„Myslím si, že Evropská unie je dnes na rozcestí. Někteří západoevropští, staří členové Evropské unie směřují ke stále těsnějšímu spojení pod vedením Německa a Francie, zatímco například středoevropské členské státy cítí naopak stále větší frustraci, neboť jejich představa, že členstvím v Evropské unii vstupují do jakéhosi exkluzivního klubu, se rozplynula. Pokud se Evropská unie nereformuje a nestane se společenstvím, kde všichni členové budou mít opravdu stejné podmínky, je na nejlepší cestě k zásadní roztržce,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že členské státy začínají otevřeně vystupovat proti sobě navzájem, a důkazem je například protimaďarské vyjádření belgického premiéra Alexandera De Croo na posledním evropském summitu. Ten prohlásil, že chování Maďarska ohledně nového zákona zakazujícího propagaci homosexuality mladistvým do 18 let je už za „červenou čárou“.
Co je problémem romského etnika v ČR?Anketa
Kritiku maďarského zákona považuji za další exhibicionismus sexuálních menšin
Právě ke konfliktu mezi Bruselem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem se Milan Šarapatka rovněž vyjádřil. Tvrdí, že málokdo, kdo Orbánův zákon kritizuje, ho skutečně četl: „Jeho kritiku považuji jen za další exhibicionismus sexuálních menšin. Jakkoli proti nim nic nemám, domnívám se, že sexualita je navýsost soukromou a intimní záležitostí a neměla by být prezentována na veřejnosti. A co se týká maďarského uzákonění, že intimní a sexuální výchova dětí má být doménou jejich rodičů, cele s ním souhlasím,“ sdělil. Orbán ale navíc nechal otisknout sedm programových bodů týkajících se budoucnosti Evropské unie a otiskl je napříč členskými zeměmi v médiích. V nich apeloval, aby politická rozhodnutí přijímali jen volební zástupci.
Kromě posílení role národních parlamentů v ní vyzval, aby se členem stalo Srbsko. „Maďarský premiér Orbán podporuje volnější spojení členských států, a jeho názory jsou tedy v souladu s jeho představou, jak by měla Evropská unie fungovat. Chápu i jeho snahu, aby jeho země přestala být s ohledem na migrační krizi pohraničním státem Evropské unie. Na druhou stranu se domnívám, že šanci na úspěšnou evropskou integraci mají pouze státy alespoň s přibližně podobnou úrovní ekonomického vývoje. A z tohoto pohledu balkánské země, zdaleka nejen Srbsko, do Evropské unie nepatří,“ zauvažoval Milan Šarapatka.
Psali jsme:
Šarapatka: Nápad na zrušení práva veta je varováním před Piráty
Avšak co se týká práva Evropské unie zasahovat do legislativy národních států, považuje to bývalý diplomat za zcela zásadní problém: „Mnoho politiků jako Orbán a další si myslí, že Evropská unie má být sdružením národních států, jiní se zhlédli v příkladu Spojených států amerických a touží po federaci Spojených států evropských. Osobně se domnívám, že pokud by taková federace v Evropě měla vzniknout, bude to s ohledem na dějinný vývoj v Evropě ještě dlouhodobý proces,“ uvedl a podotkl, že takový celek by musel vzniknout z vůle členů – tedy národních států, nikoli shora – tedy silou z vůle nevolených evropských úředníků.
Jedete letos na zahraniční letní dovolenou?Anketa
Další konflikt mezi členským státem a „Bruselem“ řeší Polsko. Tamní soud rozhoduje, zda je právo Evropské unie nadřazeno polské ústavě. Na otázky, zda tomu tak je, nebo zda by tomu tak mělo být, Šarapatka redakci odvětil, že obé je tak trochu pravdou: „V některých oblastech se členské státy skutečně vzdaly podpisem Lisabonské smlouvy části své suverenity, ale představitelé Evropské unie a i někteří politici v členských státech se v současnosti snaží tuto sféru ještě více rozšířit,“ domnívá se Šarapatka. Jako příklad uvedl iniciativu českých Pirátů zrušit veto národních států, a předat tak Evropské unii třeba doposud suverénní mezinárodní a daňovou politiku. Upozornil však, že ani tady není situace černobílá: „Na druhou stranu polská vláda přistupuje k členství v Evropské unii až příliš pragmaticky. Když se jedná o evropské peníze, má natažené obě dlaně a je velmi proevropská. Když se ale jedná například o rozhodnutí evropského soudu v její neprospěch, viz uhelný důl Turow na hranicích s naší republikou, respektovat ho nehodlá,“ uvedl.
Neočkovaní mají svobodu zůstat sedět doma
V souvislosti se všemi těmito událostmi Šarapatka varoval právě před ztrátou práva veta při hlasování v rámci Unie. Pokud by bylo právo veta zrušeno, jednotlivé země by ztratily možnost odmítnout nějaký návrh, který nepovažují za správný, a musely by se podřídit většině. „Jednalo by se o zásadní integrační krok. Osobně se další integraci v rámci Evropské unie nebráním, své názory na ni jsem vyjádřil výše. Pokud se má uskutečnit, bude to velmi dlouhý proces zdola. Nedivím se, že Piráti vyjadřují takovéto razantní až extrémní názory. Jde jen o další varování před jejich podporou ve volbách,“ řekl k tomu. Milan Šarapatka zdůraznil, že by to zcela zásadně změnilo postavení České republiky v Evropské unii: „Každá země má svou vlastní zahraniční i daňovou politiku. A ačkoli chtě nechtě musíme brát v potaz názor velkých členských států, takto bychom se dostali do jejich absolutního područí.“
Pro ParlamentníListy.cz komentoval rovněž covidové pasy, s nimiž nemá podle svých slov žádný problém: „Nemám s nimi problém. Naopak, umožní větší svobodu například cestování pro ty, kteří se nechají naočkovat. Ostatní mají svobodu také. Nikdo je, alespoň pokud vím, k očkování nenutí a mohou se svobodně rozhodnout, zda budou cestovat s očkováním nebo sedět doma bez něj,“ řekl Šarapatka, který navíc považuje za velmi riskantní a překvapivé rozhodnutí Velké Británie rozvolňovat i přes stoupající čísla nově nakažených, nebo Singapuru, kde prohlásili, že s covidem se musí žít stejně jako s chřipkou. K rozhodnutím sousedního Slovenska rázně zakročit na hranicích a zavřít malé hraniční přechody, načež je pro odpor obyvatel museli zase otevřít, prohlásil, že v epidemii není nikdo prorokem. „Každá země reaguje po svém na svoji momentální situaci. Koordinační role Evropské unie zcela chybí,“ dodal Šarapatka.
Naopak vyjádřit se podrobněji nechtěl k chování prezidenta Miloše Zemana, který je kritizován za výroky směrem k transsexuálům o tom, že mu připadají „odporní“, vyjádření k Vrběticím nebo ohlášení návštěvy Číny na příští rok. Například Miroslava Němcová z ODS tvrdí, že je zrádce a i další ho vyzývají k odchodu z funkce, případně označují jeho chování či výroky za nehodné hlavy státu. „Ke konkrétním vyjádřením se vyjadřovat asi nebudu. Pan prezident má vlastní styl a rád veřejnost provokuje a je podle naší konstituce nepochybně stále schopen vykonávat prezidentský úřad. Ti, kdož tvrdí opak, si pouze dělají reklamu před nadcházejícími volbami i těmi, které teprve přijdou,“ dodal Milan Šarapatka nakonec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
