Několik měsíců omílané téma chanovských paneláků, které radní chtějí nahradit „čunkodomky“, ale Romové za podpory Pirátů trvají na možnosti opravit domy svépomocí, se vrací na scénu. Na světlo jej opětovně vytáhli koncem týdne právě mostečtí Piráti – pár dní poté, co město dostalo špatnou zprávu o penězích na zbourání vybydleného bloku číslo 3. Chanovská akční skupina spolu s částí městské opozice se cítí být na koni: Obnovena byla petiční aktivita, kterou utlumil koronavirus. Na pomoc přišel nepřímo i spolek, který přesvědčuje fotografiemi, že řeči o strašlivém místě jsou mýtus: Chanov září čistotou, prý víc jak hlavní třída v Mostě.
„Ghetto v ghettu“ je řešení z bláta do louže
Se žádostí o dotaci na demolici panelového bloku číslo 3 bylo město neúspěšné. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, které koncem července zveřejnilo seznam vybraných i zamítnutých projektů.
To časově nahrává do karet opozičním Pirátům a Zeleným, kteří podporují část chanovské komunity, jež je proti výstavbě takzvaného „kontejnerového bydlení“. Upřednostnili by, aby místní Romové byli zaměstnaní na opravách poškozených domů. „Nápad postavit v Chanově kontejnerové ghetto v ghettu a nastěhovat do něj nejchudší Romy, nepřinese zlepšení, ale naopak zhoršení a eskalaci situace. Myslíme, že daleko lepší myšlenka je opravit poškozené domy a na opravě zaměstnat chanovské obyvatele, kteří by se vlastní prací mohli zasloužit o důstojné bydlení,“ zopakoval pro PL své neměnné postoje Adam Komenda, opoziční zastupitel a předseda Pirátů v Mostě. Poškozenými domy k rekonstrukci myslí bloky číslo 6 a 10. „Toto řešení by také bylo levnější,“ dodal.
I sami někteří zástupci národnostní menšiny s tím souhlasí, jak jsme již dříve psali. „Izolace kontejnerů není taková, aby tam lidé mohli bydlet. V létě by spíš uhořeli, v zimě by se zvýšily náklady. Takže nájem, který by měl být 12 tisíc, co jsem slyšel, by se zvýšil kvůli spotřebě energie,“ domnívá se chanovský starousedlík Ján Chromý, který spolupracuje s Piráty a Zelenými v Mostě.
Podívejte se na vlastní oči
Že má panelové sídliště po případné revitalizaci šanci na budoucnost a nejde o hrůzostrašnou „díru“, se snaží ukázat například spolek Aver Roma. Během léta například na Facebooku zveřejnil fotografie jeho současné podoby. „Pro ty, kteří veškerou špatnost, která se stane v jiných vyloučených lokalitách, v ulicích v Mostě, srovnávají s Chanovem. Takto vypadá Chanov dnes.“ U příspěvku jsou dvě stovky „lajků“, včetně těch od piráta Adama Komendy nebo Jana Hrubeše od mosteckých Zelených.
"Ještě jsem u paneláku neviděl krb. To je ale nápad," napsal kdosi k jedné ze fotografií z Chanova. (Reprotofo z Facebookové stránky spolku Aver Roma)
Pod příspěvkem je také stovka komentářů. Leona Grundzová například poznamenala, že teď je „Chanov čistější než Most například třída Budovatelů“.
Nelze zastřít, že vedle řady pochvalných reakcí se objevila i skepse. Lidé opakovaně sdílejí článek o tom, jak magistrát schválně zastavil úklidové směny v Chanově, aby bylo vidět, jak tamní ulice za deset dní „přikryjí“ odpadky vyhazované okny.
Dle překladatelky Gwendolyn Albert, která pracuje pro server Romea, podobné články nevypovídají nic o tom, proč k nepořádku dochází. „Pokud chcete změnit chování, musíte pochopit, proč lidé dělají to, co dělají. Jedná se o reklamní kousek místních úředníků, kterým chtějí ospravedlnit instalaci „kontejnerového bydlení“,“ míní. Od médií bychom prý měli čekat víc než to, že se chovají jako PR agentura pro místní politiky.
Někteří Mostečané věří, že nejde jen o „Potěmkinovu vesnici“, ale že současný stav, patrný z fotografií, zůstane. Například Miluše Vosíková by tomu byla ráda, protože prý kdykoli někde řekla, že je z Mostu, reakce zněla: „´Ahaaa, to je ten Chanov´. Tak snad teď už to bude jiné. Věřím, že se každý může změnit,“ doufá.
Podle Miroslava Klempara z ostravského spolku Awen Amenca, který pomáhá romským dětem se vzděláním, se sice Chanov uklidil, ale rasisté zůstanou rasisty. „Ti, co otevřeně nenáviděli Romy, uváděli Chánov jako důvod. I někteří Romové a ´zástupci Romů´ prohlašovali, že to, co se děje v Chánově, je důvod, proč nás Romy nemají rádi. Myslíte, že se teď něco změnilo? Že nás mají teď raději? Ne, protože situace v Chánově byla a je zástěrka rasistických prasat a fašistických politiků. Chánov se uklidil, ale rasisti zůstali rasisty a debilové jsou pořád debilní, vyjádřil se s tím, že jen málo lidí pochopilo, že Chánov je vizitka zanedbání správy svěřeného majetku, kterého se dopouštělo „rasistické vedení města a zloději ve vedení města, a ne jen vizitka Romů“.
Srdečnou reakci napsal pod fotografie i aktivista Jozef Miker z Krupky: „Mám Rád Chanov i chanovské Romy. Proto nikdy na Chanov nedám dopustit. Špinit Chanov umí jen ti, co tam nikdy nebyli.“ (Miker je pro řadu Pirátů přítelem, jak se v červnu vyjádřil i Ivan Bartoš poté, co byl dotyčný napaden).
Neústupní…
Vedení města ale ani přes nostalgii nehodlá ustoupit od úmyslu výstavby modulového bydlení, pejorativně někdy nazývaného jako „čunkodomy“. V uplynulém týdnu primátor Jan Paparega oznámil, že i přes neúspěch se státní dotací zvládne městská kasa bourání panelového domu uhradit. „Částka vzešlá ze soutěže je hluboce pod dvěma miliony korun. Proto jsme rozhodli, že bourání zaplatíme z vlastního,“ řekl.
Plán, že modulové domky se na sídlišti objeví příští rok, trvá. V rozpočtu bylo vyčleněno už pro letošek 20 milionů. Záměr se zadrhnul během přípravy projektové dokumentace, když se přišlo na to, že bude potřeba navýšit kapacitu dodávek elektrické energie. „A zvýšení trvá u ČEZ 12 až 14 měsíců. Bylo proto jasné, že nestihneme projekt letos zrealizovat,“ zdůvodnil nyní primátor přesunutí kontroverzního plánu výstavby na příští rok.
Petice napodruhé
V deprivované lokalitě proto vznikla další petice. I tentokrát za starousedlíky z romské periferie hovoří Ján Chromý. Přesto, že se napoprvé s petiční akcí proti budování kontejnerových domků na zasedání zastupitelů od primátora dočkal jen veřejného zneuznání.
Původní petici v loňském roce podepsala stovka chanovských, ale nepochodili. Svou aktivitu obnovila akční skupina během pandemie koronaviru. Druhá petice má zatím jen padesátku podpisů. Ján Chromý novinářům sdělil, že bude pokračovat, dokud jich nebude sto. Pak se ji pokusí opět předat městu.
Turné po sídlištích
Tour po sídlištích a mapování jejich problémů si jako jednu z předvolebních aktivit vytyčilo uskupení Spojenci pro kraj. Po městských periferiích začal minulý týden „brouzdat“ Petr Globočník (Spojenci), sociální pracovník a místopředseda SK Bivoj Litvínov.
On sám má bohaté zkušenosti s životem ve vyloučené lokalitě. Jak jsme nedávno psali, po letech se přestěhoval zpět do rodného Janova v Litvínově. V lokalitě označované za ghetto koupil starou vilu, kterou dává postupně do kupy. Pořádá v ní (a kolem ní) komunitní akce pro místní obyvatele, mezi kterými převažují Romové.
Zda se v rámci předvolební kampaně nyní dostane i přímo do Chanova, nebylo v době vzniku článku ještě jisté. Ale jedna blízká vyloučená lokalita na Mostecku už prý jasná je: „Určitě máme v plánu Obrnice,“ sdělil.
Co se týče otázky bydlení chanovských obyvatel, názorově je blízko Pirátům. „S modulovým bydlením rozhodně nesouhlasím, ale nerad bych celou problematiku zúžil na kontejnery,“ zdůrazňuje, že nelze věc zjednodušovat jen na vznik a formu obytných prostor.
„Já se divím, že nějaké buňky vůbec staví“
O víkendu se svou troškou do mlýna přišla i nezisková organizace Romea. Názory veřejnosti na formu bydlení v Chanově jsou nadále rozmanité, což je patrné i na jejím facebookovém profilu. Vybíráme některé příspěvky, které se po schůzi mosteckých Pirátů, tedy během víkendu, pod informacemi objevily:
„No jo, ale stavbou čunkodomů získaj politické body, než kdyby situaci skutečně řešili (autor Michal Čížek myslí městské radní. Pozn. red.).“
„A jak by ji měli řešit? A kdo by ji měl řešit? A proč by někdo jiný měl řešit situaci jiných lidí, kteří si za svůj průser můžou sami? Já se divím, že nějaké buňky vůbec staví - bílí bezdomovci takové štěstí nemají!“ - příspěvek uživatele Pavel Polasek.
„Piráti honí voliče, tak budou dělat cokoliv. Romové si neuvědomují, že pokud za bydlení neplatí a dokonce ho ničí, tak si nemohou diktovat, kde a v čem budou za peníze od pracujících bydlet! To vám fakt není hloupé, žít z daní například samoživitelky? Hanba!“ – příspěvek uživatele Petra Bartů.
„Nech sa Romovia už konečně preberú, už dávno není komunizmus. Prišiel čas postavit sa za seba, bojovat o lepší život. Na to je demokracia – prestať byť lenivý a začať pracovať na seba, dá sa všetko, keď človek chce. Lebo inak spadnú až na dno biedy. Každý si zaslúži to, na čom pracuje, planuje a nenecha svoj osud v rukach druhých.“ - Silvia Balogova.
„No tak si bydlete ve stanech.“ – Petr Jonáš.
„Pokud někdo dluží za nájem, neplatí nájem, zničí mu svěřený majetek, nemá podle mého soudu absolutně žádné právo požadovat jakékoli bydlení.“ – Jiří Orel.
„Co takhle se zaměřit na obchodníky s chudobou? Na obchodníky, kteří dávají Romům tak vysoký nájem, že by se vám z toho zamotala hlava. A proč? Protože dobře vědí, že Romové mají problém sehnat bydlení a nezbývá jim nic jiného, než vzít neskutečně drahý podnájem. A domnívám se, že doplatek na bydlení je jen v určité maximální výši. Vůbec nejste konstruktivní. Už dřív jsem si četla vaše názory a nikdy nejste konstruktivní. Prostě každej Fero chlastá, neplatí nájem, hraje máty a dělá bordel. Já bych taky mohla říct, že všichni Češi smrdí, že mají problémy s hygienou, že nosí ponožky v sandálech a podobné věci, které se o Češích říkají. Nebylo by to ale moc konstruktivní. Ty stereotypy jsou hrozné, že?“ – Marika Varadi.
„To je jedno, kde budou bydlet, hlavně aby to bylo nehořlavé.“ – Kamil Hladík.
„Byty, co dostali, zničili, a tečka! Co čekali?? Že opět dostanou nové z daňových poplatníků a opět zdevastují?! Tomuhle se říká vděk?! Neplatí nájem, nemají nárok na nové bydlení!“ – Šárka Svobodová.
„Co to zase melete? Chtějí jim dát nové kontejnery, mimochodem předražené... Platit to budou daňoví poplatníci... Oni to nechtějí, chtějí si opravit ty padesát let staré budovy. (…) Jde jasně o to, že zastupitelé města nezastupují lidi z té čtvrti, zastupují jiné, hájí jiné zájmy, petice byla, takže zastupitelé ví, co si místní přejí, přesto rozhodují o nich bez nich, co je na tom dobré? (…) Kde jsou jejich práva? Ta zanikla s jejich povinností platit nájem, nebo jak to vy fašisti myslíte? Povídejte, přehánějte, zajímáte mne.. “ – Jiří Mati.
„Do kontejnerů rozhodně patří lidé, kteří vybydleli byty, které dostali, až na holý panel a do průhlednosti. Biologicky to lidé nepochybně jsou, ve smyslu společenského zařazení to není tak jisté.“ – Anna Nová.
Letos na podzim by se chtělo město Most představit vizualizace celého projektu modulového bydlení v Chanově.
Na Mostecku mimochodem se svým záměrem sprovodit ze světa nevyhovující objekt ostrouhal i Litvínov. Ústecký kraj přitom patřil spolu se Zlínským a Olomouckým krajem mezi tři regiony, kde se zrealizuje na vládní peníze nejvíce demolic. Komise tentokrát v severních Čechách mířila do zcela jiných okresů.
Na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách rozdělí ministerstvo 50 milionů korun, uspokojilo celkem 24 žadatelů. Sešlo se přitom celkem 38 žádostí o podporu, s celkovým požadavkem přes 80 milionů korun. Není všem dnům konec: „Výzva na příští rok se opět plánuje vyhlásit na podzim letošního roku,“ uvedl Vilém Frček, vedoucí tiskového oddělení ministerstva.
Psali jsme:
autor: Lucie Bartoš
