Přehled mediálních zajímavostí začneme výsledky výzkumu, který zveřejnila Rada ČT a který zkoumal důvěryhodnost zpravodajství ČT vůči konkurenčním televizím, například CNN Prima News nebo televizi Nova. „Ukazují zajímavou okolnost, že zhruba polovina diváků zpravodajství České televize nedůvěřuje. To je docela varovné, protože na vysílání České televize neplatí 50 % koncesionářů, ale 100 % koncesionářů. To znamená, že 50 % koncesionářů je z nějakého důvodu nespokojeno, vlastně znevýhodněno, protože platí za zboží, kterému nedůvěřuje, které nechce v té kvalitě, v níž je mu dodáváno. To je velmi zásadní věc, která je ze strany představitelů ČT bagatelizována, protože to je údajně jenom o dvě, tři, čtyři, pět procent méně než před rokem, dvěma, třemi, čtyřmi a tak dále. Nicméně klesající trend by neměl nechat vedení České televize úplně v klidu a mělo by se nad ním velmi zamýšlet,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nový generální ředitel Jan Souček podle serveru Lupa.cz prohlásil, že je na Nobelovu cenu vymyslet, jak zvrátit tento nepříznivý trend. „Já si to úplně nemyslím a mám k tomu několik argumentů. Když si vezmeme další informace, které vyplynuly z toho průzkumu, tak bylo zjištěno, že největší důvěru vůči zpravodajství České televize mají voliči a sympatizanti pětikoalice, a to 79 procent. To je u těch sto osmičkových koaličníků, zatímco u sympatizantů opozice je to podstatně méně. V tom je asi dost velký a zásadně zakopaný pes, protože když přečteme tuto zprávu doslova, tak z ní můžeme vyvodit, že Česká televize tedy vysílá názory, které jsou nějakým způsobem konformní s názorem voličů pětikoalice, nikoliv voličů opozice. Respektive nevysílá oba názory v dostatečně rovnocenné míře, což jí navíc ukládá zákon č. 483 z roku 1991 zákona o České televizi, zkrátka její paragraf 2,“ poznamenává mediální analytik.
Lidé spjatí s TOP 09 a STAN by měli ztratit v ČT výlučnost
Zákon č. 483 České televizi ukládá za povinnost myslet na všechny divácké skupiny bez ohledu na jejich politickou, náboženskou, rasovou, etnickou či sexuální identitu. „Prostě poskytovat pluralitní službu všem, kdo ji platí. I těm padesáti procentům, kteří jsou s její produkcí nespokojení. Tady bych na místě pana generálního začal. Já mu samozřejmě nejsem oprávněn a nechci radit, ale domnívám se, že jedna z cest by mohla vést přes jakási kádrová nebo personální škatulata, kdy lidé spjatí zcela jednoznačně se stranami typu TOP 09 a STAN by měli ztratit výlučnost ve vysílání zpravodajství České televize. Aktuální publicistika zejména v pořadech typu Události, komentáře by se měla věnovat mnohem pestřejšímu spektru názorů, jak tomu bývalo ještě před nějakými sedmi-deseti lety, kdy jsme viděli běžně ve vysílání tváře a slyšeli názory Jana Schneidera, Zdeňka Zbořila, Martina Kollera a dalších odborníků na různé, ať už politické či bezpečnostní atributy našeho života,“ míní Petr Žantovský.
Dnes je k vidění plejáda stále stejných tváří, které prezentují stále stejné názory, jak si přeji redaktoři České televize. „Pevně věřím že si to nepřeje vedení. Tomu předchozímu pod taktovkou Petra Dvořáka to bylo v zásadě jedno. Pro ně bylo podstatné něco úplně jiného, jiný typ byznysu, rozhodně nebyla prioritou otázka zpravodajství. Dnes by už i podle toho průzkumu měla být. Není to na Nobelovu cenu, ale na velmi prostinké zamyšlení a sebrání sil do určitého i vnitropodnikového boje. Neboť lidé, kteří tam jsou tolik let a účastnili se televizní stávky před 20 lety, si budou svá korýtka hlídat jako oko v hlavě a budou bránit jakékoliv změně. Ale od toho je tam Jan Souček, aby změny provedl. Sliboval je a já zatím věřím, že to dodrží. Navíc když se díváme na čísla, která vykazuje nejbližší konkurence CNN Prima News, tak si můžeme velice snadno dovodit, že i to, co jsem teď říkal s experty ve vysílání ČT, způsobuje určité efekty,“ upozorňuje mediální odborník.
CNN Prima News otevřela dveře rozmanitostí názorů
Je třeba si uvědomit, že CNN Prima News zve lidi z různých názorových koutů. „Odkud známe dnešního předsedu hnutí JaSaN pana Štěpána, respektovaného energetika? No přece ze CNN Prima News. Domnívám se, že většina obyvatel, pokud nejsou profesně spojeni s energetikou, jeho jméno neznali. Dnes je to všeobecně uznávaná autorita v oboru a ‚může za to‘ CNN Prima News prostě proto, že otevřela více dokořán dveře rozmanitostí názorů. Někdy je to nepohodlné, někdy to vede až k hádkám různých hostů ve studiu, ale to už je daň z demokracie. Pokud se televize chová demokraticky, tak to určitě ustojí. Mělo by to být téma přemýšlení pana generálního, a ne kde sehnat nositele Nobelovy ceny, že to za něj udělá. Nikdo to za něj neudělá a ten kolos na Kavčích horách se sám od sebe v žádném případě nezmění, jen půjde se svými čísly čím dál víc dolů. To bych mohl skoro podepsat,“ přiznává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ještě jednou na podobné téma. Poslední dobou se dost diskutuje o některých osobnostech České televize. „Speciálně o Václavu Moravcovi, který si tam vydobyl zatím neotřesitelnou pozici jediného moderátora diskusního politického pořadu Otázky Václava Moravce. Často se tento pán i Česká televize, zejména za minulého ředitele, oháněli při obhajobě tohoto formátu jeho vysokou sledovaností. Když už se zabýváme srovnáním zpravodajství a publicistiky České televize a CNN Prima News, tak aniž bychom té druhé jmenované chtěli dělat v jakémkoliv smyslu reklamu, to v žádném případě, to neděláme nikomu a vždy se snažíme měřit každému stejný metrem, a když se něco povede i tomu, kdo není v této rubrice obvykle chválen, tak ho samozřejmě pochválíme, protože to stojí za to, poněvadž každá taková dobrá mediální událost zlepšuje demokracii v naší zemi, tak bychom mohli obrátit zrcadlo na sledovanost,“ doporučuje mediální analytik.
Partie na Primě generuje vyšší sledovanost než OVM
Sledovanost je totiž kritérium, kterým se ohánějí Václav Moravec i jeho „advokáti“ z řad novinářů anebo samotné České televize. „Já jsem si udělal takový průlet šesti týdny. Dal jsem si odstup, aby to nebylo včera, aby to nebylo nějaké hodně hodně urgentní, a podíval jsem se na sledovanosti tak, jak je měří agentura Newton jednotlivým publicistickým pořadům. Srovnal jsem si tedy dva pořady Václava Moravce, Otázky Václava Moravce, první část vysílanou souběžně na ČT1 a ČT24 a druhou následující část, která běží jenom na ČT24. Proti tomu jsem si dal Partii Terezie Tománkové, která je vlajkovou lodí publicistiky kanálu CNN Prima News a má za den více repríz než pan Moravec. Nicméně v různých časech, a to třeba i nočních, kdy je sledovanost miniaturní. To má asi nějaké programové důvody, na to se Primy neptám, to je konec konců její věc,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Podíval se na období mezi polovinou září a koncem října a porovnal tato čísla v pořadech těchto dvou moderátorů. „Zjistil jsem, musím říct, že dokonce i ke svému překvapení, že když se na tu statistiku dívám, tak jen v jediném případě, a to 15. října, překročila sledovanost Otázek Václava Moravce Partii Terezie Tománkové o několik tisíc diváků. Ty předchozí 8. října 1.října, 24. září, 17. září se odehrávaly v opačném gardu. Nebyly to žádné statisícové nebo desetitisícové rozdíly ve sledovanosti, nicméně byly. Soukromá televize Prima generuje svým hlavním publicistickým pořadem vyšší sledovanost na vlastní náklady než veřejnoprávní Česká televize, která je na své vlajkové publicistické lodi OVM generuje za naše peníze. To je varovná věc, která by neměla zůstat stranou nejen vedení České televize, ale také našich poslanců, až budou rozhodovat o výročních zprávách České televize za minulé období,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Ptejme, jestli v případě OVM nenastal čas na změnu
Podotýká, že to není nápad z jeho hlavy, ale vzpomněl si, že jeden z členů nejvyššího managementu České televize, Milan Fridrich, přišel před pár lety s tím, že sledovanost je jedním z důležitých kritérií. „Já bych s ním tehdy nesouhlasil a myslím si, že by to tak úplně nemělo platit, poněvadž Česká televize by měla mít jako hlavní kritérium objektivitu a pravdivost, případně profesionalitu, zatímco sledovanost je sekundárním kritériem. To je účelné hlavně u soukromých médiích, která jsou placená z privátních zdrojů, z reklamy, což je Česká televize jenom v malé míře a není to jistě dominantní příjem. Dominantní příjem je ta nepřímá daň. A jestli ani díky ní není Česká televize schopna vygenerovat pořad, který převýší sledovaností soukromé televize, tak pak se tedy ptejme, jestli je tato část produkce České televize dělána dobře a jestli nenastal čas na změnu,“ vyzývá Petr Žantovský.
Sám se domnívá, že čas na změnu rozhodně nastal. „Ostatně konvenuje to i předchozímu příspěvku, že ta mnohaletá unisonní stereotypnost Václava Moravce už je únavná. Už to není nic, co by například mladého člověka přilákalo k televizi. Já své studenty často podrobuji otázkám, zda čtou denní tisk, zda se dívají na televizi, zda poslouchají rozhlas kromě toho, že sledují internet. Nakonec se dozvím, že poslouchají jenom rozhlas ať už Český, nebo soukromou stanici. A většinou proto, že tam je dopravní servis. Když někam jedou autem a nemají aplikaci a potřebují vědět, jestli na jejich trase náhodou není havárka. Ale na vše ostatní čerpají informace z internetu. A pokud už z televizních stanic, tak ne z České televize. To je smutný výsledek, nad kterým by se opět Česká televize měla zamyslet. Je to pro ni námět pro budoucí uvažování,“ je přesvědčen mediální analytik.
Kresby, které nesly originální zajímavou informaci
Bohužel, stejně jako minulý týden končíme zprávou o odchodu jednoho z vynikajících výtvarníků, karikaturistů, kreslířů či novinových přispěvatelů, kteří formovali naprosto originální generaci výtvarníků a umělců od 60. let. „Jedná se o Václava Johanuse, který zemřel minulý pátek ve věku 76 let. Připomínat Václava Johanuse někomu, kdo se zabývá novinovou kresbou a karikaturou, je úplně zbytečné. Jeho rukopis byl velmi originální a patřil, jak už jsem říkal, ke generaci začínající v šedesátých letech, na níž potom stála tvorba následujících desetiletí. Každý z těch výtvarníků měl svojí vlastní rukopisnou tvář a všichni byli nezaměnitelní. Podobně důležití výtvarníci ve své době byli Jiří Slíva, Miroslav Barták, Jaroslav Kerles, a to už vůbec nemluvím o Vladimírech Jiránkovi či Renčínovi. To jsou všechno lidé, kteří ve své době přinesli originální rukopis,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Konkrétně u Johanuse, a podobně také u Bartáka, to bylo často bez berličky v podobě doprovodného textu. „Byla to ‚jenom‘ kresba, která sama o sobě nesla originální zajímavou informaci a názor. Jsem přesvědčen, že některé z těch kreseb by mohly klidně vstoupit i do dějepisu nebo do čítanek o výtvarném umění, protože jsou to věci až do té míry patafyzické a originální, že bychom o ně měli pečovat jako o jakési rodinné stříbro. Je velká škoda, že tito lidé odcházejí. Dnes je spousta šmuků, kteří se snaží uplatnit v nějakém módním kreativním řemesle, ale těmto mistrům svého oboru pochopitelně nemohou ani trošku sahat po kotníky. Nemají totiž to vzdělání, nemají ten nadhled, nemají to charisma, nemají ten intelekt a nemají dokonce ani jednu zkušenost, která pro tuto generaci byla strašně důležitá,“ uvědomuje si mediální odborník.
Komunikace, které rozuměl čtenář, ale ne cenzor
Jde o to, že výtvarníci této generace se museli vyrovnat s cenzurou, s nepříznivými publikačními podmínkami a museli najít cestu, jak je obejít. „A jak je i tak trošku obelhat a jak vymyslet způsob komunikace, kterému by rozuměl čtenář či divák, ale nerozuměl tomu cenzor. To je úžasná věc a úžasné umění, které je osobité a které žádné explicitní pseudokulturní produkce západního světa nemají, neboť neprošli takovou epochou. Tím vůbec nevolám, proboha, po návratu žádné totality, ačkoliv se nám jedna nebezpečně vrací. Zatím nevidím, s výjimkou minulý týden jmenovaného Mirka Kemela, nikoho, kdo by byl schopen čelit této nové situaci s nadhledem a s takovým tím hořkým úsměvem. To je něco, co bylo vždycky dáno českému kreslenému humoru a také Václavu Johanusovi. Takže mu tímto vzdávám obrovský hold a vzpomínám na jeho dílo. Bude nám chybět,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
charl
