Večerní speciál na ČT24 se týkal „30 let od pádu totality“. Respektive výzkumu, z něhož vyplynulo, že i po 30 letech někteří na období před rokem 1989 vzpomínají s nostalgií. Způsob, jakým veřejnoprávní televize téma uchopila, ale vyvolal u mnohých údiv.
Fotogalerie: - Proti vládě pod záštitou KSČM
Na jednoduchý dotaz – „Žilo se za socialismu lépe?“ – odpovědělo společnosti MMS Media Research celkem 38 procent dotázaných, že ano. Deset procent rozhodně ano, zbylých 28 procent, že „spíše ano“. Nesouhlasilo 45 procent, zbylých 16 procent respondentů nedokázalo odpovědět.
Redaktor Václavek rychle zdůraznil, že nejvyšší podíl nespokojených je mezi lidmi s nejnižším vzděláním, kde se žilo za socialismu lépe každému druhému.
Do studia pozvaná šéfredaktorka Magazínu Paměti národa Markéta Bernatt-Reszczyńská se pak podivila, proč se výzkumníci lidí na takové věci vůbec ptají. „Já si nedovedu představit, že by třeba v Německu někdo diskutoval, jestli se za nacismu žilo lépe,“ kroutila hlavou.
Fotogalerie: - Rozpočet se Zemanem
Nemá prý obavu učinit takové srovnání, protože „nacismus a komunismus jsou stejně zvrhlé ideologie“. A jestliže dnes jen uvažujeme o tom, že se tehdy mohlo žít lépe, tak se podle Bernatt-Reszczyńské „povedlo to, o co se ten komunistický režim snažil. Indoktrinovat nám, že komunismus je skvělý, že jsou to světlé zítřky a že kapitalismus je zlý“. Čísla průzkumu podle šéfredaktorky Magazínu Paměti národa nelze číst jinak, než že jsme se stále nevyrovnali s minulostí.
„To bych vzal jako vstupní tezi do té naší debaty,“ přikývl spokojeně moderátor.
Pak chvíli hovořil s výzkumníkem, který průzkum prováděl, načež se opět obrátil na šéfredaktorku s dotazem, zda na vině nejsou i „filmy a seriály, které to období ukazují tak trochu retro přívětivě, tak trochu barvotiskově, tak trochu laskavě“.
Markéta Bernatt-Reszczyńská přikývla. Na druhou stranu ocenila, že vznikly i „skvělé seriály, které ukazují krutost toho komunistického režimu“. Ty „barvotiskové“ jsou podle ní spíše ukázkou české schopnosti se přizpůsobit, protože vynechávají „fakt, že ten systém byl prostě zvrácený“.
„Pro mě ty seriály oslavují takovou tu českou schopnost přežít a udělat si legraci ze všeho,“ uzavřela.
Téma „za socialismu bylo lépe“ pak bylo rozvedeno průzkumem, ve kterém 27 procent dotázaných oceňovalo, že tehdy všichni mohli pracovat („nebo spíše museli,“ upřesnil moderátor) a 24 % oceňovalo větší sociální jistoty.
Tato čísla přišel do studia vysvětlit historik Miroslav Vaněk. Ten hned na úvod musel čelit dotazu moderátora: „Skoro čtyřicet procent lidí nad 40 let si myslí, že za socialismu bylo lépe. Jaké je to vysvědčení práci historiků, jejichž úkolem je podávat informace o době minulé?“ Historik začal ujišťovat, že tento průzkum rozhodně neznamená, že by 38 procent lidí chtělo zpátky do socialismu.
Moderátor jej ale griloval dále, do jaké míry jsou historici schopni „předávat veřejnosti“ výsledky svého bádání o letech před rokem 1989.
Vaněk se omlouval, že on jen zkoumá, ale pak jsou třeba „převodní páky“, třeba ve školství nebo v neziskových organizacích, které informace dostanou mezi veřejnost.
Ekonom Petr Zahradník se pak ještě v telefonickém vstupu z Paříže blýskl údivem, proč lidé tolik vzpomínají na to, že před rokem 1989 byla práce, když dnes máme nejnižší nezaměstnanost v EU a více volných pracovních míst než lidí bez práce.
Markéta Bernatt-Reszczyńská pak na vyzvání moderátora vysvětlila, že „tady opět zvítězila ta komunistická rétorika“. Lidé, kteří dnes nemohou sehnat práci, podle ní mají nárok na podporu v nezaměstnanosti a právo pracovat je zakotveno v Listině základních práv a svobod. „Takže to je další velká komunistická lež,“ kroutila hlavou. Před rokem 1989 bylo podle ní lidem jednoduše upřeno právo rozhodnout si o tom, jestli chtějí chodit do práce.
„Ty musíš pracovat, ty nemůžeš žít v lese jako poustevník. Opět tam byla ta donucovací složka toho režimu,“ vysvětlovala divákům ČT. A zdůraznila, že třeba u sousedů v Polsku si ani komunisté nedovolili zavést povinnost pracovat jako ti naši.
Historik Vaněk pak zdůraznil, že pracovní povinnost se zneužívala proti disidentům, které vyhodili z práce, hned druhý den je sebrali a protože neměli v občance razítko zaměstnavatele, tak jim přišili paragraf „příživnictví“.
Moderátor se pak ptal šéfredaktorky Magazínu Paměti národa, jestli nám hrozí, že budeme muset znovu prožít období, jaké bylo před rokem 1989, protože, jak řekla, jsme se s ním nedokázali vyrovnat. „Hrozí, že přijdou populisté, kteří nám zase budou nějakým způsobem slibovat lepší zítřky,“ obává se.
Pak zaperlila slovy Orwella, že „kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost, a kdo ovládá přítomnost, ovládá budoucnost“.
„Pro mě třeba diskuse kolem sochy generála Koněva byla naprosto strašná. Že komunisté neustále opakovali ty stejné lži o osvobození Rudou armádou, opět zamlčovali, že tu byli vlasovci.“
To už bylo i na moderátora moc a začal šéfredaktorku krotit, ale ta se nedala a zdůrazňovala, že právě na takových kauzách se ukazuje, že „komunisté vítězí v té diskusi, protože lidé nemají fakta, co se dělo v roce 1945“.
Hodinová jízda s experty pozvanými ČT přinutila některé k velmi rázným komentářům. Třeba poslanec SPD Jiří Kobza, který se před rokem 1989 podílel na činnosti opoziční Jazzové sekce, se nezdržel komentáře: „ČT řeší, proč 1/3 Čechů prohlašuje, že v socialismu se žilo lépe. Čistá propaganda o tom, jak to lidi nechápou, jak se mají dobře. Jenže diskutují s lidmi 40+, kteří si pamatují, jak to bylo doopravdy, ne jak to prezentuje ČT.“
Dodal, že po 30 letech už máme se současným režimem skoro stejné zkušenosti, jako po 40 letech komunismu. „Srovnání 80. let socialismu a životní situace 1/3 národa nyní je tristní vysvědčení liberálů, občanské společnosti a vůbec všech kavárníků,“ dodal.
Vysílání ČT podle něj ukazuje, že se dnes o to více snaží vymýt hlavy dětí.
Ekonom Radim Valenčík rovnou poznamenal, že pořad ČT24 „chce dobré nervy“. „Další z pořadů ČT, který ‚potěší‘ při placení koncesionářských poplatků,“ doporučoval s neskrývanou ironií a dodal, že ČT je při prosazování své linie skutečně důsledná.
„Zase podceňují lidi. Normální lidé vědí, jak to bylo, ale také vědí, jak to mohlo být. A také vědí, kdo může za současný stav. Ne Babiš a Zeman, ale ti, kteří provokacemi proti našim obchodním partnerům (Hřib a podobní šašci) podrývají naše exportní možnosti, aby na místo našich firem nastoupily ty, za kterými stojí ti, co Hřiby a spol. dosadili,“ komentoval ekonom.
Elity byly podle něj zaskočeny masivními projevy úcty Karlu Gottovi, symbolu „druhého“ světa, proto potřebují před listopadovým výročím znovu přitvrdit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
