Hostem pořadu Kupředu do minulosti byl bezpečnostní analytik, který dříve pracoval v Bezpečnostní informační službě, Jan Schneider. Rozhovor navazoval na první díl, ve kterém objasnil, že se sice hojně šíří informace, které by mohly být označeny za dezinformační, ve skutečnosti se však často nejedná o úmysl, nýbrž o to, že „lidé papouškují věci, které jim jdou po srsti a líbí se jim“. Na šíření lživých zpráv se dnes podle něj často též podílejí privátní organizace. Příkladem jmenoval, co se šířilo ve Spojených státech po začátku první války v Zálivu.
„Povězte mi, abychom nebyli příliš teoretičtí, jaké formy dezinformací používají nejčastěji média a novináři? Když naši posluchači zapnou rádio, otevřou noviny, tak v jakém případě si mohou říci: Pozor, neřkuli slovo: Bacha?“ zeptala se moderátorka na první dotaz.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
