Koho zavraždit, aby se tady něco změnilo? Jiřina Šiklová se neudržela na debatě se slovenskou hvězdou roku 1989

16.12.2019 16:27

REPORTÁŽ Slovensko je dál než my. Nikdy se už nevzdá eura, které bylo přijato s nadšením a bez jakýchkoliv problémů a finančních ztrát běžných lidí. A také neskonale výhodného Schengenu. Mládež, to jsou skuteční Evropané. A Češi mají před sebou ještě kus cesty. To zaznělo v diskusi, kterou uspořádala Nadace Železné opony a moderoval ji novinářský nestor, autor řady knih literatury faktu Milan Syruček. Nejhlasitějším mluvčím byl bývalý chartista a spoluzakladatel slovenské obdoby Občanského fóra, hnutí Veřejnost proti násilí, Ján Budaj. Do diskuse se zapojil rovněž slovenský velvyslanec v ČR Peter Weiss. Velká chvála zazněla na adresu sličné slovenské prezidentky.

Koho zavraždit, aby se tady něco změnilo? Jiřina Šiklová se neudržela na debatě se slovenskou hvězdou roku 1989
Foto: Václav Fiala
Popisek: Beseda, kterou uspořádal Milan Syruček

Zhruba dvacítka přítomných si vyslechla ostrou diskusi, kterou ještě opepřila socioložka Jiřina Šiklová, sedící mezi přítomnými posluchači.

Anketa

Chcete, aby Pavel Novotný byl předsedou vlády ČR?

3%
97%
hlasovalo: 7459 lidí

Už patříme do starého železa…

Slova se ujal Ján Budaj a vzpomínal na první dny po Listopadu: „Určitě jste byli tak jako já zděšeni, jak si moji spoluobčané po revoluci začali osvojovat názory. Já jsem se vášnivě zabýval politikou. Většina lidí se ale politikou nezabývá, a když si vzpomenete, za totality byla většina názorů absurdních. Lidé si prostě začali osvojovat názory z noci na ráno a mnohdy to byla věc až náhody. Po revoluci chtěli mít názory všichni. To byl nový rozměr života. Vytvářeli jsme komunity – jsem pro toho a toho, líbí se mi ten a ten. Na Slovensku se skoro vždy používal termín „páčí“, což jsem si říkal, co se na politikovi dá „páčit“. Ale nedalo se to zastavit. Bylo to jako infekce, nový rozměr. Vášnivě jsme se oddávali názorům.“ Druhá generace po Listopadu už má podle Budaje své názory.

„Naše stará generace kazí tu novou. Lidé byli v roce 1989 političtí analfabeti. Samozřejmě. Úplní idioti. My jsme neměli ani základní školu toho,  jak se chodí volit, jaké to má hrozné výsledky a co z toho může vyplynout. Nevěděli jsme to a tak jsme se lehkovážně začali nechat unášet emocemi. To bylo i u vás. Jedni se stali sluníčkáři, druzí se stali antisluníčkáři, a sami nevěděli proč. Oni neviděli důsledky, konsekvence. Neměl jim to kdo vysvětlit. Už nebyl čas chodit na disidentské debaty, jaké jsme předtím absolvovali my. Většina lidí byla v bazénu a musela plavat v těch nových názorech,“ dodal.

Anketa

Chcete, aby Mikuláš Minář vstoupil do politiky?

4%
96%
hlasovalo: 18306 lidí

Poté se podivoval výsledkům anket: „V Česku je drtivá většina lidí ráda, že nemá euro – a na Slovensku zas drtivá většina je ráda, že euro má. Ani jedni, ani druzí ale přesně nevědí, proč. Nemá to racionální základ. U vás se prostě vytvořila společensko-politicko-mediální atmosféra jakési ostražitosti. Slováci byli jednotní v názoru na euro i bez referenda, a dnes kdo by se páral při nakupování v zahraničí s nějakými slovenskými korunami. To už nechce nikdo. Celá Bratislava nakupuje v sousedních městečkách v Rakousku.“

Velvyslanec Slovenska v ČR Peter Weiss k tomu stručně podotkl: „My je i začínáme kolonizovat.“

Chvála eura

Budaj pokračoval: „Dokonce někde je už slovenská většina, a tak jí rakouský starosta musí vyhovět. Ale jim se to líbí. Prostě, na Slovensku je to úplně v pohodě, nikdo nemá pocit, že by byl okradený, že by přišel o úspory nebo že je Slovensko ohrožené. A ti investoři! Víte jistě, že Slovensko je automobilová velmoc, až tedy na to, že to nejsou naše auta,“ velebil euro u našich sousedů bývalý spoluzakladatel Veřejnosti proti násilí a signatář Charty 77. „Část vašich obyvatel stále ještě věří Klausovi, věří mu, že kdyby český lev přišel o korunu, tak je konec. Samozřejmě, že český lev přežije i euro,“ konstatoval Ján Budaj.

„Veřejnost má názory velmi ovlivněné politickými elitami a momentálními událostmi. Například na Slovensku tou drastickou vraždou mladé dvojice. Což vyplavilo na povrch emoce z listopadu 1989. Lidé mají znovu pocit, že se nějak měla vyřešit spravedlnost, že něžná revoluce a její některé agendy, které se vyrojily, něco řešila velmi promptně,  ale něco odsunula pod koberec. Všichni jsme chtěli  cestovat, to bylo jasné. Řada lidí i z Federálního shromáždění chtěla restituovat. My jsme viděli, že po volbách, které ovládl Klaus, byl všude samý restituent. Nechci se nikoho dotknout, ale najednou se zdálo, že řada poslanců tam jde jenom proto, že má někde barák, třeba v Praze, a to je sakra věc. Vždyť dnes se v Bratislavě říkává: ‚V Praze je draze‘,“ konstatoval Budaj.

Milan Syruček to stručně okomentoval: „Třetí nejdražší město v Evropě!“

A Peter Weiss si trochu osobně posteskl: „Za pět roků, co jsem zde ve funkci velvyslance, stouply ceny bytů o osmdesát nebo devadesát procent. Kdybych sem přišel jako mladý člověk a něco si tehdy koupil, tak jsem dnes za vodou a nemusel bych se spoléhat na důchod.“

Vzájemné hádky (někdy) dobré jsou...

Budaj pokračoval: „Elity jsou důležité. Slovensko je velmi mladá republika s malým základem pro budování státu. Abych připomněl Peroutku – budování státu je velmi namáhavé. Slováci udělali všechny možné chyby, které se daly udělat, narazili na všechny možné své staré bolesti a hříchy. Ta svoboda vám toto všechno připomene. Tak jako v soukromém životě, když si vezmete na pohled pěknou dívku, ale ona, jak stárne, vám připomene, jaké měla rodiče, prarodiče a vše z minulosti se vyplaví. Tak i nám se vyplavil i Tisův režim. A nyní čelíme slovensko-slovenským sporům. Pro dospělost tohoto nárůdku ale nic jiného není lepší. Kdybychom nyní neřešili slovensko-slovenské spory, házeli bychom to na Čechy, na Maďary a třeba i na Korejce. Prostě lidé hází rádi problémy na toho jiného a když si sami vykradou pokladnici, a pak poví, že ‚oni nám nepřerozdělili‘,“ konstatoval bývalý poslanec Národní rady SR.

Zpátky už to nejde

Slováci se podle Budaje nyní hádají sami se sebou. „A tím se pro novou generaci vytvořila nějaká hodnotová škála, ze které si vybírají. Jsem velmi pyšný, že si vybírají demokracii. Opravdu, té mladé generaci už nikdo nic nenakecá. Aby někde nebyla železná opona nebo aby neměli euro. Nebo aby jim někdo sebral Schengen. Kdyby tohle nějaký státník nebo politik se tím u nás začal ohánět, že zruší Schengen a vytlačí nás z Evropské unie, tak jsem přesvědčen, že mladí se budou bránit zuby nehty, a to bez ohledu na to, zda jsou pravičáci, nebo levičáci. Jsou prostě Evropané, a toto je velmi silná emoce mladé generace i v těch chudších regionech,“ pochvaloval si host diskusního odpoledne.

„Dnes jsou novými technologiemi on-line spojeni se světem, a to už není v době, kdy byl analog nebo takzvaně cash, tehdy, když se platilo jen v hotovosti. Do těch časů se už určitě nevrátí. Oni o těch minulých časech už moc neví, zato ale ví, kam patří, a ví, kam patřit nechtějí,“ konstatoval hrdě Budaj. „I přes infekci extremismu a radikálů, což vlastně způsobily jen standardní strany. A to není jen u vás v Česku, ale třeba v Itálii, kde je úpadek slušných, standardních stran – a zoufalý volič hledá někoho, kdo do toho praští. Kdo řekne, že toho má dost. Volič vzkazuje nahněvaný vzkaz vůči těmto stranám. To ale neznamená, že je fašista, extremista nebo komunista. On je ‚jen‘ nespokojený.“

Političtí matadoři, nebo dinosauři?

České i slovenské politické strany prožívají těžkou dobu. „Po třiceti letech si musí přiznat, že se musí obměnit jejich generace. Robert Fico je od roku 1989 v politice. A i vy tady máte Miloše Zemana. Byla to silná generace, ale i ta musí jednou skončit. Vybudovat novou politickou scénu – tak stojí otázka. V jednadvacátém století to už nebude jak na konci dvacátého století – levice a pravice. Bude to jiná struktura, to víme, ale jaká bude – to ukáže budoucnost. Svět se neopakuje, i když to tak někdy vypadá. Svět se vyvíjí, vyvíjejí se i představy o politických stranách, o možnostech, aby lidé byli voleni bez politických stran. Vždyť to takto znáte i z vašeho prostředí,“ uvedl dále Ján Budaj.

„Především, na Slovensku není pevné hodnocení roku 1989 i dalších událostí. To se vytváří sedimentací dlouhými roky a vy Češi máte pevnější tradici, na kterou jste mohli navazovat. My vytváříme nový stát, vy jste navazovali na tradici Československa nebo českého království. Máte dlouhé dějiny, dlouhý politický příběh. Slovenský příběh se píše i například takovými událostmi, jako byla ta vražda dvou mladých lidí.“

V publiku přítomná Jiřina Šiklová to už – za smíchu přítomných – nevydržela: „Koho ale máme tady zavraždit, aby se to změnilo?“

„To je otázka času, už to začíná!“ ozval se kdosi z auditoria.

Vivat Čaputová!

Přemysl Čech, ředitel agentury Media, na to reagoval: „Říkal jste, že jsme tady překvapeni eurem. Ale vezměte si prezidenta u nás – a u vás... Mně to připadá, že Slováci jsou vůči nám o tři čtyři roky dopředu…“

Budaj byl evidentně potěšen: „Jen ještě chvilku pokračujte, nám to dělá dobře.... To ale jsou blbosti, nebojte se, nikde nejsme dále.“

„Ale máte velmi sympatickou prezidentku,“ glosoval Milan Syruček. 

Budaj na to: „Máme, nám se taky líbí. Je to důkaz, který se ale nemusel stát. Je to výraz zralosti demokratických struktur,“ uvedl pyšně bývalý disident.

Čech na to dodal: „My jsme nevěřili, že by na Slovensku mohla být zvolena prezidentkou žena.  Prostě Slováci jsou jiní, nejsou tak usazeni na tom hrnci, jsou prostě schopni udělat něco,“ pochválil naše sousedy šéf agentury.

„To je ale znak všech mladých národů,“ konstatoval Budaj

„Ve světě  je to taky, v Indii rovněž nikdo nepočítal s tím, že by tam mohla být prezidentkou žena… když je tam postavení žen jiné,“ doplnil Milan Syruček.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…