Kaňka na 17. listopadu 1989. Pravda, co se nehodí. Pamětník Jaskmanický hovoří

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

17.11.2025 12:00 | Rozhovor
autor: Radim Panenka

Pamětník Jiří Jaskmanický vzpomíná pro ParlamentníListy.cz na události 17. listopadu 1989. „Byly vytvořeny podmínky pro pokojné předání moci v naší zemi,“ zmínil Jaskmanický. „Když chcete být revolucionář, ten, který to vybojoval, tak nemůžete vyprávět, že vám podmínky připravili svazáci, které navíc nikdo neměl rád. Tím by dostával příběh kaňku na kráse,“ dodal.

Kaňka na 17. listopadu 1989. Pravda, co se nehodí. Pamětník Jaskmanický hovoří
Foto: PL
Popisek: Jiří Jaskmanický

Pro ty, kteří by náhodou nevěděli, tak dnes jste desítky let soukromý podnikatel. Nicméně vaše úloha nebyla nevýznamná před 36 lety, na podzim roku 1989. Je potřeba říct, že vy jste v té době byl předsedou Městské vysokoškolské rady SSM, tedy Socialistického svazu mládeže. Byl jste také hlavním organizátorem studentského setkání na Albertově, odkud se šlo na Národní třídu. Když v posledních letech nebo posledních 36 letech vidíte, co se kolem této události odehrává, co se říká v médiích, a to, co vy jste tehdy reálně dělal a jak to ve vašich očích probíhalo a jak to vzniklo, jaké z toho máte pocity?

Je to zajímavé, ty pocity se vyvíjejí. K tomu začátku, když si otevřete středoškolskou učebnici, tak zjistíte, že skupina studentů, kteří si říkali Stuha, zorganizovali 17. listopad. Já mám jinou zkušenost. Jak říkají historici, největším nepřítelem jsou pamětníci. A já jsem bohužel v tomto případě pamětník a zároveň ten člověk, který se na tom nějakým způsobem podílel.

Jednoho dne mě vyzval místopředseda městské vysokoškolské rady Martin Mejstřík, že bychom měli uspořádat nějakou akci, protože se chystalo 50. výročí události roku 1939. Bez zaváhání jsem mu řekl, že ano, protože kdo jiný než studentská organizace v Praze, která sdružovala tenkrát skoro 40 tisíc studentů – v té době byl ve svazu mládeže skoro každý. Na vysoké škole bylo 90 % studentů organizovaných v SSM. Tak jsem si říkal, že je skoro naší povinností zorganizovat něco, co by tuto událost připomenulo. V té době docela sílily různé neofašistické tendence. Vznikaly skupiny, které se začaly hlásit – a na to já jsem velice alergický – k nacistickým a dalším organizacím. Nebylo to nějak moc zveřejňované, ale bylo to tak. Říkal jsem si, je třeba lidem připomenout, co se před 50 lety stalo. Připomenout, že 1200 studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů a několik funkcionářů bylo popraveno. A řekli jsme, že ano.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Nelitujete, že jste nezůstal v Bruselu?

Protože teď se na vás sype jedna kauza za druhou. Mě třeba na vás vadí, že na mě působíte arogantně, a to nejen tím, jak jste se údajně vyjadřoval dřív. Proč třeba neodpovídáte voličům na dotazy? A odpovíte my? Ještě jeden dotaz, podle vás by člověk neměl nést odpovědnost za to, co jako dospělý uděl...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ono vám všechno nakonec docvakne až časem,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseD , 17.11.2025 15:54:43
co se dělo 17.11.89 na Národní třídě nevěděl ještě v sobotu 18.11. v Praze skoro nikdo. My jsme šli odpoledne do divadla Jiřího Wolkera s dětmi na dětské představení. Na začátku vystoupila herečka Ivana Anderlová a oznámila, že včera večer došlo k masakru studentů na Národní třídě a oni na jejich podporu stávkují a hrát nebudou. Všichni jsme koukali jak puci. Nějaký soudruh z balkónu začal řvát ať koukají hrát, že si jinak půjde stěžovat. Nehráli, vyšli jsme před divadlo a tam stál vůz VB. Dotyčný soudruh si jim stěžoval, ale oni nic. Pak jsme šli směrem k Prašné bráně a tam potkali skupinku zřejmě studentů s velkými barevnými odznaky očividně zahraniční provenience s nápisem Hável for president. Ještě jsme se podivovali nad tím Hável . Časem mi teprve došlo, že to bylo celé divné, aby hned druhý den tady byly zahraniční odznaky se špatně napsaným jménem Havel. Očividně byly vyrobeny v cizině. Takže jedna z takových oranžových revolucí.

|  12 |  0

Další články z rubriky

Prezident Pavel a vstřícnost k terorismu. Chytrá babička. Keller útočí na Hrad

4:46 Prezident Pavel a vstřícnost k terorismu. Chytrá babička. Keller útočí na Hrad

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Jak je důležité míti babičku. Takový titulek nese komentář pro ParlamentníList…