„Co by asi teď dělal Standa Pekárek, hlavní postava série Volha? Dá se to celkem dobře představit. Chodil by na demonstrace proti vládě, kde by mu bylo dobře, a vzpomínal by, jak za komunistů bylo nejlíp. Protože tenkrát byl někdo. Jezdil vytouženou volhou, několikrát vezl Goťáka, se všemi byl kamarád a kohokoliv mohl zničit," píše ve svém komentáři Závada a dodává, že pro lidi, jako je televizní Pekárek, byla revoluce v roce 1989 katastrofou.
„Najednou nebyl ,Standa vole', který kšeftuje s okupanty, krade benzín, umí sehnat téměř cokoliv a jezdí volhou jako málokdo. Ze dne na den je to Pekárek, který si vysněnou volhu odkoupil za peníze, které jeho matka střádala pro vnučky. Všichni v televizi už vědí, že byl estébáckým práskačem, z práce ho vyhodili a holky už ho nechtějí," popisuje dále Závada život takového Pekárka. Podle něj je zapšklý a nenávidí úspěšnější.
Připomíná, že třicet let volil komunisty a žádný ráj na zemi nepřišel. „A vtom se objeví kazatelé Ladislav Vrabel a Jindřich Rajchl. Slibují, že bude všechno jako dřív, že se dohodnou s Rusy a bude tu zase všechno v pořádku, že se vzdáme toho hrozného Západu. Standové Pekárkové vidí šanci. Proto chodí na Václavák nadávat na vládu a myslí si, že se něco z těch pohádek, co vypráví Vrabelové a Rajchlové, stane. Ale nestane," dodal Závada - a podle něj i proto chodí na Václavák čím dál méně a méně lidí.
Seriálu Volha se na svém facebookovém profilu věnoval také herní vývojář Daniel Vávra. Sdílel k tomu rozhovor Parlamentních listů s nynějším členem RRTV Vadimem Petrovem.
„Recenze na Volhu. Docela mě překvapilo, jak polarizující to je, kolik lidí to sere, kolik lidí tvrdí, že takhle to nebylo a jak nízký to mělo po prvních dílech hodnocení. Protože mě sice bylo v roce 1989 jenom patnáct, ale všechno co si pamatuju a dovedu posoudit, takhle bylo," zmínil Vávra na svém facebookovém profilu.
Jste pro větší zdanění piva a vína?Anketa
„Návštěva ve Vídni bylo naprosté deja vu. Přesně takhle si na to vzpomínám z dětství. První nákup Playboye. Mariahilfer Strasse. Celníci. Jen tam chybí šok ze setkání se záchody na fotobuňku. No a při pohledu na dobovou Poštu jsem se nahlas rozesmál. Protože v roce 1992 jsem dělal půl roku za úplně stejnou přepážkou, jaká je ve filmu. Co se týče toho všeho prcání, podvádění a ojebávání, tak to je snad nejlíp vystihnutý ze všeho. Pokud vám to přijde přehnané, tak jste asi šťastní, že se to ve vašich kruzích neděje, ale buďte si jistí, že přesně to samé se ve velké části společnosti děje, dělo a dít bude. Jenže když se bavíme o těch divákům nesympatických postavách, tak nelze nepoznamenat - a co ti disidenti? Zdá se, že ani oni v mnohých příliš sympatií nevzbuzují. Někde jsem četl, že sympatičtější je Pekárek, než vyhozená režisérka Válková. Možná to bude tím, že vlastně ukazuje naivitu a bídu disentu. Přes den natáčeli bolševickou propagandu a sračky typu Sejdeme se na Vlachovce a večer nad flaškou sklepmistra nadávali na režim a pučovali si zakázaný knížky. Což je vlastně obraz českého disentu společný pro většinu filmů z normalizační doby a přiznejme si, že vlastně moc atraktivní není. Což je možná i důvod, proč tolik lidí dráždí," zmínil dále Vávra.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef