Kalousek se zákeřně mstí vojákům, zlobí se zástupce Radka Johna

Touto problematikou se zabývá místopředseda Věcí veřejných Jiří Kohout, sám bývalý voják. Podle jeho vyjádření je nyní je podáno šest žalob a jsou momentálně u prvoinstančního soudu po kolečku ve správních řízeních. Dále existují další individuálně podávané žaloby.

Moc se neušetří. Je to pomsta

Kohout říká, že zdaněním výsluh a přídavků se v armádě ušetří zhruba 0,2 miliardy za rok, výsluhy dostává podle něj asi 10 tisíc vojáků a průměrná částka je 11 500 korun. U policie prý dostává výsluhu 25 tisíc lidí, průměrná výsluha je 9900 korun a uspoří se 0,45 miliardy.

„Tato relativně malá hodnota je například velmi v kontrastu s posledním miliardovým resortním rozhazováním na nesmyslné akvizice. Podle mě to je pomsta vojákům ze strany Kalouska. Jinak si nedovedu představit, že by mohl podporovat tak ústavně sporný a nefér krok,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kohout.

„Výsluhový příspěvek je příjem. Nezdaněný příjem je výjimka. My výjimky odstraňujeme a odstranění výjimek nemůže být nezákonné,“ hájil ve vyjádření pro ČT zdanění výsluh ministr financí Miroslav Kalousek.

Změna pravidel během hry může skončit u evropských soudů

Kohout upozorňuje, že na výsluhy voják či policista získává nárok až teprve po minimálně odsloužených letech. U armády je to 15 let a teprve tehdy začíná narůstat procentuální výměr výsluhy. Tedy ještě další roky trvá, než nastoupá alespoň na 30procentní výši. Je to dlouhodobý proces a nárok na výsluhu nevzniká ihned.

„Systém výsluhy známe již staletí a nikdo jej za celou dobu nijak nezpochybnil. Až teprve aktivity stávajícího ministra financí vedly k této daňové anomálii. Bylo by pochopitelné, pokud by výsluhy zdanil tak, jak je uvedeno v koaliční smlouvě – stejně jako důchody, až od určité výše příjmu a s možností základních daňových odpisů. Ovšem ani to se nestalo a tato sociální platba se daní jako jediná na světě natvrdo – 15procenntí srážkovou daní. Asociálně, diskriminačně s prvky retroaktivity. Přitom systém poskytování výsluh nijak nevybočuje z celosvětového průměru, myšleny jsou země NATO. Z mého pohledu je nemorální měnit závazky, které jsou v běhu, ale v těchto aktivitách je ministr financí přeborník. Navíc je obecně známo, že smlouvy, za které nevznikají sankce, pana ministra příliš neobtěžují. Bude zřejmě ministerský rekordman v produkci aktivních soudních sporů, které mají ambice skončit až u evropských soudů,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kohout.

Nedodržení slibu

Podle Kohouta uvalení srážkové daně a způsob, jakým byl tento krok často odůvodňován, je nevhodný. Nabourává podle něho důvěryhodnost státu a oslabuje víru občana ve spravedlivý právní stát.

„Stát slíbil, ovšem pokud se mu to hodí, nedodrží to. Pokud něco třicet až čtyřicet let slibuji, mám to dodržet. Takto se neubráním dojmu, že pokud bude stát ještě více rozkraden, budou výsluhy o to více zdaněny. Konotace o nemorálnosti výsluh a především odsudky společnosti velmi rychle odradily všechny politické subjekty a ty daly od této problematiky ruce pryč. Tady jsem se rozhodl vést stranu tak trochu proti proudu a bojovat proti předsudkům společnosti, kterou pan Kalousek tímto krokem rozpoutal. Tito lidé tento nárok získali za dlouhé roky strávené v rizikovém prostředí, zákonem jim byla omezena práva a mnohonásobně navýšeny povinnosti. Výsluha je kompenzací všech negativ, které jsou s touto službou spojena. Kdo je neprožije, nepochopí,“ zlobí se Kohout.

Pouze výsluha. Žádná sociální dávka

Kohout popsal konkrétní příklady několika lidí, které zdanění výsluh zasáhlo. První příklad je vojenský důchodce, který byl reaktivovaný a po odsloužení zbývajících let odešel do starobního důchodu. „Má starobní důchod a armáda doplácí dorovnání do výše výsluhy. Toto dorovnání má natvrdo zdaněno 15 procenty bez pardonu,“ uvedl Kohout.

Druhý příklad je například voják či policista s pracovním úrazem, kdy výsluha pro něj znamená jediný příjem.

„Pokud má například 10 tisíc, potom má tuto částku zdaněnu, aniž by stát jakkoli zohledňoval jeho sociální situaci. Tento člověk s tímto příjmem počítal a nyní může mít finanční problémy ve vztahu k jeho životním nákladům. Je nutno poznamenat, že pokud má voják, policista či hasič výsluhu a je to jeho jediný příjem, tak nedostává žádné finanční dorovnání, sociální platby či podporu v nezaměstnanosti. Ta je tímto vyloučena. Tedy takto koncipovaná daň je asociální a ve vztahu k dlouhodobosti trvání závazků je naprosto nemorální. Je možno ještě pochopit, pokud je aplikována na budoucí uzavřené smlouvy, ovšem tato, jak je nastavena, platí i retroaktivně zpět,“ upozorňuje Kohout.

Hlasovaly pro to i VV

Dne 12. listopadu 2010 přijal Parlament ČR novelu zákona o dani z příjmu, a to zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou zákona o dani z příjmů bylo s účinností od 1. ledna 2011 zrušeno osvobození výsluhových příspěvků vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů a současně podrobeny zdanění prostřednictvím 15procentní zvláštní srážkové daně.

Pro normu hlasovaly i v té době koaliční Věci veřejné. „Z pohledu stranického aparátu jsem vždy zmiňované rozhodnutí strany kritizoval. Je diskriminační a má v sobě zaklety prvky retroaktivity. Evidentně porušuje několik ústavních principů, kterým je nadřazen jeden jediný – právo státu uvalit daň na cokoli. Mám informace, že poslanci byli jednostranně informování právníky z ministerstva financí a při rychlosti přípravy těchto zákonů nebyl čas je dobře vyargumentovat. A Věci veřejné byly v té době naprostými nováčky. Teď, kdy jsem kooptován jako místopředseda strany, tedy člen nejužšího vedení strany, se budu snažit tuto problematiku otvírat a minimálně korigovat postoje strany k této problematice,“ řekl k postoji své strany Kohout.

Ústavní soud by nejspíš musel zrušit zákon

Advokátní kancelář Klíma-Klímová, která zastupuje poškozené, uvádí, že osobám dotčeným zdaněním je ztížena možnost obrany v rámci soudního systému, neboť vlastně státní orgány postupují dle zákona - zákonně, tudíž oprávněně. „Na druhou stranu z mnohých důvodů lze zavedení výsluh označit jako protiústavní a v rozporu s principy demokratického právního státu. V tomto případě se může protiústavností dotčený ´výsluhář´ domoci svého práva na vyplacení plné části výsluhového příspěvku pouze prostřednictvím Ústavního soudu, a to přezkoumáním ústavnosti novely zákona o dani z příjmu,“ uvádí se v analýze kanceláře.

Jedině Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti může zrušit novelu zákona o dani z příjmu a umožnit vyplácení výsluhového příspěvku v plné výši, jinými slovy obnovit stav existující do 1. ledna 2011. K Ústavnímu soudu se však nelze dostat přímou cestou tak, že by zdaněním dotčený „výsluhář“ nevyplácení plné části svého výsluhového příspěvku mohl napadnout přímo u Ústavního soudu.

K Ústavnímu soudu se lze dostat cestou správního soudnictví, neboť systém ochrany ústavních práv před Ústavním soudem až na výjimečné situace je postaven na principu, že stěžovatel se zde může domoci svých práv a podat ústavní stížnost až poté, co využije všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva dává k dispozici.