Jeden velmi znatelný efekt už ukrajinsko-ruský konflikt má. Ceny letí nahoru. Češi zatím pozorují ceny benzínu, které překonaly hranici čtyřiceti korun a blíží se či už překonaly i hranici padesáti korun za litr. K řešení už vyzval premiéra Fialu a ministry Stanjuru a Rakušana poslanec ANO Martin Kukla, který navrhuje zastropování cen a snížení DPH. Nad jeho návrhy se naopak pohoršil komentátor HN Petr Honzejk.
„Tohle vytváření dojmu, že teď jde hlavně o levnou nádrž, že snaha o pomoc Ukrajině není v prvořadém zájmu občanů České republiky a že Ukrajinci nejsou vlastně ani moc lidi, je to nejodpudivější, co můžeme nyní v naší politice sledovat,“ vytkl opozici.
Tohle vytváření dojmu, že teď jde hlavně o levnou nádrž, že snaha o pomoc Ukrajině není v prvořadém zájmu občanů České republiky a že Ukrajinci nejsou vlastně ani moc lidi, je to nejodpudivější, co můžeme nyní v naší politice sledovat. https://t.co/VKK3IveHTV
— Petr Honzejk (@PetrHonzejk) March 6, 2022
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Dle Economic Times překonají ceny z roku 2008 a tento týden se vyšplhají na nejvyšší úroveň v historii. Deník uvádí, že Ukrajina a Rusko dohromady produkují více než čtvrtinu základních surovin, které se používají skoro ve všem, od chleba přes sušenky až po nudle. Kromě toho, Rusové obsadili ukrajinské přístavy, čímž odřízli logistickou síť, kterou se zemědělské produkty dopravují. A obchod s Ruskem zase komplikují sankce, ceny pojištění a doprava.
Kromě pšenice jsou Rusko a Ukrajina významnými producenty kukuřice, ječmene a slunečnicového oleje. Ceny kukuřice dle Economic Times už vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2012 a rekordy trhají ceny sójového oleje a palmového oleje. Čína, největší dovozce kukuřice a sóji a jeden z největších dovozců pšenice, si dělá zásoby, což ceny tlačí ještě výš.
Ovšem opatření nepodniká jen Čína. Maďarsko zakázalo vývoz obilovin a omezení domácího trhu zavedly dle ET Argentina, Turecko a Indonésie. Export pšenice, kukuřice a cukru pak zastavila Moldávie. Deník však předpokládá, že na situaci zareagují zemědělci v ostatních koutech světa a zvýší produkci, tedy v západní Evropě, USA a Kanadě. Jak ovšem upozorňuje, nevypočitatelné počasí může se sklizní zamávat.
Situaci s obavami sleduje i Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který se obává, že konflikt způsobí hladomor. Uvádí, že oblast okolo Černého moře produkuje 12 % všech světových kalorií. „Čtyřicet procent exportu z Ukrajiny směřuje na Blízký východ a do Afriky, kde už teď bojují s hladem a kde by nedostatek jídla mohl způsobit společenskou nestabilitu,“ uvádí prezident IFAD, Gilbert F. Houngbo.
„V současnosti jeden z deseti lidí na světě nemá dostatek jídla a miliony jsou hladové a trpí chudobou kvůli dopadům extrémního počasí a následkům pandemie covidu-19. Pokračování konfliktu, který je už tak pro účastníky tragický, bude pro celý svět katastrofou a hlavně pro ty, kteří mají už teď problém uživit svou rodinu,“ varuje Houngbo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
