Úvodem se hovořilo o tom, zda se uskuteční setkání severokorejského vůdce Kim Čong-una a amerického prezidenta Donalda Trumpa, o němž se nyní hojně hovoří.
„Nemohu předpovědět, zda se to uskuteční, nebo neuskuteční. Prezident Trump chce vyjednávat na samé hraně každé situace. Jeho obdivovatelé by říkali: Tak právě se to má dělat. To je právě to koště, které jsme chtěli přinést do mezinárodní politiky. Skutečnost je jiná: Diplomacie není pro amatéry. A pan prezident se pokouší na základě zkušeností používat stejné metody vyjednávání na hraně. A tohle nefunguje,“ poznamenal Lukeš.
„Hrdinou celé této podivné příhody je Jižní Korea. Je to jihokorejský prezident, který dlouhodobě diplomatickými prostředky neustále signalizoval Severní Koreji, že navzdory všemu iracionálnu, všemu totalitnímu systému je ochoten s nimi jednat,“ dodal Lukeš.
„Je to přístup Donalda Trumpa. V těch politických mezinárodních jednáních nejde jen o to, co se dojedná, ale jde o to, o čem se jedná,“ sdělil Pelz. „Válečný stav na Koreji stále trvá. Což otevírá dveře americké straně. Americká strana, prezident Trump, nebo kdokoliv vede vyjednávání, může využít toho, že zajistí mír. To hlavní musí být připravena udělat Severní Korea – odstranění zbraní, denuklearizaci,“ podotkl také Pelz. A domnívá se, že Severní Korea bude globální hrozbou i v roce 2019.
„To, proč je severokorejský vůdce ochoten jednat s Donaldem Trumpem, je zcela jistě důsledkem komplikované situace,“ poznamenal následně Kovář. Pelz se pak vyjádřil k tomu, že Trump je v souvislosti s jednáním se severokorejským vůdcem nominován na Nobelovu cenu míru.
„Hlavní konfrontační linie není mezi Washingtonem a Íránem na jedné straně, ale mezi Spojenými státy a Evropskou unií. A když se dva hádají, třetí se směje. A tím třetím je pan Putin, který vidí zeslabení transatlantických vztahů,“ dodal k tomu Lukeš. „Nepřeceňoval bych americko-evropskou roztržku,“ podotkl následně Kovář a zmínil Izrael. „To s tím velmi úzce souvisí,“ řekl.
„Situace by byla mnohonásobně horší za Hillary Clintonové, než je nyní za Donalda Trumpa. A ještě by nebyla taková legrace,“ sdělil poté Pelz, jehož slova podpořil i profesor Kovář.
A co vypočitatelnost Ruska? „Rusko je dobré ve vedení hybridní války, ale není jediné. Propagandu nebo ovládání, jakýsi management informací, to dělají všechny státy. Navíc tady je jedna situace podstatná, a to je rozvoj technologií na jedné straně a monopolizace na straně druhé,“ podotkl Pelc.
„Co Rusko udělalo vůči americkým volbám v roce 2015, je podobné jako teroristické útoky 11. září, kdy USA byly zraněny na nečekaném místě,“ podotkl následně Lukeš. „Spojené státy nejsou agresivní země,“ dodal také k USA Lukeš.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
