"Rada ani vedení ústavu nepodniknou nic, co by odporovalo platným normám," prohlásila mimo jiné Benešová na veřejném slyšení v Senátu k situaci v ústavu. Loňské odvolání nynějšího ministra kultury Daniela Hermana z čela ústavu nicméně soud označil za protiprávní, stejně jako výpověď někdejšímu Hermanovu náměstkovi Vladimíru Stehlíkovi, uvedla Kavalírová.
Práce v ústavu se prý rozhodně nezastavila
"Domnívám se, že činnost mých kolegů je v rozporu s posláním ústavu," řekla bývalá předsedkyně a současná členka rady ÚSTR Kavalírová. Proto je požádala, aby "zvážili své setrvání v radě ústavu". Poukazovala také na to, že po Hermanově odvolání vědecká rada ústavu na protest proti tomuto kroku rezignovala a že v nové je pět bývalých členů KSČ. Připomenula, že ústav, který byl vytvořen s cílem zkoumat nestranně dobu komunismu a nacismu, vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí, která sdružuje podobné organizace ze zahraničí.
Benešová hájila odvolání Hermana jako logický krok, neboť se k obměněné radě stavěl stejně jako další členové bývalého vedení "s neochotou a nepřátelsky". Uvedla, že cílem nového vedení bylo, aby ústav začal fungovat jako řádný orgán státní správy a stal se uznávaným vědeckým pracovištěm. "Práce v ústavu se rozhodně nezastavila, ústav se neocitl v mezinárodní izolaci a digitalizace archivních dokumentů se nezastavily," uvedla Benešová k některým námitkám.
Hazdra uvedl, že ústav je v ohrožení a smyslem veřejného slyšení by nemělo být oživování starých nepřátelství. Ústav by podle Hazdry neměl být ryze vědeckým pracovištěm. Měl by plnit vzdělávací roli a zpřístupňovat materiály z dob nacismu a komunismu. Přiznal, že žádnému z dosavadních vedení ÚSTR k tomu nebylo dopřáno dost času.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
