Odbornými médii proběhly v poslední době zprávy, že německá armáda má problémy s BVP Puma. Konkrétně že do nich bude muset investovat další peníze, aby jejich komunikační systém byl kompatibilní s NATO. Autoři z toho účelově vyvodili, že to není dobrá volba pro přezbrojení AČR. Zde je nutno podotknout, že pisatelé záměrně zkombinovali modernizaci komunikačního systému celého Bundeswehru s modernizací BVP PUMA. Zároveň byl publikován článek o problémech BVP MARDER s fotografií BVP PUMA. Toto vše vede k zamyšlení, proč autoři článků mají takový zájem na dehonestaci v NATO nejmodernějšího BVP nabízeného české armádě? Bojí se snad někdo, že jiná bojová vozidla nemají v tendru pro AČR šanci?

Nenechme se zaplést do boje o zakázku a zabývejme se pouze jasnými údaji. Porovnejme jen technické parametry a možnost modernizace na dalších 50 let, nikoliv komerční nabídky „perfektní čtvrté, páté či jiné generace“ (s historií modernizací realizovaných v minulém století – technologické stáří 20−30 let???), podvozkové platformy poplatné konstrukci konce 50. let minulého století nebo případně systémy, jež při testech nesplnily základní střelecké testy z 30mm kanónu.

Jestli před německým Bundeswehrem stojí nějaká skutečná výzva, je to modernizace komunikačního vybavení v rámci celé německé armády. Tedy nejedná se o specifický problém BVP PUMA, ale o celoplošný projekt Bundeswehru – toto je nutno mít především na paměti. Náklady na modernizaci komunikačních systémů se tedy odvíjejí od modernizace spojovacího vybavení Bundeswehru a je absurdní, že autoři zpochybňujících článků spojují modernizaci komunikačního vybavení celého německého pozemního vojska se 40 vozidly BVP PUMA a podávají tak zcela zavádějící informace. Přitom částka 500 mil. EUR není jednoznačně účtována na položku BVP PUMA. Kdo si jen selským rozumem dokáže částku 500 mil. EUR představit v reálu, tak mu musí být jasné, že se nemůže týkat 40 bojových vozidel pěchoty, ať už by bylo komunikační vybavení jakékoliv.