Terčem Kalouskovy kritiky je minulý týden předložený Konvergenční program ČR. „Po programovém prohlášení vlády je to první strategický dokument, ve kterém vláda sděluje české veřejnosti i Evropské komisi, jak se hodlá chovat rozpočtově odpovědně, jak důsledně hodlá šetřit a jakým tempem chce zadlužovat české veřejné rozpočty,“ vysvětluje eximinstr financí. Podle něj jsou údaje, které v něm Babiš předložil, zdrcující. „Zdrcující tím, jak jsou v přímém rozporu s jeho dosavadní rétorikou i s mezinárodními závazky ČR,“ uvádí Kalousek a na číslech (na konci článku) dokládá, že ministr financí nechce šetřit. Ale „chce zadlužovat zemi rychleji a na mezinárodní závazky kašle“.
V předloženém konvergenčním programu vidí Kalousek tři velké paradoxy. „Zaprvé, strukturální deficit má vzrůst z 0,3 % HDP roku 2013 na 1,3 % v roce současném, tedy asi o 40 mld. Kč,“ tvrdí s tím, že strukturální deficit má stoupat i v dalších letech.
Podle něj je přitom strukturální deficit nejdůležitějším ukazatelem rozpočtové politiky vlády. „Je totiž očištěn od vlivu hospodářského cyklu (např. pokles zahraniční poptávky po našich dovozech) a jednorázových, mimořádných operací. V zásadě ukazuje, jak se vláda a další veřejné instituce chtějí zadlužovat a nemohou se vymlouvat na faktory, které příliš neovlivní.“
Psali jsme:
Vláda přijala evropský fiskální pakt, ale respektovat ho nebude
Druhý paradox vidí Kalousek v tom, že se Sobotkova vláda hlasitě připojila k evropskému fiskálnímu paktu, ale do Bruselu posílá dokument, v němž oznamuje, že se hodlá chovat přesně opačně. „Evropský fiskální pakt stojí na dvou pilířích: 1. Dluhová brzda ve formě finanční ústavy – tu poslanci vládní koalice zamítli na lednové schůzi už v prvním čtení. 2. Snižování strukturálního deficitu tak, aby byl bezpečně stabilizován pod 1 % HDP.“
Třetím paradoxem jsou prý dopady zcela otočeného trendu rozpočtové stabilizace. „Vláda s účastí TOP 09 snížila deficit veřejných rozpočtů téměř na čtvrtinu a státní dluh poprvé od 90. let poklesnul. To zásadně přispělo k důvěře v Českou republiku na finančních trzích a desítkám miliard úspor na úrokových nákladech,“ poznamenal Kalousek s tím, že pokud nová vláda bude zvyšovat celkové i strukturální saldo, trhy ji potrestají růstem úrokových nákladů. „Později zjistí, že nebude mít na údajně `prorůstové! výdaje, ale prostředky bude muset dávat držitelům státních dluhopisů,“ podotýká Miroslav Kalousek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
