Do Normy chodí ti, kteří hledají levnější položky, docela rádi. Ne vždy jsou ale uspokojeni, protože je prostě vybráno. A to nikoliv z důvodu nájezdů vietnamských prodejců.

Ptejte se, stavte se…

„Já jsem tady četla, že máte tyhle věci levnější,“ mává nákupním prospektem, slibujícím velké slevy na týden a ještě větší o víkendu, starší paní ženě u pokladny téměř těsně před obličejem. „Bohužel máme to vyprodáno, ale ještě něco přijde, tak se ptejte odpoledne nebo zítra,“ na to prodavačka. „Já se sem jen tak hrabat nebudu, sotva se šourám,“ na to konstatuje stará paní o francouzských holích a platí pár desítek korun za chléb, kterému končí doba spotřeby, sýr, taktéž označený červenou samolepkou s výraznou slevou, a pak obyčejnou konzervu pro pejsky.

„Paní nemá na jídlo, ale pejsánkovi kupuje,“ posmívá se mladík, vonící jak rozkvetlá louka, který, zdá se, právě odešel „nabušen“ z nedalekého fitka.