Fotogalerie: - Klaus v Brixenu
Kampaň pro eurovolby finišuje. Který kandidát vás oslovil nejvíce? (anketa zůstane až do dne voleb)Anketa
Hostitel pak předavá slovo prezidentu Klausovi, který neváhá a hned se pouští do „lekce“: Evropská integrace se podle něj skladá ze dvou fází. V té první nastala opravdová liberalizace, otevření obchodu a vybudování míru. Pak přišla bohužel ta druhá, ve které došlo k unifikaci a vybudování obrovského centralizovaneho evropského megastátu.
V posledních letech ekonomika stagnuje, všechna čísla jsou špatná, a tak podle Klause musí být všem jasné, že jsme teď ve slepé uličce. Z té se nemůžeme protlačit, a proto musíme zpět, nejlépe do roku 1992, což je rok Maastrichtské smlouvy. Evropský megastát prý oslabuje všechny naše malé státy a demokracie, a právě proto, když se před dvěma týdny v České republice oslavovalo 10. výročí členství v EU, nikdo neměl k oslavám důvod či motivaci. Aktuální eurozóna s 18 státy není prý určitě ideální řešení a problémy, které nastaly v Řecku, budou dále růst. Toto udržování euroutopie při životě nás může stát ještě mnoho peněz.
Profesor Klaus se zmínil také o ukrajinské situaci, ve které podle jeho názoru EU a USA propagovali revoluci, aby celou zemi destabilizovali, a proto není možné přirovnávat dnes anexi Krymu k okupaci Československa nebo Sudet. Ještě před otázkami bývalý prezident přirovnává dnešní situaci v EU k takové, jakou si představoval Aldous Huxley ve svých povídkách.
Klausova idea europesimismu je pak perfektně vysvětlena větou: „Když jsme vstoupili do EU, neočekávali jsme určitě ráj, ale nakonec to bylo vše ještě horší, než jsme očekávali.“ Následovala další ekonomická poznámka o tom, že idealní by bylo vrátit se do stavu před Maastrichtem, zmínka o Schengenském prostoru, který nám sice umožňuje cestování bez pasu, ale na druhou stranu nás stojí mnoho dalších problemů, a pak přišla poslední otázka z publika na delikátní téma - jsme totiž v jižním Tyrolsku, německé zemi, anektované Italií po první světové válce. Dotaz tedy mířil k „Vertreibung“, tedy odsunutí Němců ze Sudet. Klaus odpověděl s tím že „my jsme nic neudělali, vinu mají nacisté, Hitler a Mnichovská smlouva“.
Toto téma vyvolalo nakonec největší zájem a dlouhé minuty se o něm ještě diskutovalo. Přednáška ale skončila, spokojený prezident se chystá do hotelu na poslední noc v Brixenu - na zítřek je naplánovaná návštěva domu, kde žil v exilu Karel Havlíček Borovský, a pak už jen cesta domů. Tyrolští „Freiheitlichen“ jsou také spokojení, nebot‘ pro naší malou (skoro miniaturní) zemi je návštěva bývalé hlavy státu ze zahraničí hodně vzácná.
Autor je italský novinář, spolupracovník ParlamentníchListů.cz
Psali jsme:
_635355563323565676.JPG&id=22369)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michele Matějka
