Jan Čulík znovu ostře kritizuje český národ: S hrůzou zjišťuji...

02.06.2017 12:00

Šéfredaktor serveru Britské listy Jan Čulík si na kus řeči pozval profesora české literatury Jiřího Holého z Univerzity Karlovy. Ten poukázal na antisemitské prvky v dílech českých literárních titánů. Čulík prý s hrůzou zjistil, jak se někdejší antisemitismus promítá do dnešního odporu Čechů proti „jinakosti“.

Jan Čulík znovu ostře kritizuje český národ: S hrůzou zjišťuji...
Foto: Repro foto Debatní klub
Popisek: Jan Čulík

Profesor Jiří Holý se v rozhovoru o české literatuře rozpovídal o antisemitských prvcích v dílech našich klasiků. Tyto prvky se podle Holého často přehlížely, protože se velkým „vlastencům“ jaksi nehodili do krámu.

Čulík tyto antisemitské prvky spojil s dnešním českým odporem proti „jinakosti“. „S hrůzou zjišťuji, že ten antisemitismus, který ovládal docela značnou část české společnosti a jak se teď tady dovídáme i literatury, má kořeny, které se teď objevují v nenávisti určité části, velké části, zdůraznil Čulík, ‚vůči jinakosti z venčí,‘“ upozornil šéfredaktor.

V díle Jana Nerudy, Viléma Mrštíka, Jindřicha Šimona Baara, Petra Bezruče, Josefa Holečka a dalších podle Holého najdeme útoky proti Židům. Bezruč popisuje Židy jako utlačovatele českého národa. Jiní autoři popisují Židy jako dravce, kteří ničí ostatní obchodníky, ničí české vesnice, chudé sedláky a podobně.  Nechybí ani obraz vilných Židů, Židů syčících na většinu společnosti a další a další antisemitské stereotypy, které přebírala celá řada autorů.

Naproti tomu kupříkladu Alois Jirásek vykresloval také pozitivní židovské figury.

Je to šokující, že ti autoři nepovažují ty lidi za individuální osobnosti a strkají je do těch stereotypů,“ pohoršoval se Čulík. Holý doplnil, že antisemitismus nevymizel z české společnosti ani v časech těsně před vznikem či v dobách vzniku našeho státu. V závěru první světové války sužoval české země hlad a lidé často hledali obětního beránka, na kterého by svalili vinu za svá utrpení. A často si za oběť vybrali Žida.  

Další ohromující věc je, že vznik Československé demokratické masarykovské republiky je spojen s antisemitskými bouřemi,“ kroutil hlavou Čulík. „Tady se zakládá demokratická a vysoce liberální masarykovská republika a mezitím tady čeští občané vypalují židovské obchody,“ pohoršoval se dál.

Obratem ovšem doplnil, že v Polsku nebo v Maďarsku to v minulém století bylo ještě horští. Odpor vůči Židům byl v těchto zemích ještě důraznější.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…