Lotyšsko. V lednu 2020 jej schválilo Kosovo a ještě předtím v roce 2018 Gibraltar.

V roce 2017 přijal Evropský parlament usnesení, kterým vyzýval Evropskou unii, aby přijala Magnitského zákon na úrovni EU, a to v co nejkratším termínu. Vyjmenováno bylo 32 ruských představitelů, kterých se měl týkat. Obsahem zákona měl být zákaz udělování víz a zmrazení finančních prostředků ve všech členských státech.

Rada ministrů zahraničních věcí EU v prosinci 2020 přijala usnesení o zavedení sankcí, vycházející z Magnitského zákona. Zmrazením financí a odepřením víz měly být potrestány osoby, které se dopustily zločinů proti lidskosti, „mimosoudních usmrcení“, neodůvodněného věznění, násilných únosů a zotročování. EU seznam iniciativně rozšířila také o pachatele sexuálního násilí a zásahy proti pokojným protestům.

Ursula von der Leyenová o Magnitského zákoně

V rámci EU právě probíhají jednání, koho na seznam zařadit. Podle informací, které se objevily, tam nikdo nechtěl zařadit žádnou osobu z Číny; očekává se, že největší počet z nich bude z Ruska. Kromě nich se hovořilo o saúdských pachatelích vraždy novináře Chášukdžího.

Světlana Tichanouská po schválení v roce 2020 vyjádřila naději, že sankce dopadnou i na osoby z Běloruska.

Není jasné, jaký obsah bude mít český Magnitského zákon, protože i mezi zeměmi, které jej přijaly doposud, se obsah dost liší.

Rovněž není příliš jasné, jak budou tito lidé reálně postiženi zákazem vstupu a zmrazením kont v České republice.

Jasno by podle vlády ČR každopádně mělo být do konce příštího roku.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vypněte tu kameru! Langšádlová sklidila ostudu. Nepříjemné

9:31 Vypněte tu kameru! Langšádlová sklidila ostudu. Nepříjemné

Jak to udělat, aby se mohlo říct, že nejlepšími ministry Fialovy vlády jsou Ivan Bartoš a Mikuláš Be…