Jáchymov je horským městem s pestrou historií, možná až příliš. Bohaté krušnohorské naleziště se ve dvacátém století vrátilo na těžařskou mapu světa jako centrum dolování uranové rudy. V padesátých letech kolem místních dolů vznikly neblaze proslulé pracovní tábory pro nepřátele režimu, současně si pohraniční údolí muselo prožít osud obce, ve které se takřka kompletně vyměnilo obyvatelstvo.
Po roce 1989 se zde navzdory okolní krásné přírodě a atraktivní historii odehrával typický „sudetský“ příběh stagnace a deziluze. Až v posledních letech se objevovaly záblesky změn k lepšímu.
Politicky měl tuto nejjižnější výspu Krušných hor dlouhodobě pod palcem Jan Horník, v obvodu Karlovy Vary do předloňska 18 let senátor a starosta obce Boží Dar. Ta je od Jáchymova „přes kopec“, ale rozdíl mezi oběma nemůže být větší. Boží Dar je vyhledávaným turistickým centrem se sjezdovkami, běžeckým okruhem a širokými možnostmi ubytování. Jáchymov je uvadajícím sudetským skanzenem. Ani světově unikátní potenciál radonových lázní nepřináší obci pozorovatelné impulsy k rozvoji.
Čím dál častěji zaznívalo, i v regionálním tisku, že starosta Horník, který je na Božím Daru rovněž významným ubytovatelem a pozemkovým vlastníkem, nemá zájem o konkurenci v sousedních obcích. A neměl to podle nich být jen případ Jáchymova. V tomto duchu byla vnímána i jeho podpora některým místním politikům, kteří hovořili o tom, že Krušnohoří se nesmí stát turistickým Disneylandem.
Psali jsme:
Jáchymov rozhodně nepatří k destinacím, které by turisty byly zaplaveny. Turistika se zde omezuje na dvě skupiny: Lázeňské hosty v několika lázeňských domech a lyžaře, kteří obcí projíždějí na sjezdovky na Klínovci. Autorovi tohoto textu je z vlastní zkušenosti před minulými volbami známo, že v samotné obci je turistům k dispozici jedna kavárna a několik nepravidelně (obvykle jen od čtvrtka do neděle) otevřených restaurací.
Chudé město nutně potřebuje nějaký impulz pro rozvoj, který by přinesl obyvatelům i vyšší příjmy a Jáchymovu celkově lepší ekonomickou situaci. Jedním z pokusů byla například plánovaná stezka v oblacích, podobná té, jakou mají u Lipenského jezera. Do městské pokladny mohla přinést jen na poplatcích provozovatele do pokladny 2,23 milionu korun ročně pravidelně navyšovaných o inflaci a na sebe navázat i další příjmy. Investici, kterou by Jáchymov potřeboval mnohem více, než zavedené šumavské centrum, bohužel smetla vlna hlasitého boje „občané (možná bych volil spíše „místní“) proti turistům“.
Při sněmovních volbách 2021 se tak konalo referendum, které projekt odmítlo. Ledacos naznačuje, že v tříčlenném petičním výboru figurovali vedle jedné jáchymovské občanky Martin Šlechta, místostarosta z Božího Daru a rovněž Petr Masák, asistent v Horníkově senátorské kanceláři.
K Horníkovi má přitom i blízko bývalý božídarský policista a středoškolský učitel Michal Baláž, který si na boji proti investorům vybudoval i svou vlastní politickou kariéru. Rok po referendu jej téma vyneslo až do pozice starosty. Ve volbách pod heslem „Vraťme Jáchymovu důstojnost“ apeloval, že město má být hlavně pro místní, ne pro turisty.
Prakticky okamžitě po svém nástupu upřel starosta svou pozornost na výstavbu apartmánového bydlení na zanedbaném brownfieldu na okraji města.
Druhý takový projekt, který se v Jáchymově připravuje, mu přitom nevadí. Popírá ale, že by se snažil poškodit konkrétního investora, v jehož strukturách figurují i provozovatelé nedalekého Skiareálu Klínovec.
Na stavebních pozemcích pod Klínovcem plánuje skupina podnikatelů vystavět pět až šest apartmánových domů. Město již uzavřelo s developerem smlouvu o prodeji pozemků i o další vzájemné další spolupráci. Na projekt Bratrství totiž navazují další investice, jako například výstavba nové ulice K Lanovce, nebo rozšíření a modernizace městské čistírny odpadních vod, které má z téměř celé části hradit právě investor.
„Nikdo z nás se nebrání rozvoji turistického ruchu jak je nám často podsouváno, avšak chceme cílit i na jiný typ turistů, než jsou pouze návštěvníci Skiareálu Klínovec. Nechceme také, aby se z Klínovce a jeho blízkého okolí stal Disneyland, kde bude jedna atrakce střídat druhou. S kolegy zastáváme názor, že bychom měli naši krásnou a nedotčenou přírodu v okolí města chránit, vnímáme to jako jednu z přidaných hodnot, které město Jáchymov má,“ vysvětluje nyní pan Baláž pro ParlamentníListy.cz.
Proč mu ale vadí jeden developer a nevadí druhý, to už neříká. Přitom oba projekty v zásadě cílí na stejnou klientelu.
Proti projektu se starosta Baláž rozhodl bojovat osvědčenou taktikou místního referenda, které má projekt zastavit.
To bylo moc i na jeho původní místostarostku. Pokud by město od již uzavřených smluv odstoupilo, například na základě referenda, je víceméně jisté, že investor po něm bude požadovat náhradu už vynaložených peněz, která může jít až do desítek milionů korun. Ty ale Jáchymov nemá, jeho navržený rozpočet je naopak silně ztrátový. A navíc by si město mohlo vysloužit pověst velmi nespolehlivého partnera pro další investory.
Psali jsme:
Pan Baláž tato rizika bagatelizuje. „Samozřejmě jsem si vědom, že existuje uzavřená smluvní dokumentace a dokonce mi je známa i zásada pacta sunt servanda,“ říká pro ParlamentníListy.cz a dodává: „Každý zastupitel skládá slib, že bude konat v zájmu obce a jejích občanů. Pokud tedy vím, že lidé si v této zásadní věci, která zcela jistě zásadním způsobem ovlivní jejich životy, přejí referendum, pak je přímo mojí zákonnou povinností vyslechnout jejich požadavky a referendum vyhlásit. Je potřeba si uvědomit, že zastupitelé jsou pouze vykonavateli vůle občanů,“ říká.
Na podzim dva koaliční zastupitelé vyjádřili obavy, že případné odmítavé stanovisko referenda může vést k soudním sporům a obec bude muset firmě kompenzovat škody. Ty společnost předběžně vyčíslila v desítkách milionů, přičemž roční rozpočet obce je 74 milionů.
Většina zastupitelů došla k názoru, že pro město Jáchymov bude výhodnější, když o developerském projektu a financích, které z něj získá město, budou jednat, než aby ho shodili ze stolu. Starosta Baláž to nadále odmítal a dokonce začal velmi tvrdě útočit na svou místostarostku.
Výsledkem bylo na mimořádně bouřlivém říjnovém jednání zastupitelstva starostovo odvolání a vznik nové koalice.
Místostarostové Lada Baranek Lapinová a František Holý ale nesouhlasí, že by důvodem k odvolání Baláže bylo jen referendum. Lidé podle něj byli velmi překvapeni svérázem, který bývalý starosta za rok na radnici nastavil. „On víceméně mentálně zůstal v opozici. Celý rok zastavoval projekty, co se léta připravovaly, pořád se hrabal ve starých dokumentech a hrozil, koho všeho nechají popotahovat,“ uvádí Holý pro ParlamentníListy.cz.
Boj o apartmány se bohužel dostal až do roviny pomluv a účelových tvrzení. Baláž například tvrdil, že investor mu nedodal dokumenty potřebné k posouzení záměru, což nové vedení města popírá, podle něj většinu dokumentů město obdrželo již během Balážova působení.
Kromě toho bývalý starosta stále operuje nevýhodnou cenou prodeje pozemků, která podle současného místostarosty byla podle tehdejších pravidel na maximální možné hodnotě.
Podle informací ParlamentníchListů.cz totiž developer ve výsledku za brownfield po bývalé šachtě městu zaplatí celkově výrazně více, než kolik vyplývá z posudků.
Podobné to je například s tvrzením odpůrců o nevýhodnosti prodeje městských pozemků developerům, nebo o nevýhodnosti rekonstrukce ulice k Lanovce pro město. A ze souhrnných investic do komunikací za 118 milionů korun se pak zavazuje uhradit dokonce plných 101 milionů.
Referendum, které hraje na strunu lokálních vášni a politického boje, proběhne 24. února 2024. Ze slov místních, se kterým ParlamentníListy.cz hovořily, je již nyní patrné, že po něm v krušnohorském údolí ještě dlouho zůstane nepříjemná pachuť.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
