Student z auditoria, kde byla zhruba dvacítka vesměs přívrženců hnutí STAN, se pro mnohé poněkud zmatečně zeptal, jak hosté vnímají vztah EU k životnímu prostředí. „… a je to otázka, která se týká celého světa, kdy fundovaní lidé, kteří dali všanc studie o životním prostředí, tak tyto studie nejsou pozitivně laděny. Dokud lidi nebudou spolupracovat do větší míry, než je tomu teď, tak je problém, že ekonomický růst a blahobyt tady v Evropě ve srovnání třeba s africkými zeměmi zmizí a všechno bude jen minulost…“
Globální „zeleno“ musejí vést USA
Nerudová na to reagovala slovy: „To je velmi závažné téma, které ale řada lidí bere na lehkou váhu, a k tomu jsou dalekosáhlé společenské problémy. Když mluvím s mladými lidmi, tak šest žen z deseti nechce mít děti. Cítí klimatickou krizi, a to je naprosto legitimní, kdy do takového světa prostě nechtějí přivést svoje děti. Zejména pro mladou generaci je to fakt tíživý problém, ale emise, CO2 a skleníkové plyny cestují po celé planetě. Když EU přijala nějaké usnesení a má nějaký cíl, tak na světě jsou znečišťovatelé, kteří nic nerespektují, cíle neplní a plundrují životní prostředí. To je velmi seriózní problém. Velmi často občas řešíme to, co je nejlehčí řešit, ale ten problém neřešíme. Mám třeba na mysli lodní dopravu, která životní prostředí znečišťuje více než emise z aut. A my vůbec nevedeme diskusi, co s emisemi z lodní dopravy. To řešení musí být globální a jeho součástí musejí být Spojené státy a musejí se zúčastnit tohoto řešení Čína a Indie.“
„Musím říci, že to v době populismu není úplně jednoduché. Vy jste jmenoval studie, které nejsou nijak příznivé. Já bych řekla, že jsou přímo alarmující. Že nejsou příznivé, to je tak trochu eufemismus. Jsou dělány velmi seriózními vědci, a přesto všechno jsou tyto studie zpochybňovány,“ konstatovala nejmladší profesorka.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Fukušimský strašák poškodil jádro
Kdo ve vás vzbuzuje větší úctu?Anketa
Nerudová jej pochválila: „S tím souhlasím a myslím si, že paradoxně energetická krize, která byla z části válkou na Ukrajině a z části odstoupením Německa od jádra a z části z toho toho, že Francie odstavila nějaké reaktory. To vedlo k tomu, že minimálně v české společnosti se změnil pohled na jádro a ti zarytí odpůrci jádra už dnes chápou, že jádro je nutnost, protože ne že dojde uhlí, ale skončí životnost kotlů v uhelných elektrárnách a že plyn může i nemůže být, je dost drahý, takže nemůže být tou transmisní surovinou. My se bez jádra neobejdeme a díkybohu se změnilo nazírání na jádro i v EU. Dříve to bylo trochu sprosté slovo kvůli Německu, ale myslím si, že dnes si všichni hráči uvědomují, že Evropa bude jádro potřebovat, ať již k dostavbě velkých reaktorů nebo těch menších, modulárních. Prostě bez jádra to neklapne. A v Evropě v posledních třiceti letech nebyla postavena žádná velká jaderná elektrárna. Takže to bude i technologicko-technický problém. Velkou jadernou elektrárnu bude problém postavit, protože to know-how se za poslední roky jaksi vytratilo, a co se stane, když se staví v Maďarsku s kým, tak to jsme všichni viděli,“ konstatovala Danuše Nerudová.
Maďarsko a Čína
Farský konstatoval: „Když se Orbán potkal v Číně s Putinem, tak to nebude zadarmo. Ale ještě k tomu, jak se mění klima kolem nás – já nezažil, a to máme ovce, aby se na začátku října ještě sklízela otava. My jsme ještě nedávno ještě balíkovali seno. A to se ještě nikdy nestalo. Byl vlhký rok, takže to nebylo všechno tak žluté jako před pěti lety, kdy bylo všechno v srpnu suché jako poušť. Mění se to. Viděli jsme to v Řecku – nejdříve požáry a pár dní na to povodně, které tam po staletí nezažili. Každý bychom měli dělat, co zvládneme. Je to naše chování, jak vypadá naše krajina. Mě bolí, jak se chováme k půdě. Ona není schopná do sebe nasát dostatečné množství vody, a přitom se hospodaří tak, že se sice hnojí, ale nezadržují se živiny, nefiltruje se voda, aby byla kvalitní. To je přece problém, že není voda ve studních, a když tam je, tak je kontaminovaná, a to je problém pro všechny. Je to součást globálního problému. My neřešíme, co se děje v Číně, ale tady, a to se týká úplně všech. Věřím, že lidé přemýšlejí.“
„Kolísání obnovitelných zdrojů energie je obrovské, a musí to tedy něco vyvažovat. Měl to být ruský plyn, jenže na něj se spolehnout nedá, takže to musí nahradit něco jiného. Ale lidstvo to bere vážně a možnosti budou. Že bychom se jako společnost nějak extra měli uskrovnit, tak na to tedy nevěřím.“
Psali jsme:
Klaus nás zamrzl a covid roztál
Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
… jak za císařpána
Železniční doprava, to je celoživotní téma skauta a zástupce KDU-ČSL, bývalého plzeňského náměstka Petra Náhlíka: „Když jsme byli pevná hráz socialismu a míru, tak od nás jezdil expres do Paříže. Teď se jezdí do Prahy, z Prahy do Drážďan, z Drážďan do Berlína a odtud teprve do Paříže. Když se zvládlo propojit Evropu dálnicemi, tak byste si mohli vzít takový bojový úkol, horovat za železnice.“
Oba hosté na to unisono: „Máme to!“
Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
„Anebo létat na takové krátké vzdálenosti letadlem. To je to špatné a měla by se více využít železnice,“ doplnil Farský.
Náhlík: „To se právě nedá, protože spojení neexistuje.“
Farský hned zareagoval slovy: „Pro mne je to otázka bezpečnosti a mělo by se na to dívat i touto optikou. Paříž je tak 800 kilometrů po silnici. Takže by to mělo být dvě až tři hodiny, aby to bylo konkurenceschopné letadlům. Chce to prostě vysokorychlostní železnici, a to je celosvětový trend. Snad se to dostane i do Česka. A když se to nedostane přes českou vládu, tak to půjde přes bruselskou.“
„Česká vláda řekla, že to bude přes Drážďany a přes Berlín. Což je naprostá blbost,“ zhodnotil situaci Náhlík. Farský na to: „Musejí se udělat nejdříve priority a Berlín je přece jenom blíž k Praze.“
Náhlík: „Já jsem viděl dvě územní rozhodnutí. Uplynulo 33 let a nic nemáme.“
Farský na to: „Píšu si… a už to máme i z jiných besed. Navíc já hrozně rád jezdím vlakem, i když vím, že někdy je to stejně rychlé jako za císaře pána. Z Liberce je to vůbec šílené. A když jedu do Vídně, tak to navazuje a dělá to dojem, jako kdyby Vídeň byla stále naše hlavní město jako za mocnářství. Daleko větší rychlostí, než když jedu třeba ze severních Čech. Když se budou dělat dopravní uzly, tak se budou spojovat velká města a pak se budeme napojovat z nějakého uzlu, ale že bych měl pocit, že se to extra zrychlí, to se nedomnívám.“
Tchajwanci v šoku: Máme tady železniční skanzen
„Když jsem byla na Tchaj-wanu, tak pro ně je zcela nepochopitelné, že ve dvacátém století nemáme vysokorychlostní tratě,“ uvedla Nerudová. „Byli v šoku, když jeli z Prahy do Brna přes tři hodiny. Je to problém nejen pro obyvatele, ale také pro byznys a rozvoj regionů. Žádný velký investor nepřijde do regionu, kde není vybudovaná infrastruktura. Dnes všichni mají udržitelné cíle, takže první, co poptávají, je železniční, nikoliv kamionová doprava. To má dopad na růst HDP v ČR. Pak si také myslím, že by i peníze na to byly, ale my jsme velmi často ty peníze rozfrcali nikoliv na investice, ale na spotřebu. Některé jiné státy, které dostaly budgety na železnice, tak je vybudovat schopny byly.“
Farský pochválil předsedu vlády: „Máme obrovský dluh na infrastruktuře. Premiér nyní hovořil o tom, jak velké peníze jdou do infrastruktury. My tam máme ale tak velký dluh, že se to nemůže dařit stíhat. Je to ale podmínka, aby tato země generovala dobře placená místa. A nebyla levným trhem.“
Zbrojme, zbrojme, zbrojme!
Diskuse pokračovala. Muž středního věku reagoval na vyřčená slova poměrně kategoricky: „Já mám úplně jiné názory úplně na všechno. V tomto katastrofálním světě největším problémem začíná být bezpečnost. NATO by nemělo stát na americké noze. Obávám se, že Amerika z důvodu toho, jak se chová Evropa, vystoupí z NATO. Kdyby Amerika nevytáhla Ukrajinu z bryndy, tak už by bylo po Ukrajině. Amerika má tisíc jiných bezpečnostních hrozeb, viz třeba Čínu nebo Střední východ. A ty peníze, kde se vzala ta dvě procenta? Proč se měří naše obrana, kolik máme procent z HDP. Zapomeňme na jedno procento, na dvě, tři. Izrael dává deset, Amerika ještě víc. Začněme zbrojit, abychom se ubránili bezpečnostním hrozbám, ať je to třeba pět procent, ale to je výsledek, nepodstatné číslo, kolik je to z HDP. My se musíme připravit na to, že nás Amerika nebude bránit.“
Farský na to: „Že se Česko dokáže bránit samo, je iluze. Naše armáda, i kdyby byla padesátitisícová, tak není schopná se ubránit.“
„Ani ještě v roce 1938 nenaplnila zbrojní plán, který vznikl v roce 1936,“ doplnila Nerudová.
Fotogalerie: - Armáda na pražské náplavce
Velení máme dost, ale kdo bude bojovat? Má to vůbec cenu?
Farský si posteskl: „Je tu třicet generálních štábů, každý z nich přemýšlí jinak. Takže – dávejme minimálně dvě procenta HDP na obranu, abychom nebyli černým pasažérem systému. Američané na jednu stranu říkají, abychom se starali o sebe, a na straně druhé, když nekoupíme F-35, tak nebudou rádi. Když se před pár lety řešila obrana EU, tak z americké strany dostala hodně silný dopis s tím, co si představují pod tím, budovat evropskou armádu, když přece Evropa má nakupovat zbraně v Americe. Oni rádi cítí odpovědnost za svobodný svět, jak sami říkají. I když dělají chyby. Pro Ameriku jsme komplikovaní. Když pootočíte globus, zjistíte, že na jedné straně mají Čínu a na druhé Evropu s Ruskem. Pro ně je daleko větší problém Pacifik než Rusko. Říkají, že Čína je klimatická změna, zatímco Rusko je bouře. Když Američany ‚zaměstná‘ Čína, budou se ještě mít chuť angažovat v Evropě? Proto je bezpečnější pro NATO i celý svět, aby Evropa byla schopná se bránit, a nedokáže to izolovaně stát od státu. NATO vůbec není špatná struktura. A dlužíme jim za to, co udělali v první a druhé světové válce a nyní i s Ukrajinou. Bez nich, jak by vypadala Evropa? Do Plzně přišli, ve zbytku republiky se vůbec nemohlo mluvit, že tady byli,“ uvedl dále Jan Farský.
„Na světě máte jen dvě supervelmoci. Američany a Čínu. Ta dorostla v posledních pár letech obrovským tempem. A pak máte Evropu, která je velmocí, ale neumí se bránit. A pak Rusko, které umí útočit, ale není na tom ekonomicky dobře, takže už není supervelmocí.“
Psali jsme:
Expandujme do Afriky za surovinami!
Nerudová na to: „EU se výrazně podílela na růstu Číny do supervelmoci. Evropa opustila své zájmy v Africe, kde se teď angažuje Čína a Rusko. To vidíte i na hlasování v OSN. Je třeba se opět dostat do Afriky, kde jsou zdroje surovin. To je jeden z jejich strategických cílů. Obnovení vlivu v Africe a přístup ke strategickým surovinám.“
Mladá studentka se na závěr ještě poněkud nesměle zeptala, jak vzbudit v lidech pocit sounáležitosti s EU. Odpověděla jí profesorka Nerudová: „Je to kultura a o hodnotách. Společnost zdůrazňuje věci, které ji rozdělují, a nemluví se o společných hodnotách. Ty nás dovedly k blahobytu, který v Evropě sdílíme a je ve srovnání s jinými oblastmi světa velmi vysoký. A budeme je muset velmi výrazně bránit, abychom se ubránili nájezdům těch, kteří by chtěli sdílet blahobyt, ale nechtěli by sdílet společné hodnoty či kulturu.“
Farský k tomu ještě dodal posledních pár vět: „Moc dobře funguje ERASMUS. Měl by fungovat ještě víc, i když se už nyní jeho rozpočet zdvojnásobil. Kdyby byl ještě jednou zdvojnásoben, nebo ještě víc, tak by to bylo výborné, protože to je jeden z nejlepších programů napříč Evropou. Těžko se vám bude bojovat s někým, se kým jste studovali a znáte se. Evropa vždy bude různorodá, v tom je její síla. Když by se ERASMUS vrhl i do středních škol, tak by to byly nejlépe investované peníze. Nastavení vazeb bylo totiž po staletích posledních padesát let přerušeno.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
novasova
