„O neziskovém – či občanském – sektoru se mluví často příliš lehkovážně a nekoncepčně. Ve všech vyspělých zemích je důležitou a podporovanou složkou. Přitom nejde o nijak obří částky,“ míní Dolejš s tím, že masivní seškrtání prostředků pro občanský sektor by nás civilizačně vracelo zpět.
„Občanské organizace nefinancují jen granty a dotace, získávají peníze i z darů, něco málo i z vlastní činnosti či z členských příspěvků. Organizací daného typu je sice asi 120 tisíc, ale zaměstnávají asi jen 50 tisíc pracovníků – nejvíce je těch malých spolků, co se věnují zájmové činnosti, stojí na aktivitě dobrovolníků,“ zmínil dále Dolejš a vzpomněl i na Horskou službu, obecně prospěšné společnosti, nadace a další.
Původní text ZDE.
„Útoky populistů na práci ‚neziskového sektoru‘ vypadají jako snaha nahradit je státní byrokracií či ziskovým privátem,“ dodal se slovy, že je absurdní vyrábět i účelové seznamy nežádoucích neziskovek.
„Žádné ideologické kádrování by nemělo sloužit rozhodování o financích: a je teď jedno, jestli někomu vadí Děti Země, někomu Člověk v tísni a někomu třeba Diakonie,“ dodal.
Závěrem pak zmínil, že seškrtat peníze pro tak důležitou oblast až na polovinu může být pro celý sektor likvidační, předcházet by měl jen audit neúčelných a špatně kontrolovaných veřejných dotací. „Zpochybňováním občanské společnosti a jejím omezováním bychom se vraceli civilizačně zpátky. A to jistě nechceme,“ uzavřel.
Psali jsme:
autor: vef
