Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Prezident tak svým vystoupením před celým národem udělal definitivní tečku za úvahami o svém zdravotním stavu a své způsobilosti vykonávat úřad. To je hlavní (byť nevyřčená) zpráva z prezidentova vánočního poselství.
Senát ani Sněmovna teď nemají validní důvod aktivovat článek 66 a zbavit prezidenta pravomocí. Pokud by to přesto udělaly, jednalo by se v této chvíli o ústavní puč.
Naštěstí pro nás pro všechny, nic v tuto chvíli nenasvědčuje tomu, že by se Senát nebo Sněmovna chystaly vydat se do války s prezidentem. Naopak, a tím se dostávám k druhému hlavnímu sdělení prezidentova projevu, to vypadá na postupné otupování hran.
Prezident hledá způsob soužití s novou vládou
V projevu samotném jsme si mohli všimnout hned několika vstřícných gest směrem k nové vládě. Prezident sice neopomenul zdůraznit, že měl výhrady k některým ministrům stran jejich odbornosti, ale ministra zahraničí Lipavského ani nikoho jiného nejmenoval.
Naopak však zdůraznil, že má Fialova vláda dostat 100 dnů hájení. A neopomenul zmínit, že podobně jako vláda vidí aktuální problémy v pandemii covidu, v Zeleném údělu a ve stabilizaci veřejných financí.
A všimnout si toho můžeme i u prezidentových výroků směrem k minulé vládě. Prezident ji sice ocenil, ale zároveň zkritizoval za nedostatečný pokrok ve výstavbě jaderných zdrojů energie. Nevíme, co si prezident a premiér Fiala řekli ve svých nedávných setkáních, ale zdá se jako by k sobě, minimálně na lidské úrovni, dokázali najít nějakou cestu.
Ostatně premiér Fiala prezidentovo vystoupení ocenil, když napsal: „Je dobře, že M. Zeman ve svém projevu zmínil tři nejpalčivější problémy dneška a zdůraznil nutnost očkování. Na řešení koronavirové situace, vysokých cen energií a snížení deficitu můžeme mít různé názory. Shodujeme se ale, že to jsou nejdůležitější úkoly, které před námi stojí.“
Skutečně to vypadá, jako by Strakova akademie a Hrad, respektive Lány, hledaly k sobě cestu. Ostatně prezidentova kancelář je rozpočtově závislá na vůli vládní většiny a na vládě je prezident závislý i při výkonu některých svých pravomocí.
Prezident na rozdíl od minulé vlády není neformálním členem vládní koalice a ve vládě tak nemá své ministry. (Těmi v končícím Babišově kabinetu fakticky byli Lubomír Metnar, Miroslav Toman a Marie Benešová.) Přesto může hrát svou roli zejména v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
A pokud se katolickému konzervativci Fialovi s prezidentem podaří vytvořit funkční pracovní vztahy, může ho používat jako beranidlo proti progresivním složkám své vlastní vládní koalice.
Progresivisté v opozici
A právě od progresivistů, nepřekvapivě na čele s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a vicepremiérem Ivanem Bartošem, se dostalo prezidentovi kritiky. Ve svém projevu totiž posunul eurounijní zákaz vytápění plynem o deset let dopředu na rok 2030 a taky řekl, že po roce 2035 nebudeme moci jezdit auty se spalovacími motory. (A dopustil se i několika dalších nepřesností.)
Těhle nepřesností je škoda. Zbytečně snižují kvalitu prezidentova vystoupení. Ale opravovat je stylem, že je to dezinformace, protože zákaz topit plynem nemá přijít v roce 2030, ale ‚až‘ v roce 2040, nebo že v roce 2035 budeme moci jezdit auty se spalovacími motory ‚akorát‘ si už nebudeme moci kupovat nové, je na úrovni Rádia Jerevan.
Těch chyb je škoda, ale to podstatné zůstává zachováno. Valí se na nás Zelený úděl. Ten pro nás může mít a bude mít zásadní dopady. Zvláště proto, že jsme země silně závislá na automobilovém průmyslu.
Tvářit se, že se nás to netýká, nebo že nás čeká jen budoucnost zalitá sluncem, je hazard s naší budoucí prosperitou. Babišova vláda v této oblasti bohužel nepředvedla nic víc než jen prázdné kecy, které navíc vedla až potom, co všechno v Bruselu odkývala.
Těžko čekat, že by se nám Zelený úděl podařilo zvrátit, ale výzvou pro Fialovu vládu je pokusit se z něj pro českou ekonomiku vytřískat co nejvíc, zajistit zařazení jádra na seznam bezemisních zdrojů (protože jinak nebude prakticky možné rozumně financovat investice do Dukovan a Temelína) a zajistit dodatečné finance na zmírnění sociálních dopadů všech těchto změn.
Nebude to úkol lehký, ale buďme rádi, že prezident, vláda a zdá se, že i opozice si to uvědomují a je vidět jakás takás vůle táhnout za jeden provaz. V tomto ohledu jsou tanečky progresivního křídla vlády ještě podivnější a bude zajímavé sledovat, jak se bude chovat ministr pro EU Mikuláš Bek, který v Senátu patří k předním eurohujerům.
Miloš Zeman – sociální demokrat
Čtvrtým zajímavým momentem je prezidentovo nepřímé přihlášení se k sociálně demokratickým hodnotám. Ano, zní to paradoxně, zvláště době, kdy u ČSSD můžeme vidět příklon k postmoderním hodnotám levicového liberalismu, politické korektnosti a woke kultury. Ale prezident ukázal, že je dnes jediným relevantním zástupcem autentické sociálně-demokratické politiky v Česku.
(*1988) Na Univerzitě Karlově vystudovaný politolog. Milovník historie, dobrého jídla, cestování a zahradničení.
Dlouhodobě žije v zahraničí. Píše pod pseudonymem, protože nechce svého zaměstavatele vystavit tlaku politicky korektních aktivistů.
Infobox
Michal Bok (*1988)
Vidět jsme to mohli zejména na dvou konkrétních návrzích, které ve svém projevu zmínil. Tím prvním je povinné očkování populace. To v zásadě odpovídá tradiční socialistické představě, že stát ví lépe než jeho občané, co by měli dělat a jak by měli žít své životy.
Zcela se v této optice opomíjí jednotlivec a jeho jedinečné preference, dispozice i situace. Například to, že prostě nemusí být dobrý nápad očkovat teď a tady někoho, kdo covid zrovna prodělal, nebo někoho, kdo má kontraindikace na používané vakcíny.
Druhým návrhem je zvyšování daní. Prezident sice mluví o seškrtání daňových výjimek, ale to v praxi znamená jediné, zvýšení daní. A to nejen pro bohaté, ale pro nás pro všechny. Prezident totiž přímo jmenoval zrušení slevy na dani, což je instrument, který v Česku používá každý legálně pracující.
I v tomhle volání po zvýšení daní, které má být receptem na nedostatek peněz ve státním rozpočtu, prezident v sobě nezapřel sociálního demokrata. Z historie i ze současného světa přitom ale moc dobře víme, že zvyšováním daní ještě žádná společnost nikdy nikde nezbohatla.
Přesto přese všechno byl letošní Zemanův projev patrně tím nejlepším, jaký za skoro 9 let v úřadu prezidenta republiky při této příležitosti přednesl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok