Hostem pořadu Kupředu do minulosti byl bezpečnostní analytik, který dříve pracoval v Bezpečnostní informační službě, Jan Schneider. Rozhovor navazoval na první díl, ve kterém objasnil, že se sice hojně šíří informace, které by mohly být označeny za dezinformační, ve skutečnosti se však často nejedná o úmysl, nýbrž o to, že „lidé papouškují věci, které jim jdou po srsti a líbí se jim“. Na šíření lživých zpráv se dnes podle něj často též podílejí privátní organizace. Příkladem jmenoval, co se šířilo ve Spojených státech po začátku první války v Zálivu.
„Povězte mi, abychom nebyli příliš teoretičtí, jaké formy dezinformací používají nejčastěji média a novináři? Když naši posluchači zapnou rádio, otevřou noviny, tak v jakém případě si mohou říci: Pozor, neřkuli slovo: Bacha?“ zeptala se moderátorka na první dotaz.
Schneider odpověděl na příkladu koronaviru. Prý se mu velice líbil projev prezidenta Zemana, ve kterém říkal, že nákazu nemáme brát na lehkou váhu, avšak z ní nemáme též bláznit. Prý to, co tady analytik postrádá, je jakékoliv srovnání. „Otevřete noviny a zjistíte, že ve Španělsku zemřelo 1691 osob. Ale oni tam doteď neumírali? Jako kdyby to bylo něco nového. Na co umírají? Jak je prokázáno, že to souvisí s koronavirem? Kdy to byla příčina úmrtí, a kdy nějaká souvislost? Kolik lidí umírá normálně – a kolik umírá na chřipky,“ vyptával se Schneider. Dezinformace je tedy prý v tom, že se vypíchnou jakékoliv počty a chybí to, čím by se člověk mohl zorientovat.
Moderátorka reagovala, že se tedy pustí do oběhu informace pravdivé, ale nezasazené do kontextu. „Už je to manipulativní?“ tázala se. Prý ano. „To, co je největším nebezpečím současné doby, a už od 20. století, je manipulace se strachem. A to se rozvíjí v čase s rozvojem komunikačních technik. To známe už z historie náboženství, že se hrozilo peklem a lidé byli takto manipulováni. 1. světová válka byla věc tisku, 2. světová válka zase rozhlasových vln, studená válka byla televizní, a to, co začíná nyní, je digitální. Pořád se manipuluje strachem,“ argumentoval analytik.
Americký prezident Eisenhower měl před předáním úřadu svému nástupci Kennedymu říct: „Pozor na vojensko-průmyslový komplex, protože generuje nebezpečí, aby pak na něj odpovídali.“ Schneider řekl, že tento americký komplex byl dvojčetem toho sovětského. Jakmile tedy sovětský zmizel, tak si prý Američané vymysleli terorismus, jelikož nevěděli, kdo je to strašidlo nyní. „Takže vždy, když se schvaloval rozpočet, tak byl terorismus hrozně nebezpečný, a když se rozdávaly medaile, tak si říkali: ‚Téměř jsme je zlikvidovali.‘ Ale pak přišel podzim, schvaloval se opět rozpočet, tak zase začali být hrozně nebezpeční. Když si člověk toto uvědomí, tak zjistí, že je to hrozně nedůstojné,“ dodal Schneider.
Dále moderátorka Martina Kociánová navázala na manipulaci se strachem lidí. Ptala se Schneidera, kde je rovnováha mezi tím, kdy někdo manipuluje s lidmi pomocí strachu, a kdy pouze pragmaticky upozorňuje na to, že jsou určité věci možné. Zde, když někdo před něčím varuje, tak je prý často obviněn ze strašení. Schneider si myslí, že ta hranice je křehká. Dá se však dle něj vypozorovat, že když někdo straší dlouhodobě a neměnně, tak má na tom založenou práci. Když skončila studená válka, tak se měli američtí analytici dle Schneidera ptát: „Co teď budeme dělat? Arabsky se učit nebudeme, teď se máme ještě učit čínsky. Tak to tedy vrátíme zpátky na Rusko, protože rusky umíme a jiné jazyky se učit nebudeme. A zlatý starý nepřítel, kterého známe.“ Prý ten, kdo varuje, ale nestraší, tak přináší zprávy. Ty zprávy jsou však často nepříjemné. „Říká, panáčkové, vy kupujete tanky, ale nám hrozí pandemie. Co s těmi tanky teď budete dělat?“ prozradil analytik, který dříve pracoval na Úřadu vlády.
Fotogalerie: - Stehlík do Senátu
Moderátorka hosta doplnila, že těmi tanky se dobře nezvládá ani kybernetický útok. „U výzbroje je v pozadí vojensko-průmyslový komplex. A řekl bych, že éra, kdy byl příjemcem nebo beneficientem strašení vojensko-průmyslový komplex, možná začíná paradoxně končit, protože ho poráží farmaceutický komplex. Zbraně si přeci jen dokážeme představit, ale viry, bacily, mikroby a všelijaké potvory, to je neviditelné, a jde z toho strach,“ myslí si Schneider.
Farmaceutický průmysl tedy dle Schneidera vojensko-průmyslový komplex vyšachoval. „Když jsem o tom mluvil s kamarádem, tak mi říkal, abych nezapomněl na ještě jeden obrovský komplex, na ajťáky, protože oni můžou všechny farmaceutické i vojenské komplexy vypnout. A když se ajťáci dají dohromady, tak je svět vydíratelný zase úplně jiným způsobem, takže si můžeme vybrat, kým se necháme strašit,“ vyprávěl bezpečnostní expert.
Později však odbočil k filmům z produkce v Hollywoodu. Ten prý produkuje strašidelné, katastrofické filmy, které jsou vesmírné, jsou v nich anakondy, ptáci, velké včely, smrtící epidemie, potopy či zemětřesení… Schneider hledá vysvětlení v nové závislosti Američanů, kdy strach produkuje v těle určité látky. Má to být pak stejné jako u drog, lidé se prý potřebují něčeho bát.
Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)Anketa
„Někteří říkají, že nás tím vlastně na něco připravují. Z množství těchto filmů vznikají konspirační teorie,“ reagovala Martina Kociánová. „Konspiračně komerční dedukce, protože z toho jsou obrovské prachy. Lidé jim na to chodí, protože něco takového potřebují. Kdežto jaké jsou nejoblíbenější české filmy?“ odpověděl Schneider otázkou. Jsou to dle něj srandičky, což i Heydrich uznal, když řekl, že Češi jsou národ smějících se bestií. Prý máme jako Češi či jako střední Evropa tendenci pasírovat informace, které k nám chodí z oficiálních míst. Prý tedy jsme odolnější vůči manipulacím.
„My tady většinou k Americe uchováváme zdravou skepsi, jak jsme se to naučili vůči Rusku. A naopak myslím, že je teď čas se podívat bez předsudků na ruskou kulturu, protože nyní není módní, nemusí se to, a tak je otevřen prostor k tomu, co není preferováno a není módním zbožím. Najednou zjišťujeme, že v Rusku existují fantastické filmy, a také ohromné knížky, a to už od 18. století,“ pokračoval Schneider. Prý však, kdo není amerikanofil, tak si může uzavírat cestu ke služebnímu postupu. Dostáváme se tedy do podobné pozice jako při normalizaci. Určití lidé pak prý velmi pracují na tom, aby nám znechutili vše americké v budoucnosti. „Až se to zase obrátí, tak se takto budeme opět dojemně ´starat´ o Ameriku, ale teď, když je to módní a podporuje to kariéru, tak to je samozřejmé. Tyto pozice už známe, takže člověk je na jakémsi katamaránu, kde vyvažuje náklon lodi, vykloní se na druhou stranu a nechá se fackovat vlnami,“ dodal.
Ke konci pořadu se rozhovor přesunul na téma dezinformací a některých slov. Schneider prozradil, že pro něj je velmi zajímavá souvislost slov svoboda a spravedlnost. „Myslím, že spravedlnost je pojem nadřazený, a zkoušel jsem si to v kavárnách, protože jsem starý kavárenský povaleč. Ale hochy, které Zeman nazývá pražskou kavárnou, jsem ve svých kavárnách nikdy nepotkal, je to spíše Zemanův úlet. Je to svazácká klubovna,“ pousmál se expert.
Když se slavil židovský svátek pesach, tak se slavilo vyjití Židů z Egypta. „Oni vyšli z Egypta, aby se vysvobodili, ale svoboda nebyla cílem, byla jenom prvním krokem. Vezmu to trošku z jiné strany. Když v roce 2003 nastala americká agrese do Iráku, tak mi můj známý, skvělý zpravodajec, úžasný arabista, znalec, člověk, kterého si cenili jak zpravodajci z východu, tak ze západu a z jihu, říkal: Američané jim tam přivezli svobodu. Ale v Orientu je svoboda pojem, který nikomu nic neříká. Ústředním pojmem Orientu je spravedlnost. A jelikož jsem nějaký čas dělal religionistiku, tak jsem si vzal biblickou konkordanci, a dohledal kvantitativní výčet, kolikrát je v bibli použit pojem svoboda, a je to na půl stránky konkordance. A když jsem nalistoval pojem spravedlnost, tak to je asi na 20 stranách konkordance. Bible je plná pojmů spravedlnost, a svoboda se většinou váže k něčemu jako – jednou za sedm let propustit otroka, odpustit dluhy – to je asi tak všechno. Epiteta, kterými je označován biblický bůh, tak je to: mocný, strašlivý, spravedlivý. Ale ani jednou tam není Bůh svobodný,“ vysvětlil Jan Schneider.
Fotogalerie: - Den daňové svobody
Moderátorka ocenila u hosta tuto úvahu, ale unikala jí souvislost s probíraným tématem. Schneider odpověděl, že slovo spravedlnost dezinformátoři nepoužívají, jelikož oni užívají slova, se kterými lze manipulovat. S pojmem spravedlnost dle něj manipulovat nelze. Přitom každá civilizace má podobné základní pravidlo: „Nedělej druhému to, co nechceš, aby on dělal tobě,“ pověděl ho. „Máme-li otázku, je-li spravedlivé to, co chci udělat druhému, tak se stačí podívat do zrcadla, jak bych se asi tvářil, kdyby totéž chtěl on udělat mně. A hned vidím, jestli to je spravedlivé, nebo není. Takže toto je pojem, který je velmi těžko zneužitelný dezinformátory,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
