Svědkem výměny zajatců mezi ruskou a ukrajinskou stranou byl minulý týden analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera. „Výměna proběhla v Černihivě na nejmenované lokaci. Ale ono se o tom ví, že probíhají tam, jelikož to je blízko běloruské a ruské hranice. Je to taková emoční houpačka, protože na jednu stranu se tam člověk potkává s lidmi, kteří měli to štěstí, že se jim vrátili ze zajetí blízcí. Sledovat to je dojemné a skutečně naplňující. Jsou to hezké momenty. Ale zároveň o pár metrů od nich stojí někdo, komu se nevrátili,“ popsal novinář ve vysílání Radiožurnálu.

Moderátor Vladimír Kroc chtěl také vědět, co Ukrajinci čekají od jednání s Ruskem. „Nedokážu říct, co všichni Ukrajinci, ale třeba právě jedna slečna, která tam čekala na svého přítele, se kterým má dítě – čekala tam s dalšími kamarádkami, a těm se vrátili. Jí se nevrátil,“ zavzpomínal Sybera na nepříjemný okamžik a přiblížil ruskou taktiku při výměnách: „Dají ukrajinské straně seznam zajatců, které vymění, a na poslední chvíli ho třeba změní. Ale zároveň některým rodinám se už ozvali a řeknou si to mezi sebou. Pak tam přijde někdo s nadějí, že se doslechl, že ten jeho milovaný se vrátí, a Rusové to na poslední chvíli změní a naději zase takto rozdrtí. Momentálně se Ukrajina s Ruskem setkává prakticky jenom v tomto.“

Dalším tématem rozhovoru byla jednání mezi Putinem a Zelenským. Novinář The Kyiv Independent znovu upozornil na nespolehlivost ruské strany. „Vidíme, že Rusko není schopné dodržet ani první střet mezi dvěma stranami, že se domluví, že vymění spolu zajatce. I to Rusko poruší. Pořád předpokládáme nějakou dobrou vůli ruské strany. Ale když se podíváme na summit na Aljašce, tak okamžitě potom Rusko zaútočilo rozsáhlými vzdušnými útoky, ať už to byly drony nebo rakety. A některé rakety zasáhly americkou investici, továrnu Flex v Mukačevu. To jsou všechno takové symboly, jak to Rusko skutečně myslí,“ uvedl Sybera.

Na přetřes přišla také aktuální situace na bojišti. „Je to tak, že Rusové pomalu postupují?“ chtěl vědět moderátor Kroc.

„Rusové bohužel pomalu postupují, i když je nutné říct, že za cenu ohromných ztrát. A do jaké míry se tím snaží vyčerpat ukrajinskou obranu a do jaké míry jde o to v rámci mezinárodních hovorů ukázat, že jsou strašně na koni… Bohužel jsme se naučili – podle mě i vinou ruských vlivových operací – dívat se na Ukrajinu jako na otázku území, nikoli o co všechno jde, kde jsou mezinárodní smlouvy, co s lidmi. Vidíme, že Rusko udělalo nějaký menší průlom k Dobropillji. I když tam teď momentálně je Azovská první brigáda, která stabilizovala frontu. Zase už vidíme jenom průlom na mapě a zase nás to děsí, jak daleko Rusko postoupilo. Ale k jak šíleným ztrátám přišlo, to už tolik nevnímáme,“ přiblížil novinář.

Ruské požadavky se nemění, Ukrajina na ně nemůže přistoupit

Kroc se zeptal, jak by měl Západ Ukrajině pomoci, jak by měla tato pomoc optimálně vypadat. „Podle mě by to mělo být začlenění výrobních kapacit zbraní po celé Evropské unii a ideálně s americkými investicemi, aby všichni, ať už je to EU, Ukrajina i Amerika, měli zájem na tom, aby Ukrajina byla bezpečná a mohla si zbraně vyrobit sama. Nespoléhat na pomoc západních partnerů, ale že by si tu obranu mohla postupem času vytvářet sama. Tím by Rusko vidělo, že ta garance je nějakým způsobem myšlena vážně, protože do toho Amerika sype peníze. Západní partneři společně s Ukrajinou vyvíjí zbraně a vyvíjí tak společnou obranu proti hranici, kterou Rusko už několikrát překročilo. Dokud se Rusko nebude bát ji překročit, tak se o to bude pokoušet,“ míní Sybera.

Řeč se vedla také o dvoustranné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem. „Věříte, že by k ní měl Putin odvahu?“ chtěl vědět moderátor.

„Jestli by k ní měl odvahu? Je to možné. Je možné, že se může cítit v nějaké pozici, kde k takové schůzce dojde, ale nemyslím si, že je to moc reálné – a spíš bych s tím vůbec nepočítal, že i kdyby k ní došlo, že se na ní něco podstatného odehraje. Spíš to bude nějaký pokus se představit v silnější pozici. Ale ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit,“ domnívá se novinář.

Rusko válku ukončit nechce, EU tlačí na Ukrajinu

Moderátor se pak zeptal, zda Moskva vůbec má skutečný zájem o ukončení agrese na Ukrajině. „Já si to nemyslím. Kdyby o to měla zájem, tak to ukončí,“ zdůraznil Sybera.

Kroc pak připomněl slova prezidenta Petra Pavla, že k územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš bude muset dojít, ačkoliv jsou porušením mezinárodního práva. „Co by mohli Ukrajinci obětovat?“ zeptal se moderátor.

„Já bych spíš řekl, co jsou ochotní obětovat Evropané. Podle mě Putin hraje hru, kde chce vytvořit tlak na Ukrajinu, aby porušila svoji ústavu a měnila hranice. Teď nevytváří tlak on, ale vytváří tlak Evropané na Ukrajinu. Už to je v jeho logice pro něj výhodné, protože tu otázku přinášejí evropští lídři, ne on. Vytvářejí takto tlak na Ukrajinu evropští partneři, což by si Evropa měla uvědomit, že to je za prvé špatně. Za druhé, na Ukrajině momentálně není někdo, kdo může prostě podepsat papír, že tato území už nám nepatří, patří Rusku. To by vyžadovalo změnu ústavy, a to se za válečného stavu prostě nedá,“ vysvětlil analytik Sybera.