V sobotu si několik desítek lidí připomnělo hrdiny z druhé světové války bojující proti nacistickému Německu za osvobození Československa. Stalo se tak na pietní akci u Dukelského průsmyku na slovo-polském pomezí, u památníků obětí tzv. Dukelské operace, při které zemřelo několik desítek tisíc sovětských vojáků a také několik tisíc vojáků československých. Do vlasti je tehdy vedl armádní generál Ludvík Svoboda, který je na Slovensku dodnes uznáván jako hrdina.

V sobotu nejen na něj zavzpomínali členové Československých vojáků v záloze, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), slovenští motorkáři a nechyběli ani váleční veteráni. Z České republiky na vzpomínkovou akci dorazilo asi 30 lidí. U památníku Dukelské operace zavlály vlajky česká i slovenská, vlajka Ruské federace, vlajka Klubu vojenských výsadkárov, vlajka Československých vojáků v záloze nebo prapor Československé vlastenecké gardy. Zazněly česká i slovenská hymna.

Zbožným přáním nás všech je, aby už nikdy nevypukla žádná válka

V 11 hodin dopoledne si u památníku vzal slovo Viliam Kalinčík (Českoslovenští vojáci v záloze) a zdůraznil, že českoslovenští vojáci v čele s generálem Svobodou takřka před 73 lety prokázali službu vlasti, ale v České republice se bohužel dnes často zapomíná na jejich hrdinství. Přes 100 tisíc sovětských vojáků a více než 6 tisíc československých vojáků zkropilo tato místa svou vlastní krví a my bychom na ně neměli zapomínat.

„Zbožným přáním vojáků, kteří umírali, ale i těch, kteří byli jen zraněni a přežili, ale i nás, účastníků tohoto pietního setkání, určitě je, ať už nikdy nevypukne žádná válka,“ prohlásil v úvodu vzpomínkové akce.  

Se svým projevem vystoupil major v záloze Jiří Heimlich z Československých vojáků v záloze za mír. U památníku chtěl především připomenout, že Československo osvobodila Rudá armáda – a vojáci Spojených států, o kterých se v poslední době mluví stále častěji, sehráli při osvobozování naší vlasti mnohem menší roli než sovětští vojáci. Po pádu komunistického režimu se v České republice přejmenovala mnohá náměstí a ulice, mizela jména sovětských hrdinů. Ve slovenském Svidníku, jenž leží u Dukelského průsmyku, se ale žádné takové přejmenovávání neodehrávalo. Ve Svidníku si totiž i dnes váží svých osvoboditelů.