Hrdinství, o kterém se dnes nemluví. A zase posíláme vojáky na Východ. V Dukelském průsmyku jsme si připomněli slavnou bitvu

05.08.2017 15:34

REPORTÁŽ Za pár týdnů si připomeneme 73. výročí Karpatsko-dukelské operace, během které spolu se sovětskými vojáky vstoupili na území Československa i českoslovenští vojáci, aby svou vlast osvobodili od nacistů. Vojenská operace začala v září v roce 1944. Českoslovenští vojáci v záloze a další účastníci z Česka i Slovenska využili již tohoto víkendu k tomu, aby u památníku v Dukelském průsmyku zavzpomínali na padlé hrdiny. Dnes prý na tyto hrdiny často zapomínáme a naopak spolupracujeme s těmi, kteří nás před více než sedmdesáti lety chtěli zotročit.

Hrdinství, o kterém se dnes nemluví. A zase posíláme vojáky na Východ. V Dukelském průsmyku jsme si připomněli slavnou bitvu
Foto: Vít Hassan
Popisek: U památníku v Dukelském průsmyku zavzpomínali na padlé hrdiny

V sobotu si několik desítek lidí připomnělo hrdiny z druhé světové války bojující proti nacistickému Německu za osvobození Československa. Stalo se tak na pietní akci u Dukelského průsmyku na slovo-polském pomezí, u památníků obětí tzv. Dukelské operace, při které zemřelo několik desítek tisíc sovětských vojáků a také několik tisíc vojáků československých. Do vlasti je tehdy vedl armádní generál Ludvík Svoboda, který je na Slovensku dodnes uznáván jako hrdina.

V sobotu nejen na něj zavzpomínali členové Československých vojáků v záloze, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), slovenští motorkáři a nechyběli ani váleční veteráni. Z České republiky na vzpomínkovou akci dorazilo asi 30 lidí. U památníku Dukelské operace zavlály vlajky česká i slovenská, vlajka Ruské federace, vlajka Klubu vojenských výsadkárov, vlajka Československých vojáků v záloze nebo prapor Československé vlastenecké gardy. Zazněly česká i slovenská hymna.

Zbožným přáním nás všech je, aby už nikdy nevypukla žádná válka

V 11 hodin dopoledne si u památníku vzal slovo Viliam Kalinčík (Českoslovenští vojáci v záloze) a zdůraznil, že českoslovenští vojáci v čele s generálem Svobodou takřka před 73 lety prokázali službu vlasti, ale v České republice se bohužel dnes často zapomíná na jejich hrdinství. Přes 100 tisíc sovětských vojáků a více než 6 tisíc československých vojáků zkropilo tato místa svou vlastní krví a my bychom na ně neměli zapomínat.

„Zbožným přáním vojáků, kteří umírali, ale i těch, kteří byli jen zraněni a přežili, ale i nás, účastníků tohoto pietního setkání, určitě je, ať už nikdy nevypukne žádná válka,“ prohlásil v úvodu vzpomínkové akce.  

Se svým projevem vystoupil major v záloze Jiří Heimlich z Československých vojáků v záloze za mír. U památníku chtěl především připomenout, že Československo osvobodila Rudá armáda – a vojáci Spojených států, o kterých se v poslední době mluví stále častěji, sehráli při osvobozování naší vlasti mnohem menší roli než sovětští vojáci. Po pádu komunistického režimu se v České republice přejmenovala mnohá náměstí a ulice, mizela jména sovětských hrdinů. Ve slovenském Svidníku, jenž leží u Dukelského průsmyku, se ale žádné takové přejmenovávání neodehrávalo. Ve Svidníku si totiž i dnes váží svých osvoboditelů.

Pieta u Dukelského průsmyku. Foto: Vít Hassan

„Je dobře, že alespoň na Slovensku stojí Svobodova busta. Je dobře, že se aspoň na Slovensku nezapomíná na padlé sovětské vojáky. V České republice se na tyto hrdiny bohužel zapomíná,“ prohlásil Heimlich.

Během vzpomínkové akce vzplála také vatra na počest padlých hrdinů a pravoslavný pop odsloužil tryznu za zemřelé vojáky.

Co se to s námi děje?

V podobném duchu se vyjádřil také další člen Československých vojáků v záloze Vladimír Štádler, který poukázal na fakt, že čeští vojáci se zapojují do operací NATO a patrolují na ruských hranicích. Patrolují u hranic země, které vděčí za svou svobodu, přičemž u hranic Ruska stojí bok po boku s německými vojáky. S vojáky, kteří se před více než sedmdesáti lety chystali Čechoslováky převychovat, zotročit, případně pobít.

„Nedávno byli naši vojáci vysláni na hranice Ruské federace a se zbraněmi stojí proti potomkům národa, který ve druhé světové válce utrpěl nejvíce ztrát. Přitom mu Češi vděčí za to, že se vůbec mohli narodit. Čeští a slovenští vojáci v Litvě jsou nyní součástí armády NATO. Zřejmě jsme zapomněli, že její páteří jsou potomci národa, který rozpoutal druhou světovou válku a zavinil smrt asi 70 milionů lidi. Co se to s námi děje? Jak jsme to jako občané svobodných demokratických zemí mohli dopustit?“ ptal se Štádler.

Poukázal také na to, že k triumfu zla často stačí jen to, aby dobří lidé nic nedělali. Je proto i na nás, abychom zlu čelili a nedopustili, aby se „demokracie zvrhla ve vládu darebáků“, hřímal od pomníku řečník.

Památníku na Dukle dominuje socha vojáka československého vojáka, ale nechybí tu ani busta generála Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta, a dalších hrdinů. Po projevech složili účastníci pietního shromáždění hold jim všem položením květin k patě památníku. Tím vzpomínková akce pomalu končila a lidé se začali rozcházet do svých domovů.

Památník. Foto: Vít Hassan

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Vít Hassan

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…