Podle Bublanových slov odpor, který proti jeho zvolení vznikl, není nijak významný. „Byl jsem na radě ubezpečen, že je to akce několika jednotlivců, kteří se dokonce neshodnou mezi sebou, takže musejí mít odborové organizace dvě. To není ani desetina zaměstnanců, není to žádná síla, byl jsem přijat celkem pozitivně,“ upřesňuje Bublan.
Podle předsedů odborových organizací ústavu Bublan vstoupil do instituce, kterou chtěl zničit, což sám označuje za přehnané. „Před přibližně deseti lety jsem se v Respektu vyjádřil, že pokud by tam byli lidé rozhádání, stále se v instituci měnilo vedení a neměla jasné směřování, tak by bylo lepší ji zrušit,“ uvádí s tím, že to bylo řečeno i s jistou nadsázkou. „Chtěl jsem tím vyjádřit nespokojenost s tím, jak v tu dobu ten ústav pracoval a jaké tam byly poměry,“ poznamenává Bublan, který dnes proti ústavu prý žádné výhrady nemá a je rád, že zde takovou instituci máme.
Někdejší ministr vnitra se také vyjádřil k tomu, proč se připojil k iniciativě sociálnědemokratických poslanců na zrušení zákona o ÚSTR. „Šlo jen o vyjádření nesouhlasu s tehdejším děním a o spíše politické gesto,“ vysvětluje.
Bublan neskrývá, že ke vzniku ÚSTR měl výhrady. „Vadili mi dílčí věci, třeba archiv bezpečnostních složek, u něj mi záleželo na tom, aby byl v instituci samostatně, měl své vedení a svá pravidla. Ta atmosféra tam byla taková jednostranná, to se mi nelíbilo,“ uvedl s tím, že některé výhrady připustil i Ústavní soud.
Bublana rozzlobilo například, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi nebo „nesmysly“ o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. „Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně, že někdo našel nějaký ústřižek nebo nevyřešenou zprávu a hned s tím vyšel na veřejnost,“ říká někdejší senátor. Zákon o ÚSTR byl proto prý již několikrát novelizován a s jeho výslednou podobou už Bublan nemá problém.
V minulosti Bublan také prohlásil, že ÚSTR byl víceméně zaměřený na definování pravdy a postaven na svazcích StB a byl tak trošku uzavřen. „Já těch svazků StB prostudoval stovky. Mám také nějaké osobní zážitky a zkušenosti pro srovnání. Nechci, abychom vycházeli pouze z těchto pramenů. Svazky StB o něčem vypovídají, ale není to ta jediná pravda a někdy to není ani ta úplná pravda,“ je si jistý Bublan, podle kterého je třeba, aby ústav vycházel i ze zápisů tehdejších vládnoucích stran, různých kronik či archivů krajských a obecných úřadů. „Vše postavit na tom, co o nás psala StB, je málo a hodně zavádějící,“ zdůraznil.
Původní zdroj ZDE.
Navíc prý za vznikem ústavu v roce 2007 byla zřejmá snaha udělat z něj „bič na levici“. „Zejména pod vedením tehdejšího ředitele Pavla Žáčka, dnes poslance ODS. Vyhledávaly se informace na některé politiky. Zveřejnilo se třeba, že bývalý levicový starosta Vídně byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. To se mi nelíbilo,“ vzpomněl.
Fotogalerie: - Československo v Darney
Závěrem vyjadřuje přesvědčení, že ústav by měl být objektivní a neutrální a nepodléhat jedné politické straně. „Tehdy to tak bylo,“ zdůrazňuje Bublan, který okomentoval také petici proti jeho zvolení do rady, za kterou stojí Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. „Autoři jednali na základě politického zadání,“ uzavřel Bublan, jenž věc nechtěl už do hloubky více rozebírat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
