Přes všechny problémy české ekonomiky nejsme na tom s nezaměstnaností v rámci Evropské unie tak špatně. Data z evropské databáze Eurostat za poslední čtvrtletí roku 2012 potvrzují, že nezaměstnanost v Česku je stále poměrně výrazně pod průměrem evropské sedmadvacítky. Nad průměrem 27 zemí Evropské unie jsme i v celkové zaměstnanosti lidí v produktivním věku, naopak nízký je u nás v porovnání s průměrem Unie podíl částečných úvazků. „To je podle mne i tradicí, která je tu nastavena, nejsou ani daňově zvýhodněné. Částečné úvazky u nás nejsou moc populární, vyhovují většinou matkám s dětmi, pro které jsou výhodné,“ vysvětluje Jiří Cihlář.
Nejnovější data o zaměstnanosti v EU ZDE
V Řecku pracuje něco přes polovinu populace
Česká republika se vyznačuje relativně nízkou úrovní nezaměstnanosti, jsme stále o 3,6 procenta pod průměrem Evropské unie. Ale do států s nejnižší nezaměstnaností, jako je Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Rakousko, máme daleko. Náš jižní soused je na tom s mírou 4,5 procent nezaměstnanosti vůbec nejlépe. Naopak nejvíc lidí bez práce mají na jihu Evropy, zejména v Řecku, kde pracovalo jen o něco více než polovina populace ve věku dvaceti až čtyřiašedesáti let..
Evropská unie si dala za cíl dosáhnout do roku 2020 až 75procentní zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let a ve věkové skupině 30-34 let dosáhnout 40procentního podílu vysokoškolsky vzdělaných osob. Počet států, které už překonaly cílovou hranici 75 procent zaměstnanosti, se nezměnil, šťastlivci jsou jen Švédsko, Nizozemsko, Německo, Rakousko a Dánsko.
Státy jižní Evropy jsou brzdou eurozóny i celé Evropské unie
V České republice v posledních měsících přibylo nezaměstnaných, přesto jsme s 71,9 procentní zaměstnaností v Evropské unii na devátém místě. Čím to je, že se přes všechny problémy české ekonomiky držíme na žebříčku zaměstnanosti tak vysoko? „Jádro Evropské unie je relativně ještě zdravé, ale problémem jsou státy, které se táhnou za eurozónou: Řecko, Španělsko, kde nezaměstnanost překračuje 25 procent. To je hlavní brzda eurozóny i Evropské unie,“ vysvětlil ekonom Cihlář. Dodává, že jde o spojité nádoby. „Když je tam vysoká nezaměstnanost, je nízká poptávka, což zpomaluje export do těchto zemí. Podniky nemohou tolik vyrábět, což stahuje i střed Evropské unie dolů. A díky tomu je na tom Česká republika tak dobře,“ konstatuje ekonom.
Zhoršuje se i další ukazatel – podíl dlouhodobě nezaměstnaných (jeden rok a déle) na celkové nezaměstnanosti v Evropské unii. V Česku se podíl dlouhodobě nezaměsntaných meziročně nezměnil, ale jsme stále skoro o tři procenta za evropským průměrem. Nejhorší situace je stále na Slovensku, ke kterému se ale výrazně přiblížilo Řecko. Nejlepší situace byla koncem loňského roku ve Švédsku.
Dlouhodobá nezaměstnanost bude obrovským problémem eurozóny
Ekonom Cihlář potvrzuje, že dlouhodobá nezaměstnanost je obrovský problém nejen pro ekonomiku, ale i pro lidi. Když totiž někdo zůstane dlouho bez práce, beznadějná situace ho demotivuje a má nejen velké problémy zaměstnání najít, ale i se do pracovního procesu vrátit. „Když ekonomika padá a nezaměstnanost roste, dlouhodobá nezaměstnanost také roste. A bude obrovským problémem eurozóny, hlavně na její periferii,“ varuje Cihlář.
Je to podle něj způsobeno tím, že se omezuje výroba právě v odvětvích, která už delší dobu stagnují, a ořezává se státní správa. „V celé eurozóně se propouštějí úředníci, administrativní pracovníci. Když je ekonomický cyklus sestupný, nemají velkou šanci najít práci. Stejně jako nekvalifikovaní pracovníci,“ uvádí ekonom.
Podíl mladých vysokoškoláků na českém trhu práce není vysoký
Evropa sleduje i další ukazatel – podíl vysokoškolsky vzdělaných osob na trhu práce. I když vyšší vzdělání zajišťuje lepší uplatnění na pracovním trhu a v České republice se podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mezi lety 2002 až 2012 zvýšil o víc než 13 procent, v Evropě se zařazujeme mezi země s nejnižším podílem vysokošloláků ve věku 30 až 34 let. „Spousta zaměstnavatelů sahá raději po vzdělaných lidech s praxí, kteří už mají zkušenosti.
Těžko říci, jestli se vytváří dost pracovních míst, kde se absolventi vysokých škol mohou uplatnit,“ říká Jiří Cihlář, jaké jsou příčiny. Ale poukazuje na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, aby zaměstnavatelé dostávali příspěvky na nového mladého zaměstnance. „Je to zajímavý projekt, ale bude těžké ho prosadit,“ míní ekonom.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
